Média, marketing, technologie, byznys. Odebírejte na email.

Zdeněk Duspiva 31. 7. 2015, 13:42

Na Žižkovském vysílači vrcholí přípravy experimentálního digitálního vysílání

Na Žižkovském vysílači vrcholí přípravy experimentálního digitálního vysílání

Zanedlouho se právě odsud bude šířit digitální signál. A ani miminka Davida Černého mu nebudou stát v cestě.Foto: Jolana Nováková
Do startu experimentálního rozhlasového digitálního vysílání už zbývá jen týden. 6. srpna České radiokomunikace na Žižkovském vysílači zprovozní vysílač DAB s výkonem 20kW. Posluchači v Praze a Středních Čechách díky němu naladí stanice Českého rozhlasu v nejvyšší možné kvalitě.

Experimentální digitální vysílání poběží ve III. pásmu, které dříve sloužilo analogové televizi a nemělo by nijak narušit souběžné FM vysílání.  
Žižkovský vysílač DAB má, oproti stávajícímu digitálnímu vysílači na Strahově, sto padesátkrát vyšší výkon. 
Podle Marcela Procházky, který ve společnosti České Radiokomunikace a.s. zastává funkci ředitele pro regulaci, test poslouží k prověření reálných parametrů plánovaného rozšiřování digitálního vysílání. 
“Cílem experimentu je otestovat jak se budou kmitočty v pásmu 200 Mhz s digitálním obsahem šířit a jaký to bude mít vliv na pokrytí. Máme možnost měnit technické parametry vysílání a ověřovat vliv na kvalitu signálu. S Českým rozhlasem jsme domluveni i na testování kvality signálu, která souvisí se změnou datového toku.” 
Televize už v Česku digitalizaci mají za sebou. Postupný nástup digitálního vysílání pro telekomunikační společnosti znamená efektivnější využití vysílací infrastruktury a úsporu elektřiny. Z analogového vysílače se šíří pouze jedna rozhlasová stanice. Ale jediný digitální vysílač jich v rámci multiplexu poskytne desítky. Po případném nahrazení FM vysílačů by se tak měla snížit úroveň elektromagnetického znečištění. 
Přínosem pro posluchače je mimo jiné kvalitnější zvuk, ale také příjem doprovodných informací v podobě textů, obrázků nebo videa. Některé digitální přijímače umožňují pozastavit živé vysílání a spustit jej se zpožděním. Příjem signálu by také měl být spolehlivější. Jak připomíná Marcel Procházka digitální vysílače se navzájem neruší jako FM vysílače na blízkých frekvencích. 
“Je to jedna, nebo nula. Buď je digitální signál kvalitní a přijímač hraje a nebo je nekvalitní a není nic slyšet. Signál digitálního rozhlasu je poměrně odolný proti rušení ze strany jiných elektronický spotřebičů. Proto, když rádio nehraje, tak je to obvykle dáno tím, že jste mimo pokrytí vysílače. Pokud by snad v pásmu rozhlasového vysílání docházelo k rušení příjmu, tak by mělo být odstraněno. To je záležitost Českého telekomunikačního úřadu. “ 

Plnohodnotné rozhlasové digitální vysílání bude možné naladit na přijímačích, které podporují standard DAB+, na kanálu 10C. Na digitálních rozhlasových přijímačích lze naladit také klasické FM vysílání. Pilotní vysílání z Žižkovského vysílače je zatím časově omezeno do konce května roku 2016 povolením Českého telekomunikačního úřadu. 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 16. 7. 2015, 09:34

Sedmdesát procent nových automobilů ve Velké Británii má standardně DAB


Britský státní ministr pro kulturu a digitální ekonomiku Ed Vaizey  oznámil, že 70% nových automobilů ve Velké Británii již má standardně zabudován přijímač pro digitální rozhlas v systému DAB.
Údaje z analytiků a Sdružení výrobců aut potvrzují, že podíl nových automobilů standardně vybavených digitálním rádiem se  ve 2. čtvrtletí 2015 zvýšil o 28% na 70% – ve srovnání s 54% v roce 2014 a 38% v roce 2013. 
Růst počtu vybavení pro příjem digitálního rozhlasu v autech je spojen i  s nárůstem digitálního poslechu v autech, který nyní představuje téměř 40% všeho „digitálního poslechu“.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 12. 7. 2015, 07:06

Švédská vláda zastavila podporu přechodu na digitální rozhlas


Očekáváné oznámení učinila   švédská ministryně kultury a demokracie Alice Bah Kuhnke, které navázalo na politické změny ve švédské vládě na podzim 2014 i na kritický jarní dubnový report, zdůrazňující zejména bezpečnostní rizika plánovaného přechodu na digitální rozhlasové vysílání v systému DAB (zejména obavy s neúplného pokrytí země digitálním signálem oproti analogovému..) –  termín definitivního konce byl navrhován nejpozději do roku 2022. Švédsko se tak se svojí primárně politickou skepsí připojilo k Finsku, ale neznamená to definitivní konec plánů- Švédsko bude pečlivě sledovat postup v blízkém Norsku, kde je proces téměř ve finále.

Hlavní plán byl prezentován vládou v roce 2014 s tím, že samotný proces přechodu měl začít v příštím roce. 
Švédsko otestovalo DAB již v roce 1992 a v éteru DAB funguje od roku 1995 do roku 2005, kdy došlo k utlumení.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 16. 6. 2015, 12:54

O způsobu příjmu rádia rozhodnou v budoucnu automobilky, ne legislativa nebo my profesionálové…

