Facebook | Twitter | LinkedIn

Koncem července byl na blogu allfacebook.com zveřejněn příspěvek nazvaný „HUGE: Facebook Lets Publishers Contact Likers”.

Podle autora příspěvku umožňuje Facebook díky oznámenému upgradu protokolu Open Graph vlastníkům stránek a vydavatelům, u jejichž obsahu návštěvník klikne na tlačítko „like“ / “to se mi líbí“, zasílat zprávy přímo do seznamu aktualizací příspěvků těmto návštěvníkům.

Samozřejmě, tato možnost není žádnou novinkou a existuje na Facebooku již několik měsíců. V podstatě se jedná o princip používaný dříve u Facebook Pages s rozšířením tlačítka „like“ přenesený i na obsah třetích stran. Velmi dobře to shrnul příspěvek Michaela Friise.

Co ovšem zaznělo zcela jasně a hlasitě je fakt, že mnoho uživatelů vnímá zasílání aktualizací ze stránek, kde odklikli „like“, za SPAM.

Jak to tedy s tím „like“ tlačítkem a následným zasíláním aktualizací vašim „likerům“ je? Jedná se o SPAM? Nejedná se o SPAM?Zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti stanoví, že podrobnosti elektronického kontaktu lze za účelem šíření obchodního sdělení použít pouze ve vztahu k uživatelům, kteří k tomu dali předchozí souhlas (s výjimkou stávajících zákazníků, kterým lze zasílat bez předchozího souhlasu v tzv. opt-out režimu).

Pro jakékoli další úvahy je především nutné vyřešit otázku, zda se zákon č. 480/2004 Sb. na zasílání příspěvků zobrazovaných v rámci služby Facebook vůbec uplatní. Tento zákon upravuje podmínky šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky, za které považuje síť elektronických komunikací (ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích), elektronická komunikační zařízení, koncová telekomunikační zařízení a elektronickou poštu.

Zjednodušeně řečeno se zákon č. 480/2004 Sb. vztahuje na šíření zpráv mezi odesílatelem a adresátem prostřednictvím sítě elektronických komunikací. Konkrétně např. zakazuje využívat sítě elektronických komunikací k zasílání určitých sdělení, zejména bez souhlasu adresáta. Důvodem je především snaha o ochranu těchto osob před navyšováním nákladů na příjem nevyžádaných zpráv a dále např. ochrana osob před obtěžováním nevyžádanou poštou.

Facebook, ačkoliv se označuje za sociální síť, není sítí elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., ale „pouze“ tzv. službou obsahu, stejně jako je tomu v případě internetových portálů, magazínů apod., jejichž obsah je tvořen buď provozovateli těchto služeb, nebo samotnými uživateli (podobně jako v případě Facebooku).

Stejně jako v případě portálů, on-line magazínů, nebo např. agregačních nástěnek není možné za spam považovat zobrazovanou reklamu a PR články uveřejňované v rámci těchto služeb, tak ani v případě Facebooku není možné za spam považovat aktualizace v podobě zasílání nových příspěvků tvořící podstatu samotné služby. Příspěvky totiž nejsou uživateli šířeny prostřednictvím sítě elektronických komunikací přímo jiným uživatelům, ale jsou prostřednictvím sítě elektronických komunikací pouze zaslány službě Facebook, čímž se stávají součástí jejího obsahu.

Aktualizací tak dochází v souladu s pravidly služby jen ke změně zobrazovaného obsahu vyvolané zasláním příspěvku jiného uživatele.

Za spam zasílaný v rámci Facebooku by ovšem bylo možné považovat například situaci, kdy jiný uživatel využije na Facebooku zveřejněnou e-mailovou adresu a bez vědomí jejího majitele a bez jeho předchozího souhlasu začne na tuto adresu zasílat obchodní nabídky.

Mnohem komplikovanější však může být odpověď na stejnou otázku v případě tzv. zpráv Facebook, tedy nástroje, který má stejné vlastnosti jako běžný e-mail, nicméně je pro zasílání zpráv k dispozici pouze v rámci uzavřené služby Facebook. O tom třeba někdy příště.

Tento článek je pouhou obecnou úvahou autora (@vs05) a není zamýšlen jako podklad pro poskytování právního poradenství v individuálních případech. Článek byl původně zveřejněn na blogu advokátní kanceláře Schovánek pod titulem I like Facebook SPAM. Titulek byl redakčně upraven.