Budou si mladí lidé i za deset let pouštět rádio? Je digitalizace nadějí nebo velkou otázkou? Přinášíme rozhovor našeho sesterského webu Stratégie.sk se šéfem česko-slovenské skupiny Lagardère, které patří mimo jiné Evropa 2, Frekvence 1 či slovenská Europa 2.
V Česku stál pri zrode súkromného rozhlasového vysielania a dnes šéfuje skupine s takmer 20-percentným podielom na trhu. K nám priniesol Europu 2. Z čoho je v súvislosti s touto stanicou sklamaný? Čo hovorí na našu legislatívu a akú dáva šancu digitalizácii? Odpovedá prezident mediálnej skupiny Lagardère Active v Česku a na Slovensku Michel Fleischmann v rozhovore pre Stratégie.
Práve vy ste ako prvý hlas začiatkom 90. rokov nahrali zvučky Evropy 2 v Česku. Predstavovali ste si to takto? Keby ste pred 25 rokmi vedeli, ako to dnes bude, išli by ste do rozhlasového biznisu znovu?
Poviem to jednoducho, ja neviem robiť nič iné. Určite by som do toho išiel. Som človek, ktorý pochádza z verejnoprávneho sektora a dostal šancu postaviť na zelenej lúke súkromné rádio. Nečakali sme, že ich budeme robiť šesť, to nám vtedy nenapadlo. Ale boli príležitosti, trh si to vyžadoval, ľudia to chceli tiež a bol tu elán legislativcov, aby vznikol ekonomický trh.
Nenastali legislatívnych problémy? U nás na Slovensku sa objavovali menšie či väčšie kauzy s frekvenciami, licenciami, predlžovaním licencií…
Vznikali problémy, ale oveľa väčšie na televíznom trhu než rozhlasovom, ktorý od samého začiatku medzi konkurentmi spolupracoval. Bojovali sme spoločne. S televíziou to bolo trochu iné, zažila si nešťastné momenty prvých digitálnych licencií udelených staniciam, ktoré nemali šancu vzniknúť. Na rozhlasovom trhu boli problémy okolo niektorých kmitočtov, obnovení niektorých licencií, ale nikdy sme sa nedostali napríklad do takého konfliktu, ako poznáme z Maďarska, kde je útok štátu proti privátnemu sektoru obrovský. Vedeli sme tomu predísť a konať spoločne. Niekedy spoločne aj súkromný sektor s verejnoprávnym.
Čiže vy si na jednaj strane konkurujete a na druhej strane je tam akási pozitívna spolupráca?
Isteže, niekoľkokrát sme preukázali, že sme schopní sa dohodnúť. Z jednoduchého dôvodu: my robíme nejakú profesiu, máme tú profesiu radi, chceme ju chrániť a brániť, rozvíjať. Boje a nenávisť medzi súkromným a verejnoprávnym sektorom sú možno niekedy na škodu. Niekedy je, samozrejme, dôležité povedať si pravdu do očí, že napríklad nie je únosné, aby v Českej republike bol trh rozhlasovej reklamy niekde okolo 1,35 miliardy korún a koncesionárske poplatky pre verejnoprávny rozhlas sú 2 miliardy 250 miliónov. To je neprimerané. Hlavne, keď si uvedomíme, že rovnako v Česku ako na Slovenskom je 80 % poslucháčov súkromného sektora a len 20% verejnoprávneho.
 Nechýbajú súkromným rádiám peniaze aj preto, že v boji o reklamu nedokázali konkurovať inym typom médií, napríklad televízii?
Rádiá môžu ťažko konkurovať televíziám, sú to iné trhy. To je dané hlavne správaním sa agentúr, ktoré rozdeľujú budgety. Rovnako na Slovensku a v Česku sú najväčšími konkurentmi rádií televízie, to áno, ale dnes majú väčšiu konkureciu v printoch a internete. S internetom môže byť rozvoj veľmi pozitívny, pretože kým televízia a internet sa nemajú radi – buď sa pozeráte na televíziu alebo na internet – internet s rádiom môžu vytvoriť výbornú spoluprácu, o čo sa aj snažíme a tam hľadáme nové zdroje financovania rádia. Printy sú na tom zle všeobecne, zažívajú ťažký život. My sme ho mali tiež, ale to bolo dané krízou a nie tým, že by nás ľudia prestávali počúvať. Všimnite si jednu vec: posledných cca. 10 rokov počúvanosť rádií zostáva úplne stabilná.
Áno, time spent je v podstate rovnaký ako pred rokmi, len sa preskupuje vekové zloženie.
Presne tak. Počúvanosť všetkých rádií neklesá, zostáva rovnaká, čo je pre špecialistov prekvapením, pretože všetci očakávali, že nás internet zabije. Nestalo sa a nestane sa. Čo sa mení, je čím ďalej tým viac prevádzkovateľov rádií. Keď nás bolo [v Česku] päť a dnes je nás 70, to je rozdiel. Veľké rádiá to majú čím dal ťažšie, pretože ich konkurencia sa skvalitnila a zväčšila.
Prídu rádiá úplne o mladšie cieľovky, ľudí do 29 rokov?
Bol istý pokles, áno, na druhej strane nie tak veľký a už to neklesá. Nám sa asi darí v tom, o čo sa snažíme – ponúkať mladým ľuďom kvalitnú hudbu, zábavu, informácie, ktoré ich zaujímajú, a oni rádio neopúšťajú, hoci majú iné možnosti. Dĺžka počúvania sa skrátila.
Budú si podľa vás mladí aj o 10 rokov zapínať klasické rádio?
Na mobilnom telefóne, v tablete, počítači, ale asi nie v tom klasickom rádiu, hoci si myslím, že o 10 rokov ešte áno. O 20 rokov zrejme nie, ale to už tu možno nebudem (smiech). Nastane digitalizácia, ale je to len technický prostriedok. O spôsobe príjmu rádia rozhodnú automobily – nie legislatíva ani my profesionáli. Rádio sa počúva hlavne v aute, rozhodne teda technológia, ktorú si vyberú automobilky.
Bude pre vás digitalizácia cenovo výhodnejšia alebo nie?
To sa uvidí. Tu sa stále hovorí o digitalizácii. DAB+ nie je nič iné ako jedna z mnohých možností príjmu. Neviem, kto si vymyslel, že bude tá jediná. Všetky tie iTuny a Googly budú vytvárať svoje kvalitné rádia a my si budeme musieť u nich kupovať streamy, aby sme mohli vysielať. Namiesto toho, aby sme platili distribútorovi ako dnes, tak to budeme platiť inému distribútorovi s inou technológiou. Čo sa týka DAB+, teraz mi hovoria, že distribúcia signálu bude osemkrát lacnejšia než súčasná. To nie je pravda. Bude to stáť nemalé investície, ale hlavne bude tu súbeh analógu a digitálu, ktorý potrvá mnoho rokov. Takže budeme platiť to, čo platíme teraz, a navyše budeme platiť digitál. Tiež nesmieme zabudnúť, že to bude stáť nemalé peniaze poslucháčov. Dnes je v každej českej a slovenskej domácnosti 4 až 6 prijímačov. Než si zaobstarajú nové rádia alebo iné prístroje, bude stále analóg v FM pásme bežať a bude rovnako drahý ako dnes. To znamená, že my nebudeme mať náklady osemkrát lacnejšie – budeme mať 100 percent plus digitál, než sa to skončí. A to môže trvať 20-30 rokov. Takže je to lož.
Čo sa týka Lagardère, bude pre vás stále dominantný rozhlasový biznis, alebo hľadáte nové možnosti? Kedysi ste sa dokonca snažili o televíziu…
Našou vlajkovou loďou je rozhlasové vysielanie a biznis na rozhlasovom trhu. Vyvíjame produkty na internete, rôzne aplikácie, tam sa sústredíme – aj mimo rozhlasového vysielania – a tam vidíme možnosti. Čo sa týka televízie, myslím si, že to už je pasé. Vyvíjať dnes na trhoch ako Česko a Slovensko novú televíziu je veľmi riskantný krok, ktorý po biznisovo stránke nie je možné uchopiť. A ak vznikajú nové televízie, tak nie pre biznis, ale niečo iné. My zostaneme v rádiách a budeme zvýšovať naše budgety o aktivity na internete.
A čo tak akvizície – skôr než budovať radšej niečo kúpiť?
Akvizície sú pochopiteľne stále otvorené, len nájsť správny produkt. Nie je to jednoduché. Ponúk dostávame každý deň plno, aby sme kúpili to a ono. Problém je úspešnosť, udržateľnosť produktu v nejakej kvalite a rozvoj.
Keď si zoberiem veľkosť Lagardère, akvizície sa čisto teoreticky núkajú v televízii alebo pri veľkých online produktoch.
Je to oveľa viac o online než o televízii. Čo budeme vyvíjať je videocontent, povedzme á la internetová televízia. Ale televíziu ako takú nie. Pôjdeme cestou videocontentu.
Aký podiel na príjmoch by mohli mať nové médiá?
Momentálne z našich príjmov robia okolo 7-8 %. Dúfame, že sa počas 5 až 6 rokov dostaneme na 20 až 25 %. Radšej by som bol, keby to išlo lepšie a rýchlejšie.
Jednou z vašich akvizícií bolo pred niekoľkými rokmi slovenské rádio Okey, ktoré ste zmenili na Europu 2. Ste spokojný, ako to dopadlo?
Myslím si, že sme to uchopili celkom dobre. Sme vo veľmi konkurenčnom prostredí, prišli sme ako poslední proti tradične definovaným a dobre robeným rádiám. V súkromnom sektore sme štvorka na trhu, čo nie je vôbec zlé. Máme na to, aby sme sa stali čoskoro trojkou, máme na to program aj silu. Na Slovensku je ťažké, že je to ešte menší trh ako český, so silnými hráčmi, a až posledný rok a pol vznikajú komerčné siete zastupujúce viac staníc pri predaji reklamy. Tým sa trh rozvíja pomalšie, než sa rozvíjal v Českej republike, kde vznikli veľmi rýchlo.
Na Slovensku ste to otvorili prakticky až vy…
My sme sa o to dlho snažili a dlho nám to nešlo. Bol som trochu sklamaný, keď sme prišli na Slovensko, obišiel som všetkých konkurentov a ponúkol im spoločný predaj reklamných časov, že to tvrdo zamietli. Podľa mňa to bola škoda. A až keď sme sa dohodli s Fun rádiom, vznikli ďalšie konkurenčné produkty. Určite to napomáha trhu, pretože je čitateľnejší a klient si môže lepšie vybrať.
Ste sklamaný, že nie je práve Lagardère tou firmou, ktorá má takéto zastupiteľstvo, ale že za vás predáva Fun rádio?
Vôbec nie som sklamaný, naopak som rád z tej spolupráce a dúfam, že sa bude rozvíjať. Chcel by som oveľa viac poslucháčov na Europe 2. Ale po stránke biznisu spolupráca funguje a starajú sa o to kvalitní ľudia, ktorí poznajú trh.
A čo riziko, že sa vzťahy narušia? V Česku ste prišli o Impuls, čo ak na Slovensku s vami Fun rádio skončí?
To patrí do podnikateľského života, proti tomu nemôžete nič robiť. Budeme sa snažiť, aby sa to nestalo, rovnako ako sme sa snažili tu v Česku o Impuls. Končila nám zmluva, my sme chceli pokračovať, oni chceli pokračovať, len podmienky, ktoré nám dali, boli pre nás neprijateľné, tak sme sa rozišli. To sa jednoducho stáva. Tak sme našli nového partnera – Media Marketing Services – a spolupracujeme s nimi.
K téme poslucháčov: už pri vzniku slovenskej Europy 2 sa hovorilo, že chce byť trojkou na trhu, potom v roku 2011 manažéri vraveli, že o rok to príde… Prečo je to také pomalé?
Nejako sa nám to nedarí, je to pomalé. To je realita a môžem povedať: áno, sme sklamaní, že nie sme trojka. Bol by som rád, keby sme boli. Máme na to a je to náš cieľ, zadanie. Musím konštatovať, že konkurencia funguje dobre, je to veľmi ťažký boj a môžem im iba pogratulovať. Je na nás byť lepší a snažiť sa o to. Na druhej strane si myslím, že Europa 2 sa stala trendy rádiom na Slovensku pre mladých, synonymom kvalitnej hudby práve pre nich.
Nebolo možno samotné formátovanie a cielenie rádia na mladých hlúposť – že o takyto typ stanice bol na trhu menší záujem, ako ste čakali?
Ale čo sme mali robiť? Povedzte mi formát, ktorý sme mali vytvoriť, ktorý by bol úspešnejší? Aby sme robili formát á la Expres? Tam je Expres. Aby sme robili formát á la Fun rádio? Tam je Fun rádio. Jemné melódie takisto. Priestor, ktorý existoval, bolo buď rádio staršie ako Expres a Jemné melódie, čo je teda už veľmi staré, potom už budeme hrať dychovku, alebo ísť na mladších, než sú poslucháči Fun rádia. Pochopiteľne sme si urobili veľa mapping štúdií. Priestor tam existoval, tak sme do neho išli.
Prehodnocovali ste niekedy, či zostať na slovenskom trhu?
Nie. Prišli sme s tým, že ideme vytvárať dlhodobú investíciu. To je zámer, chceme zostať a rozvíjať sa. Ak sa stane, že na Slovensku skončíme, tak len preto, že príde ponuka, že nás niekto bude chcieť kúpiť za peniaze, za ktoré by nás normálne nikto nikdy nekúpil. Na Slovensku sú niektorí miliardári, čo to robia.
Filantropi, áno… (ironicky)
Neviem, či sú to filantropi (smiech). Ale nie, my sme nikdy neboli na predaj.
Vyhovuje vám slovenská legislativa, že môžete mať iba jedno rádio, alebo by ste založili ďalšie, keby ste mali možnosť?
My ako zahraničný investor si nemáme čo vyskakovať, čo sa týka legislatívy. Pochopiteľne, že legislatívny rámec, ktorý obmedzuje prevádzkovateľa len na jedno rádio, nenapomáha celkovo rozhlasovému trhu. Keď máte dve, tri, štyri rádia, o to viac sa staráte, aby si nie príliš konkurovali, aby sa dopĺňali, a tým vytvárate väčšiu pestrosť, pluralitu vo vysielaní. Podľa mňa to rozhlasový trh obmedzuje a je to škoda.
Kto je Michel Fleischmann. Prezident mediálnej skupiny Lagardère Active ČR, pod ktorú patria aj slovenské aktivity. Študoval v Sorbone a dlhé roky žil vo Francúzsku. Keď sa po revolúcii vrátil do Česka, založil prvé komerčné rádio Evropa 2. Neskôr pribudla Frekvence 1, ďalšie české stanice a takisto slovenská Europa 2.

Zdroj zde

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 11. 6. 2015, 06:54

DAB + Praha

CTU supports Radiokomunikace’s T-DAB+ experimentMonday 8 June 2015 | 11:09 CET | News Czech regulator CTU has allowed the launch of experimental digtal terrestrial radio broadcasting using the sT-DAB+ system via the Prague-City…

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 6. 2015, 14:35

Vláda schválila Strategii správy rádiového spektra

Strategie správy rádiového spektra čj. 610/15 Předkládají: ministr průmyslu a obchodu a předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Přizván: J. Novák, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Výsledek jednání vlády: Schváleno.
Materiál tradičně zašlu na požádání

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 21. 5. 2015, 20:25

Přezkum Evropské směrnice o audiovizuálních a mediálních službách je na spadnutí…

Na posledním  zasedání evropské  Rady ministrů pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport v části kultura a audiovize se ministřy členských zemí shodlin a potřebě aktualizovat letitou směrnice o audiovizi. 

Ministři kultury a audiovize poprvé diskutovali ke sdělení Komise ke strategii k jednotnému digitálnímu trhu, které představil komisař Oettinger.V rámci politické rozpravy ministři diskutovali na téma „Budoucí evropská audiovizuální politika v rámci strategie jednotného digitálního trhu: Fungování směrnice o audiovizuálních a mediálních službách v kontextu současné geopolitické situace“.

Většina států EU podporuje přezkum směrnice o audiovizuálních a mediálních službách i vzhledem k rychlému vývoji technologií a v kontextu současné politické situace. Ministři se shodli na důležitosti svobody vyjádření, upozorňovali však, že není neomezená a zdůraznili potřebu regulace tam, kde obsah vysílání ohrožuje základní demokratické svobody. Komise potvrdila, že návrh aktualizované směrnice předloží do konce roku 2015 s tím, že legislativní návrh by měl být dokončen do konce roku 2016.

P.S. Delegaci ČR vedla náměstkyně ministra pro řízení sekce JUDr. Petra Smolíková.

Oficiální  zpráva z jednání  19.5.2015 v Bruselu je zde v PDF

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 20. 5. 2015, 18:25

Digimedia 2015 i o budoucnosti rozhlasu

Dnes proběhla v ČT tradiční akce k tématu médií, letos i o digitalizaci rádia…
On-line přepis je zde.

Video  – digitalizace rozhlasového vysílání je ke shlédnutí od času 170:00 tady

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 4. 5. 2015, 11:08

Digitální rozhlas i na konferenci DIGIMEDIA 2015

Tématika digitálního rozhlasového vysílání se bude  projednávat na blížící se tradiční konferenci DIGIMEDIA 20415, uspořádaná v prostorách České televize




































Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 29. 4. 2015, 11:18

Michal Koliandr pro Český rozhlas Plus: Digitální rádio není budoucnost, ale současnost.

V pořadu Českého rozhlasu “Ranní Plus” byl hostem náměstek generálního ředitele Ing. Michal Koliandr a moderátor Jan Bumba mu kladl zvídavé otázky právě na téma kolem digitalizace rozhlasu v České republice.
 
Náměstek generálního ředitele Michal Koliandr pro Český rozhlas Plus: Digitální rádio není budoucnost, ale současnost. Norsko jako první země na světě stanovila datum ukončení provozu celoplošných analogových sítí rozhlasových VKV vysílačů a to na prosinec 2017. Pokrytí digitálního vysílání DAB v Norsku překračuje stávající pokrytí FM vysílači. V multiplexu DAB se nachází 22 programů, v pásmu FM pouze 5 všeobecných stanic.
 
 
 
 
 

“….Český rozhlas sleduje dlouhodobě situaci v oblasti digitalizace v Evropě a můžeme říct, že jsme evropským lídrem a tahounem. Mezi hlavní výhody digitalizace patří nižší náklady, tedy ekonomický efekt. Dále potom efekt obsahový a programový. Dnešní FM pásmo je de facto vyčerpáno a není možno nacházet nebo přidělovat nové frekvence. To však digitální vysílání umožňovat bude, dá tak vzniknout novým zajímavým stanicím…”
 
 Celý rozhovor je k dispozici ve streamu Ranního Plus od 34. minuty v rozhlasovém přehrávači.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 4. 2015, 10:57

Další kampaň na podporu digitálního rozhlasu začíná v Itálii


Mini kampaň k digitálnímu rozhlasovému vysílání s  názvem Digitalradio Flash” bude v Itálii probíhat po celý duben. Kampaň poběží na národních a komerčníchrozhlasových stanicích ( stejně jako v předchozích kampaních v letech 2013 a 2014),s očekávaným dosahem na více než 23 milionů posluchačů.  Plán počítá s podporou v rámci on-line komunikace, s webem a s denním  tiskem a časopisy. Náklady se pohybují okolo 1,5 mil. Euro.

www.digitalradio.it

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 4. 2015, 10:43

Polsko rozšiřuje digitální vysílání v DAB+


Polský veřejnoprávní rozhlas rozšiřuje od 1. dubna 2015 své digitální rozhlasové vysílání v systému DAB+.  Výsledkem  je  tak pokrytí  území digitálním signálem pro více než  52%polské populace. Z hlediska územního dosahu se jedná přibližně o 37% polského území.
Rozšíření zasáhne zejména oblasti městských aglomeracích v Bialystoku, Koszalinu, Lublinu, Olsztyne, Rzeszówě a Zielone Góre.
Polský rozhlas také začal pravidelné vysílání nové stanice, “Radio Dzieciom” – “rádia pro děti”, která je věnována předškolní mládeži. Ve večerních hodinách bude program bude zaměřen na rodiče.

  

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 1. 4. 2015, 19:09

Novela Zákona o ČRo již podepsána prezidentem

Zákon kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů podepsal dnes 1.4.2015 i prezident ČR.
Jedná se o původní sněmovní tisk 266. 
Schválený text zákona je zde, nyní se formálně čeká až vyjde ve Sbírce zákonů.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 24. 3. 2015, 16:12

EBU Member Czech Radio powers up to go digital

Digital Radio: EBU Member Czech Radio powers up to go digital

Experts at Czech Radio have unveiled a roadmap to guide the country’s journey to digital radio output (DAB/DAB+).
The plan identifies appropriate legislation, national coordination, adequate financing, private sector engagement, support for quality content and new services, a solid information and marketing campaign and statutory support for DAB receivers as the 7 steps toward digital broadcasting in the Czech Republic.
The major metropolitan areas – Prague, Brno, Ostrava and Plzeň – will be covered during pilot digital transmissions during the first phase between 2015­­ and 2017.
Regular digital broadcasting, including regular service of all nationwide stations, special digital programmes and projects, will be rolled out from 2017. Regional broadcasting will follow shortly afterwards, depending on relevant technical conditions and frequency specifications.The switching-off of analogue broadcasting would then finally mark the end of the transition process. This should occur no later than 2025 on condition that all Czech Radio programmes go fully digital.
The organisation will broadcast the stations D-dur, Radio Wave, Plus, Rádio Junior, Jazz, Rádio Retro and a special Sport service. Czech Radio will this year also show its commitment to going digital by launching an experimental digital radio service for Prague – the capital itself – which will reach 10 to 15 per cent of the national population.
Czech Radio’s roadmap to digital broadcasting was presented at an open seminar in the national parliament in Prague, attended by members of the public, industry professionals and parliamentarians. Experts from Swedish Radio and Norwegian broadcaster NRK were also present.
Peter Duhan, the Director General of Czech Radio, told attendees the future of radio broadcasting depends on the transition to DAB: “This process will enable us to provide our listeners with more varied content and services, to enhance the quality of audio transmission and to ensure the further development of radio broadcasting. As a public service medium, Czech Radio has been, and will be, at the helm of the digitisation process.”
Current projects, Mr Duhan added, clearly demonstrate that Czech Radio is ready to go digital: “Czech Radio currently operates several special digital stations and is preparing several future projects that will support the development of digital broadcasting. However, the transition to DAB will above all require support from the state, implementation of the appropriate legislation, solving of the issue of simultaneous analogue and digital broadcasting and coordination of our services with the private sector.”
Digital terrestrial radio in Europe is constantly growing, notes EBU Head of Radio Christian Vogg. “In some countries we’ve already passed the point of no return. The clear strategy of Czech Radio, which will result in a national roadmap supported by the major stakeholders in the Czech Republic, is a very good sign for related industries and listeners. The EBU is happy to help its members with benchmarking, exchanging examples of best-practice and lobbying.”

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 3. 2015, 14:16

Budoucnost elektronických komunikací v ČR

O aktuálním stavu a budoucnosti  služeb elektronických komunikací diskutovala 3. února odborná i laická veřejnost na Novotného lávce. ČTÚ ve spolupráci s Českou vědeckotechnickouspolečností spojů uspořádal  seminář, který se věnoval tématů investic  do sítí nové generace, rozvoje
služeb obsahu, budoucnosti zemského televizního vysílání, digitalizace rozhlasu a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 10. 3. 2015, 14:09

Video: DAB je současnost – seminář o digitálním rozhlasovém vysílání

Aby byla digitalizace úspěšná, je třeba zajistit cenovou dostupnot digitálních přijímačů i zajímavou programovou nabídku. - Foto: Andrea Filičková
 http://www.rozhlas.cz/digital/aktuality/_zprava/video-dab-je-soucasnost-seminar-o-digitalnim-rozhlasovem-vysilani–1464563
Aby byla digitalizace úspěšná, je třeba zajistit cenovou dostupnot digitálních přijímačů i zajímavou programovou nabídku.Foto: Andrea Filičková
Přinášíme vám záznam semináře „DAB není budoucnost, DAB je současnost“, na kterém Český rozhlas představil svou koncepci rozvoje digitálního vysílání.

„Rozhlasová digitalizace není možná bez součinnosti s Českým rozhlasem i dalšími komerčními subjekty. Bez této spolupráce nemůže být proces digitalizace úspěšný,“ prohlásil na úvod generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. 
Nutné je též zajistit cenovou dostupnost digitálních přijímačů i kvalitní a rozmanitou programovou nabídku, která posluchače přesvědčí. 
Na jeho slova reagoval zástupce komerčních vysílatelů Michel Fleischmann. „Digitalizace není a budoucnost je nejistá,“ poupravil si název semináře. 
Fleischmann se obává vysokých nákladů na digitalizaci, ať už na straně státu, vysílatelů nebo posluchačů. Dalším rizikem je pak omezení svobody vysílání, neboť všechna současná rádia se prý nemohou do digitálního spektra vejít. 

Jak probíhá digitalizace v zahraničí? 
Tak přesně na tuto otázku se pokusili odpověděť Mats Åkerlund ze Švédského rozhlasu a Jørn Erik Jensen, který je poradcem pro digitalizaci v Norském rozhlase. 
První jmenovaný považuje za jednu z hlavních výhod terestriálního digitálního vysílání jeho bezplatnost a všeobecnou dostupnost. A to na rozdíl od jeho ostatních forem, například internetového streamu. 
Ve Švédsku plánují analogové vysílání vypnout v roce 2022, tedy o tři roky dříve, než navrhuje Český rozhlas. Ještě dále ale v digitalizaci pokročilo Norsko. 
Zde je analogové vysílání stále běžné, ale už je připraven kompletní přechod na digitální vysílání. Má se tak stát už v roce 2017. Vypnutí analogu ale bude postupné, po jednotlivých regionech. 

Po digitálních přijímačích se v obchodech jen zaprášilo 
Takovou zkušenost má alespoň jednatel společnosti Teleko Tomáš Řapek, který společně se dvěma dalšími zástupci provozovatelů promluvil v posledním bloku semináře. 
Poté následovala diskuse, ve které jako první vystoupil ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák. Digitalizace rádia je podle něho nevyhnutelná, není ale jisté, na jaké to bude platformě. Vedle sebe by mohly existovat FM rádia, terestrické digitální vysílání i streamování přes internet. 
Podobně vidí budoucnost i Tomáš Řapek. V horizontu pěti let by se podle něho měly objevit hybridní přístroje schopné přijímat digitální vysílání z různých zdrojů.  
Ať už se jedná o mobilní datovou síť, wi-fi připojení k internetu nebo právě terestrické vysílání. A mezi nimi podle potřeby přepínat, například v závislosti na momentální kvalitě signálu. 

Autor:  Michael Erhart ČRo
VIDEO záznamy všech 3 částí akce 
1. část

2.část

3.část – diskuze

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 7. 3. 2015, 08:13

Na analogovém ostrově nemůžete zůstat navždy…

Na analogovém ostrově nemůžete zůstat navždy, vzkazuje českým rádiím norský expert Jensen

 
Jedinou cestou k růstu je více vysílání, radí Jørn Erik JensenFoto: Andrea Filičková
Český rozhlas je kdykoli připraven přejít na digitální vysílání v režimu DAB. Kdy ale česká rádia plně zdigitalizují, jasné není.

Na pražském semináři o digitalizaci promluvil i norský specialista Jørn Erik Jensen z vedení Celosvětového fóra pro digitalizaci. 
„Potřebovali jsme, aby se digitalizace rozjela i v dalších zemích Evropy,“ vzpomněl v Ranním Plusu na počátky digitalizace rozhlasového vysílání před dvaceti lety Jensen. 
Teprve v roce 2011 se tým norských odborníků dočkal expertní zprávy z ministerstva o tom, jak ve věci digitalizace postupovat. 
V Norsku je analogové vysílání stále běžné, kompletní přechod na digitální vysílání je ale připraven. „Máme plán, že se tak stane v roce 2017. K tomu ale musíme splnit určitá kritéria,“ dodal. 
„Musíme mít stejné pokrytí jako FM, další podmínkou je, že nesmíme vypnout analog, dokud posluchačům nenabídneme více stanic, než mají teď. Jako norský veřejnoprávní rozhlas budeme místo tří stanic čtrnáct.“  

Jørn Erik Jensen při rozhovoru pro Plus - Foto: Jiří Hošna
Jørn Erik Jensen při rozhovoru pro Plus   Foto: Jiří Hošna

Mezi další podmínky přechodu na DAB je dostupnost vysílání v automobilech, kdy bude nutné starší vozy vybavit adaptéry. 
„Ústředním kritériem je publikum: musíme mít dost posluchačů, kteří digitální rádio už poslouchají, včetně těch, kteří poslouchají přes internet, smartphone, televizní přijímač, ale hlavně přes samotné DAB. A tam musíme mít 50% podíl,“ říká Jensen. 
Licence k analogovému vysílání České republice vyprší až v roce 2025. Co by mělo Česko udělat předtím, než se analog vypne? 
Podle experta je potřeba, aby veřejnoprávní média kooperovala se soukromými vysílateli, a všichni pochopili, že jedinou cestou k růstu je více vysílání. Pak bude i větší výnos z reklamy. 
„Na analogovém ostrově nemůžete zůstat navždy. Z určitého pohledu dává smysl dojit tuto krávu, dokud to jde, ale budoucnost je jinde, a to musí pochopit také politici,“ shrnul budoucnost radiového vysílání Jørn Erik Jensen. 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 5. 3. 2015, 22:40

on-line ze semináře k rozhlasové digitalizaci

http://www.digizone.cz/clanky/sledujeme-zive-cesky-rozhlas-predstavuje-strategii-prechodu-na-digitalni-vysilani/

Video záznam bude k dispozici na webu ČRo

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 5. 3. 2015, 22:36

DAB není budoucnost, DAB je současnost

Koncepce rozvoje digitálního vysíláníŘádné digitální vysílání by mělo být spuštěno v roce 2017. Analogové by mělo skončit nejpozději do roku 2025.

Český rozhlas představil novou koncepci rozvoje digitálního vysílání. To otevře nové možnosti, jak posluchačům nabídnout ještě kvalitnější veřejnou službu než dříve.

Koncepce rozvoje digitálního rozhlasu (dokument pdf) 
Aby se tak mohlo stát, je podle Českého rozhlasu nutné učinit sedm následujících kroků.

 

1. Legislativa
Je nutné vyhradit vlastní multiplex veřejné služby pro ČRo – přidělit kmitočty a vyřešit zároveň regionální vysílání. Přidělování kmitočtů komerčním subjektům musí probíhat efektivním způsobem. Taktéž je třeba liberalizovat trh a odstranit limity počtu celoplošných stanic pro jednoho rozhlasového provozovatele.

2. Národní koordinace
Při státní koordinaci se bude postupovat podle jasného plánu, včetně termínu vypnutí analogového vysílání. ČRo bude stát v čele digitalizace. Vznikne národní koordinační skupina a „Jízdní řád digitalizace“ – technický plán přechodu. Bez státní koordinace se bude čekat na tržní poptávku, proces vypnutí bude trvat až dvě desítky let, vývoj a finanční náklady budou nejasné. 

3. Financování souběhu
Je nutné vyřešit financování souběžného vysílání: zvýšením rozhlasového poplatku o 5% a jeho účelovým vázáním na digitalizaci, plánovanou rozpočtovou ztrátou krytou z vratky DPH, úpravou zákona o DPH s možností uplatnit nárok na odpočet DPH, účelovou státní dotací. 

4. Zainteresování soukromých vysilatelů
Podle zkušeností ze zahraničí je součinnost obou sektorů duálního systému pro úspěšný přechod nezbytná. Současné licence jsou platné do roku 2025.   

5. Atraktivní obsah a nové služby
Doplnit vysílání o doprovodná data (např. EPG), rozvíjet již připravené digitální stanice a připravovat nové projekty (např. ČRo Sport Rock), multimedializaci, tematické projekty a aplikace. Připravit multikanálové programové strategie, personalizovaný offline obsah (LTE sítí 4G), programové experimenty. 

6. Informační a marketingová kampaň
Při podpoře státu poběží dle plánu, switch-off termínu a pod vedením národní koordinační skupiny, kde bude hrát aktivní roli ČRo. Bez podpory státu bude masivní marketingová kampaň budující nový tržní segment spoléhat na prostředky a možnosti ČRo. Bude nutné využít i významné události (např. OH Rio 2016 vs. ČRo Sport Rock). 

7. Přijímače a autorádia pro DAB
Je nutné legislativně podpořit dostatečnou nabídku přijímačů na trhu. Zapojit výrobce automobilů, velké prodejce elektroniky, propojit marketingové aktivity.
 
Navrhovaný jízdní řád digitálního vysílání 

Český rozhlas zároveň představuje základní harmonogram přechodu na digitální vysílání. V prvním období let 2015-2017 bude v rámci pilotního digitálního vysílání zajištěno pokrytí hlavních městských aglomerací – tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. 

V roce 2017 by pak mělo být spuštěno řádné digitální vysílání, tedy běžné fungování celoplošných stanic, speciálních digitální programů a projektů. Regionální vysílání by záviselo na technických a kmitočtových podmínkách. 

Definitivní tečkou za přechodem na digitální vysílání by mělo být definitivní ukončení toho analogového.To by mělo nastat nejpozději do roku 2025, podmínkou je ale plná digitalizace programů Českého rozhlasu. 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 4. 3. 2015, 20:33

Jeden z pohledů evropských komerčních rádií na rozhlasovou digitalizaci

Ve čtvrtek 5. března proběhne mezinárodní konference k rozvoji rozhlasové digitalizace v ČR, včetně prezentace Koncepce rozvoje digitální rozhlasového vysílání Českého rozhlasu – více například zde www.digitalniradio.cz.

Pro doplnění široké škály názorů a stanovisek uvádím pro ilustraci dílčí teze z pohledu evropských komerčních rádií. Asociace “The Association of European Radios” (AER) zastupuje  více než 4,500 soukromých komerčních rádií v EU, vč. Švýcarska. Tady je fragment s prezentovaného stanoviska k přechodu na digitální rozhlasové vysílání (11/2014):

Více později…

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 28. 2. 2015, 16:02

Mezinárodní seminář k digitalizaci rozhlasového vysílání v ČR – 5.3.2015 Praha

Program semináře k digitalizaci rozhlasového vysílání

Český rozhlas vás srdečně zve na seminář o digitalizaci rozhlasového vysílání, kterou pořádá ve spolupráci s Volebním výborem Poslanecké sněmovny PČR.

Seminář s názvem „DAB není budoucnost, DAB je současnost“ se bude konat ve čtvrtek 5. března 2015 v Galerii HAMU na Malostranském náměstí. Více informací naleznete v pozvánce
Program

Seminář zahájí generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan a poslanec PČR Martin Kolovratník, který nad seminářem převzal záštitu. 
Po nich vystoupí generální ředitel Radio United Broadcasting Martin Hroch a také náměstci generálního ředitele Českého rozhlasu Michal Koliandr a René Zavoral jako zástupci vysílatelů.


Další blok bude patřit hostům ze zahraničí, konkrétně předsedovi EBU New Radio Group Matsi Åkerlundovi a Jørnu Eriku Jensenovi, který předa své zkušenosti z digitalizace v Norsku. 
V posledních dvou blocích vystoupí mimo jiné předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák a také tři ředitelé firem zajišťujících provoz vysílání.  

Český rozhlas pořídí z akce zvukový a obrazový záznam, včetně diskuse, která seminář zhruba ve 14 hodin zakončí. Kompletní program semináře naleznete zde:  

P.S.
PSP 25.1.2015: “….Řada hlasů se ptá na to, jak to bude vypadat s digitalizací rozhlasového vysílání. A řada oponentů říkala: “Přinuťte rozhlas, aby digitalizoval už nyní.” Tak vám chci sdělit a tímto vás i nepřímo pozvat, že na konci února se bude konat pod záštitou volebního výboru a pod mým laskavým moderováním a svolením pana předsedy Martina Komárka další seminář, který se bude jmenovat právě Digitalizace rozhlasového vysílání a převedení všech rádií do systému tzv. DAB, tedy Digital Audio Broadcasting. Takže i tomu se budeme věnovat a mohu za nás garantovat, že v tom budeme velmi aktivní, agilní a budeme se snažit, aby se ten proces velmi urychlil….” 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 26. 2. 2015, 20:01

Ochrana digitálního vysílání před LTE

K diskuzi nad využitím kmitočtového pásma pro televizní vysílání a případně pro další mobilní broadbandové služby vyšel další dokument z CEPTu, ve spolupráci s technickou komisí EBU. Jedná o stanovení technických ochran před stále větším zarušením digitálního televizního vysílání ze strany rozvíjejících se broadbandových sítí LTE.




 

Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) zveřejnila zprávu CEPT 53 k “harmonizovaným technickým podmínkám pro pásmo 694 -790 MHz (” 700 MHz “).CEPT mj. uvádí kompromisním ochrannou hranici -42 dBm / 8 MHz pro LTE700 UE za použití pásma 10 MHz pro ochranu digitálního pozemního televizního vysílání DVB-T .

Dokument je v PDF zde

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 26. 2. 2015, 18:30

Gratulace kolegovi Jurajovi Oravcovi!


25. 9. 2014 na spoločenském večeru IT GALA získal Ing. Juraj Oravec ocenění za celoživotní přínos v oblasti telekomunikácí

IT GALA 2014 

Na spoločenskom večere IT GALA sa vo štvrtok 25.9. 2014 odovzdávali prestížne ocenenia IT OSOBNOSŤ, IT FIRMA, IT PRODUKT a IT PROJEKT roka 2014 (http://www.zive.sk/clanok/98931/rozdali-pocitacovych-oskarov-vitazom-resco-ci-sef-antiku). Cieľom je zhodnotiť odborné a manažérske úsilie osobností a firiem pôsobiacich v oblasti informačných technológií a telekomunikácií, oceniť najvýznamnejšie projekty a produkty, realizované v danom roku. V tomto roku bolo po prvýkrát udelené ocenenie za celoživotný prínos v oblasti telekomunikácií. Ocenenie získal Ing. Juraj Oravec, vedúci Divízie rádiokomunikácií Výskumného ústavu spojov, n. o. v Banskej Bystrici. Ing. Juraj Oravec sa dlhodobo podieľa na príprave strategických dokumentov v gescii Ministerstva dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja SR. 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 26. 2. 2015, 18:25

Přístup k rozhlasové digitalizaci ve středoevropských zemích V4 – informace z konference na Slovensku


PRÍSTUPY K DIGITALIZÁCII ROZHLASOVÉHO VYSIELANIA V KRAJINÁCH V4 (TZ)
Po úspešnom prechode z analógového na digitálne pozemské TV vysielanie v celej strednej
Európe sa v blízkej budúcnosti očakáva podobný proces aj pri rozhlasovom vysielaní. V snahe
harmonizovať tento proces v rámci krajín Vyšehradskej štvorky (V4), sa štyri výskumné a vedecké organizácie z týchto krajín, konkrétne Výskumný ústav spojov (VÚS) Banská Bystrica,
Český metrologický inštitút (ČMI), Vedecká spoločnosť pre infokomunikácie (HTE) z Maďarska
a Výskumný ústav spojov () z Poľska rozhodli zorganizovať medzinárodnú konferenciu
“Prístupy k digitalizácii rozhlasového vysielania v krajinách V4”. Konferenciu podporil
Medzinárodný vyšehradský fond (IVF).
Akcia sa konala v Banskej Bystrici v dňoch 18. – 19. februára 2015 za účasti 110 zástupcov
vysielateľov, prevádzkovateľov sietí, verejnej správy, regulátorov, univerzít atď., celkovo z 9
európskych krajín. Okrem prednášajúcich z krajín V4 svoje príspevky predstavili aj významní
zástupcovia medzinárodných organizácií a to WorldDMB, Konzorcia DRM, EBU s spoločnosti
GatesAir.
Sprievodným programom konferencie bola výstava o pionieroch rádiokomunikácií, najmä
o Jozefovi Murgašovi, ktorý uskutočnil prvé vysielanie ľudského hlasu na svete a ktorý sa
narodil v Tajove neďaleko Banskej Bystrice.
Na začiatku konferencie bolo konštatované, že krajiny V4 predstavujú trh so 63,4 miliónmi
obyvateľov.
Program konferencie bol rozdelený do štyroch sekcií:
·  Prečo je potrebné prejsť na digitálne vysielanie?
·  Legislatíva, regulácia
·  Ekonomické aspekty digitalizácie
·  Úloha verejnoprávnych vysielateľov pri zavádzaní digitálneho vysielania
Pri moderovaní sekcií sa vystriedali zástupcovia z každej krajiny V4.
V rámci 1. sekcie informoval prezident WorldDMB o zavádzaní vysielania DAB/DAB+ v Európe
a o výhodách tohto systému. Marketingový riaditeľ Konzorcia DRM predstavil štandard DRM,
jeho možnosti a vlastnosti a perspektívu zavádzania tohto systému. Zmienil sa aj o dostupnosti
prijímačov. Zástupca EBU vysvetlil kľúčové faktory zavádzania digitálneho rozhlasového
vysielania a odporúčané prístupy pri digitalizácii v zmysle dokumentu EBU „Nástroj pre
digitálne rádio“, ktorý bol publikovaný v decembri 2014. V prednáškach boli predvedené aj
možnosti doplnkových dátových služieb pri vysielaní DAB/DAB+.
V 2. sekcii prezentovali zástupcovia regulátorov stav legislatívy v jednotlivých krajinách V4
a niektoré podrobnosti, napr. Digitálny zákon, Zákon o vysielaní, postupy pri udeľovaní licencií
2 atď. Hoci sa stav legislatívy týkajúci sa digitálneho vysielania líši, bolo konštatované, že vo
všetkých krajinách sú potrebné značné vylepšenia.
Ak má digitalizácia prebehnúť úspešne, ekonomické aspekty tohto procesu patria medzi
najdôležitejšie. Tieto aspekty vysvetlili operátori sietí. Zástupca spoločnosti GatesAir predstavil
veľmi podrobnú analýzu a porovnanie investičných a prevádzkových nákladov na analógové
FM vysielanie a na digitálne vysielanie DAB+. Samozrejme, digitalizácia má vplyv nielen na
vysielanie, ale aj na stranu prijímaciu, vrátane automobilového priemyslu.
Vo 4. sekcii vrcholoví zástupcovia verejnoprávnych vysielateľov prezentovali súčasný stav
vysielania v jednotlivých krajinách V4. Bolo konštatované, najväčšie pokrytie obyvateľstva
vysielaním T-DAB+ bolo dosiahnuté v Poľsku, pričom na Slovensku sa T-DAB/DAB+ vôbec
nevysiela. Na druhej strane je však Slovensko jedinou krajinou zo skupiny V4, kde existuje
vysielanie DRM+.
Už v priebehu konferencie účastníci vysoko hodnotili úroveň prezentácií, obsahovú bohatosť
informácií a logistickú podporu akcie. Svoje postrehy, pripomienky a návrhy môžu vyjadriť na
WEB stránke www.vus.sk/v4/responses, ktorá bola zriadená po skončení konferencie.
Vzhľadom na závažnosť záverov konferencie sa organizátori rozhodli prijať uznesenie, ktoré
bude zaslané o. i. najvyšším vládnym orgánom a parlamentom jednotlivých krajín V4.
Organizačný výbor:

Juraj Oravec, VÚS, Slovensko

Čeněk Pavelka, ČMI, Česká republika

Péter Nagy, HTE, Maďarsko

Dariusz Więcek, IŁ, Poľsko

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 2. 2015, 18:56

ČR je v "digitalizaci" uprostřed evropského žebříčku

 

Evropská komise zveřejnila statistiky digitální transformace členských zemí.Digitální odvětví nabízí velký potenciál. Obyvatelé EU mohou nakupovat a studovat online, platit přes internet účty nebo využívat elektronické veřejné služby – s internetem jde všechno rychleji. Směřítko přináší i tzv index DESI (digitální ekonomika a společnost), jež vytvořila Evropská komise a jehož aktuální hodnoty dnes zveřejnila. 

Situace se v jednotlivých zemích liší. Státní hranice jsou nadále překážkou pro fungování skutečného jednotného digitálního trhu, které je jednou z hlavních priorit Junckerovy Komise.

Tento nový nástroj, který dnes Komise prezentuje, poskytuje ke každé zemi přehled týkající se konektivity (jak rozšířené, rychlé a cenově dostupné je širokopásmové připojení), internetových dovedností, využití internetu uživateli (od zpráv po nakupování), klíčových digitálních technologií (elektronických faktur, cloudových služeb, elektronického obchodování atd.) a digitálních veřejných služeb, jako je elektronická veřejná správa a elektronické zdravotnictví. Použité údaje pocházejí většinou z let 2013 až 2014. Na jejich základě byl sestaven žebříček jednotlivých zemí.

Hlavní závěry, ke kterým se na základě indexu DESI dospělo:

stupeň digitalizace se v jednotlivých zemích liší, takže mezi digitálně nejvyspělejší zemí, Dánskem (známka 0,68 z maxima 1), a zeměmi s horší výkonností (např. Rumunsko, známka 0,31) jsou citelné rozdíly. Podrobné informace najdete v přehledech k jednotlivým zemím.

 

– většina Evropanů využívá internet pravidelně: v roce 2014 to bylo průměrně 75 % (72 % v roce 2013), nejvíce (93 %) v Lucembursku, nejméně (48 %) v Rumunsku.
– Evropané rádi využívají audiovizuální obsah online: 49 % všech Evropanů, kteří používají internet, už hrálo hru nebo si hru, obrázek, film či hudbu stáhlo, 39 % domácností, které mají televizi, využívá video na vyžádání.
– při zavádění elektronického obchodování čelí malé a střední podniky (MSP) problémům: pouze 15 % malých a středních podniků online prodává – a z těchto 15 % méně než pouhá polovina realizuje přeshraniční prodej.
digitální veřejné služby jsou v některých zemích každodenní realitou, ale v jiných členských státech téměř neexistují: 33 % evropských uživatelů internetu využívá online formuláře a zasílá jejich pomocí informace veřejným orgánům, nejvíce v Dánsku (69 %), nejméně v Rumunsku (6 %). 26 % praktických lékařů v Evropě využívá elektronické zdravotní záznamy a posílá lékárníkům předpisy v elektronické podobě, v jednotlivých zemích je ale praxe velmi různá (nejrozšířenější je v Estonsku, kde tento postup využívají všichni lékaři, naproti tomu na Maltě jej nevyužívá žádný).


Index DESI má velký význam zvláště v této době, neboť Evropská komise připravuje strategii jednotného digitálního trhu, která má být zveřejněna letos v květnu. Cílem strategie je vytvořit správné podmínky pro evropské občany a podniky, aby lépe využívaly přeshraničních příležitostí, které digitální technologie nabízejí.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 2. 2015, 12:44

Český rozhlas členem digitální rozhlasové asociace WorldDMB


Český rozhlas se začátkem letošního roku stal členem prestižního World DMB, globálního fóra pro digitální rádio. Fórum sdružuje vysílatele, firmy a další organizace z Evropy, Asie a oblasti Pacifiku. Český rozhlas díky členství bude mít možnost sdílet know-how s ostatními členy, být v kontaktu s uznávanými odborníky na digitalizaci, získat jedinečné technické či obchodní informace.
„Český rozhlas svým vstupem do fóra WorldDMB dává opět najevo, že bere digitalizaci velmi vážně a chce být v České republice jejím přirozeným lídrem. Naše členství nám pomůže získat zejména vstup do důležitých technických databází, map pokrytí a můžeme tím aktivně sledovat průběh rozhlasové digitalizace v ostatních zemích Evropy a celého světa. Získáme kontakty na odborníky zabývající se digitalizací. Budeme mít k dispozici také nejnovější informace o jednotlivých zemích, regulaci, vývoji přijímačů, čipů či o klíčových novinkách z oblasti automobilového průmyslu,“ uvedl Michal Koliandr, náměstek generálního ředitele pro správu a provoz.
Zástupci Českého rozhlasu se mohou zapojit do různých výborů WorldDMB a získat přístupy do globálních on-line databází. Budou mít také možnost nominovat své odborníky na digitální rádio a otázky regulace, technologií či marketingu, kteří budou využívat výhody členství ve WorldDMB.
„WorldDMB nabízí množství prezentací a výzkumu z pera odborníků na digitální rádio. Má také mimo jiné úzké pracovní vztahy s automobilovým průmyslem a pracuje na rozvinutí dialogu mezi automobilovým a vysílacím odvětvím. Právě automobilový průmysl bude hrát při rozvoji digitálního rádia jednu z důležitých rolí,“dodal náměstek Koliandr.
Každý rok pořádá WorldDMB Automobilový workshop, který je příležitostí pro to, aby se zástupci obou sektorů setkali a diskutovali o nejnovějších tématech. Kromě toho pořádá organizace každoročně řadu mezinárodních workshopů, které se věnují tématům, jako jsou on-air služby, multimédia, pokrytí, regulace, vypnutí analogu, datové služby v automobilech, multistandardní čipy pro automobilový průmysl či navigace.
Více informací o WorldDMB je možné najít na internetových stránkách organizace.
(TZ ČRo)

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 2. 2015, 15:37

Novela zákona o Českém rozhlasu míří ze Sněmovny do Senátu

Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila návrh zákona o Českém rozhlasu, 

Hlasování proběhlo na konci aktuální schůze PSP. 3. Čtení proběhlo 13. 2. 2015 na 25. schůzi.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 2. 2015, 14:20

Plány ČTÚ na rok 2015 počítají s rozvojem digitálního rozhlasu

Podpora rozvoje sítí a služeb elektronických komunikací a podpora rozvoje zemského televizního a rozhlasového vysílání.

I nadále bude úřad podporovat rozvoj NGA sítí a v rámci tohoto cíle  spolupracovat s MPO na přípravě  výzev k programu na podporu projektů  zaměřených na budování sítí nové generace.


V tomto roce chce ČTÚ uskutečnit výběrové řízení na příděly zbylých kmitočtů z aukce v pásmech  1800 a 2600 MHz a výběrové řízení  na příděly kmitočtů v pásmu 3600 až 3800 MHz.


V rámci podpory terestrického vysílání spolupracuje ČTÚ s MPO na přípravě materiálů k rozvoji zemského  digitálního TV vysílání, postupu  migrace na DVB-T2 a možnostem uvolnění pásma 700 MHz.

Více v aktuální  měsíční zprávě ČTÚ a dalších zdrojích

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 7. 2. 2015, 18:54

"V Norsku hrozí velké rozhlasové DAB fiasko…"


…alespoň tak někteří publicisté a aktivisté hrozí v reakci na poměrně jasný směr a cíl – naplánované ukončení analogového rozhlasového vysílání, které bylo s předstihem dohodnuto a většinou účastníků je tento plán naplňován. A hlavně, digitalizace je většinově akceptována posluchači. Ve svých článcích  kritici varují před rozhlasovým tichem, zejména pak  v autech „miliónů“ turistů ( podle min. kultury navštívilo Norsko v roce 2012 3.900.000 turistů s vlastními auty a 215  000 řidičů zahraničních nákladních vozů), kteří by nemuseli od roku 2017 být technicky vybaveni na zásadní změnu (přes fakt, že drtivá většina evropských automobilek buď automaticky nebo fakultativně vybavuje nová auta příslušným vybavení, nehledě na možnost doplňkového a poměrně snadného řešení pro digitální příjem..). Zemi tak podle kritiků díky absenci dopravních zpráv hrozí množství automobilových nehod a karambolů… Mediální vlna předcházela jednání parlamentního Výboru pro kulturu, kde se pak kritika objevila z úst některých politiků, doplněná požadavkem na odklad termínu ASO  pro analogový rozhlas  - argument od riziku některých zahraničních řidičů byl údajně při rozhodování o harmonogramu a podmínkách přechodu na digitální rozhlas „zamlčen“… Je zřejmé, že jde i v Norsku o využitelné politické téma, realitě navzdory.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 7. 2. 2015, 18:23

ROADMAP FOR THE EVOLUTION OF DIGITAL TV


Sdružení  DigiTAG ve spolupráci s Analysys Mason vydalo novou zprávu „Digitag roadmap report“(PDF), která srovnává současné i budoucí technologické platformy pro distribuci televizního vysílání, zejména ve vztahu k digitální formě šíření. Po ukončení analogového TV vysílání v drtivé většině evropských zemích se nyní silně diskutuje využití disponibilního kmitočtového spektra vč. vymezení jeho části pro jiné než čistě vysílací služby.
Digitální TV dnes jako hlavní zdroj příjmu TV zahrnuje 43% domácností v Evropě (cca 250 milionů diváků), pokrytí je k dispozici pro 98% evropské populace. DVB je také dominantní platformou pro volné vysílání obsahu veřejné služby. Nová zpráva se zabývá současnými a předpokládanými migracemi k jiných platformám, resp. rozvojem aplikací dalších nových technologií – i v rámci digitální televize. Studie tak postihuje jak upgrade formátů televizních programů SD, HD, UHD),tak  technologií kódování (MPEG-2, MPEG-4 AVC, HEVC)  i přenosových standardů (DVB-T, DVB-T2 ). Současně shrnuje stav  doplňkových technologií k DVB-T (HbbTV, MHEG-5, MHP).
V podstatě hlavním cílem společné analýzy ale bylo dodání argumentů pro zachování kmitočtové kapacity pro televizní vysílání, které potřebuje více času na harmonizování nových technologií a jejich kompatibilitu s novými možnostmi. Závěrem je jasně konstatuje, že televizní vysílání v dohledné budoucnosti bude (minimálně do roku 2030) hlavním zdrojem příjmu audiovizuálního obsahu.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 2. 2015, 16:35

7 kroků k rozhlasové digitalizaci…

Dnes  proběhla v Praze konference k využití kmitočtového spektra a k dalšímu rozvoji televizního i rozhlasového vysílání. Na akci ČTÚ vystoupil i zástupce Českého rozhlasu s příspěvkem k rozhlasové digitalizaci v návaznosti na strategii rozvoje digitálního vysílání Českého rozhlasu, která byla prezentována i na posledním veřejném zasedání rady ČRo.

(Zvukový záznam jednání Rady je zde)

Praha, 3. února 2015 Český telekomunikační úřad inicioval vznik pracovní skupiny, která připraví návrh zákona o podpoře rozvoje sítí vysokorychlostního internetu. Zaznělo to na semináři Aktuální stav a budoucnost služeb elektronických komunikací, který ČTÚ uspořádal ve spolupráci s Českou vědeckotechnickou společností spojů.
Seminář se věnoval tématům investic do sítí nové generace, rozvoje služeb obsahu, budoucnosti zemského televizního vysílání, digitalizace rozhlasu a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích.

Marek Ebert z Českého telekomunikačního úřadu ve své prezentaci zdůraznil kroky, které ČTÚ již učinil při podpoře rozvoje NGA sítí a bezdrátového internetu. Deklaroval připravenost ČTÚ nadále spolupracovat na projektu s ministerstvem průmyslu a obchodu, mimo jiné i na verifikaci bílých, šedých a černých míst. Současně zmínil nově představenou Studii proveditelnosti k Registru pasivní infrastruktury, k níž úřad přijímá připomínky do 25. února.

Joanna Bakowská a Dominik Kopera z polského ministerstva administrativy a digitalizace seznámili účastníky se zvláštním zákonem, který od roku 2010 platí v Polsku na podporu výstavby sítí pro rychlý internet. Dalším bodem jejich prezentace byl popis operačního programu, který ke konci minulého roku schválila Evropská komise a který obdobně jako Operační program pro Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost má vytvořit podmínky pro investice v lokalitách, které nejsou komerčně dostatečně zajímavé.

Prezident ICT Unie Svatoslav Novák ve své prezentaci pojmenoval rizika výstavby NGA sítí v ČR, mezi které řadí nepřipravenost a neschválení klíčových projektů vládou ČR a špatně definované procesy a parametry přidělování dotací, dále nepřipravenost standardů a norem. „Pokud nebude prioritou vlády informační společnost, tak se nám to všem, jednou opravdu nevyplatí,“ uvedl Svatoslav Novák.

Martin Gebauer z Českých Radiokomunikací zdůraznil důležitost zachování terestrické platformy a její nutný rozvoj. „Uvolnění pásma 700 MHz je politickým rozhodnutím a terestrická platforma nutně potřebuje garanci využívání zbytku UHF pásma po uvolnění druhé digitální dividendy,“ zdůraznil Martin Gebauer.

Karel Zýka z Českého rozhlasu v prezentaci Sedm kroků k digitálnímu vysílání nastínil harmonogram přechodu na DAB vysílání. „Start digitalizace rozhlasového vysílání by měl trvat do roku 2017 a následná rozvojová fáze do roku 2025, kdy očekáváme ukončení analogového vysílání,“ uvedl Karel Zýka.

Andreana Atanasová, členka komunikační komise bulharského regulátora, seznámila účastníky semináře s bulharskou právní úpravou ochrany spotřebitele v elektronických komunikacích. „Rozhodnutím z roku 2013 bulharský regulátor stanovil opatření, která zajistí, že spotřebitel dostane vždy jasné informace, aby mohl učinit kvalifikované rozhodnutí. Jedná se například o povinnou velikost fontu písma smluvních podmínek, a jeho zvýraznění tučným řezem, pokud smlouva hovoří o pokutách,“ dodává Atanasová.

Kateřina Jamborová z Ministerstva vnitra v přednášce o uchovávání provozních a lokalizačních údajů zdůraznila důležitost této zákonné povinnosti pro odhalování trestné činnosti a boje proti terorismu. „Čekáme na další kroky Evropské komise, neboť současná rozdílná úprava v EU ztěžuje přeshraniční spolupráci,“ komentuje Jamborová poslední vývoj v EU.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 1. 2. 2015, 15:57

Chystá se ustanovení PRACOVNÍ SKUPINY PRO POLITIKU DIGITÁLNÍ ČR 2020

12. února 2015 bude v Poslanecké sněmovně  formálně vytvořena PRACOVNÍ SKUPINA PRO POLITIKU DIGITÁLNÍ ČR 2020 

Stane se tak v rámci mezinárodní konference na téma ” Digitální cesta k ekonomickému růstu” za účasti řady zahraničních hostů a zástupců z ČR (Dana Bérová, nám. ministra MPO Karel Novotný, Svatoslav Novák prezident ICT UNIE a další).

Tématy diskuzní bloků  budou -  digitální trh, digitální ekonomika a e-government ad.
Konference proběhne pod záštitou Hospodářského výboru ve spolupráci s Britským velvyslanectvím a Britskou obchodní komorou.



Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 16. 1. 2015, 01:16

Poslanecká sněmovna o strategii rozvoje digitální ekonomiky


V Poslanecké sněmovně se po seminářích k tématice veřejnoprávních médií a novelizace legislativy uskuteční v rámci zasedání podvýboru pro ICT průmysl a e-Government diskuze  o digitální infrastruktuře. Zasedání podvýboru se uskuteční  29. ledna 2015 od 10:00,v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26  Praha 1místnost č. 306 – 3. patro.
Na programu je mj. příspěvek ředitelky odboru elektronických komunikací  MPO Mgr. MgA. Zuzany Chudomelové o  Stavu podpory výstavby digitální infrastruktury a prezentace prezidenta ICT Unie Ing. Svatoslava Nováka ke  Strategii rozvoje digitální ekonomiky. 
Dále  je naplánována diskuze se zástupci hlavních operátorů (Vodafone:Ing. Richard Stonovaský, MBA, O2:Mgr.  Michal Frankl, T-Mobile:JUDr. Klára Novotná, Ph.D.). 
Na pořadu příští schůze podvýboru  12. února je naplánován seminář   “Digitální cesta k  ekonomickému růstu“.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 1. 2015, 19:13

Vládní Strana Zelených ve Švédsku (zatím) proti DABu.

Švédská Strana Zelených – Miljöpartiet, která  je koaličním partnerem v nové švédské vládě spolu se sociálními demokraty, se dívá na  projekt přechodu na digitální rozhlas v DABu ve Švédsku velmi pesimisticky.  
Strana zelených má na starosti kulturu, média a informační a komunikačnítechnologie na Ministerstvu kultury a ministerstva průmyslu. Zelení navrhovali do zákona úptravy již v roce 2013. Nyní Zelení požadují, aby se pečlivě přezkoumaly technologické apsekty nového vysílacího stnadardů a zejména schopnost uživatelů pozitivně přijmou nový způsob příjmu rozhlasového vysílání.

Více již před časem zde. 

Kritiky se nyní onjevuje prakticky ve všech švédských médiích, ale přesto není vyloučeno, že se aktuální spíše politické problémy vyjasní a projekt bude posunut dále k realizaci.
 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 1. 2015, 18:51

EK spouští veřejnou konzultaci k využití TV pásma – na základě podzimní "Lamyho zprávy"

Evropská komsie zahajila veřejnou konzultaci týkající se Lamyho zprávy k budoucí využití televizního pásma UHF. EK v současné době shromažďuje stanoviska ke strategickým doporučením obsaženým v Lamyho zprávě ohledně dlouhodobé politické strategie pro budoucí využívání pásma UHF (470–790 MHz). Cílem je zjistit, jak by se měla uvedená doporučení naplňovat. 

Zpráva skupiny na vysoké úrovni, které předsedal Pascal Lamy, pojednává o tom, jak by mělo být v budoucnu využíváno radiové spektrum v silně vytíženém pásmu UHF.

Při přípravě dlouhodobé strategie pro budoucí využívání pásma UHF Komise vezme v úvahu následující:
Lamyho zprávu
příspěvky Skupiny pro politiku rádiového spektra (RSPG)
studie Komise
odpovědi shromážděné v této konzultaci.
Jakékoli změny ve způsobu využívání pásma UHF ovlivní rozsah a kvalitu vysílacích a mobilních služeb. Mohly by také vyžadovat výměnu zařízení, jako jsou televizní přijímače. Předmětem diskuse jsou konkrétní aspekty, které by měly dopad na život občanů.

EK se s dotazy obrací zejména na  názory:

  • subjektů ze sektoru mobilních a vysílacích služeb, včetně služeb pro realizaci programů a zvláštních událostí (PMSE)
  • akademických pracovníků s příslušnou odborností
  • občanů, televizních diváků, uživatelů bezdrátových širokopásmových služeb, sdružení uživatelů

Komise doufá, že se občané, spotřebitelé a jejich sdružení k tématu vyjádří. Budoucí vývoj v pásmu UHF totiž ovlivní množství a kvalitu vysílacích a mobilních služeb a mohl by si vyžadovat nákup zvláštního zařízení (např. nových televizorů).
Dotazník obsahuje zvláštní část pro občany (neodbornou veřejnost). Část „Souvislosti“ vysvětluje otázky, které jsou relevantní pro občany a spotřebitele, a cíle dotazníku jako takového.
Trvání konzultace – Od 12. ledna 2015 do 12. dubna 2015 (uzávěrka)
Příspěvky, které budou doručeny po uplynutí lhůty, nebude možné vzít v úvahu.

Organizace žádáme o registraci v rejstříku transparentnosti.
Odpovědi neregistrovaných organizací budou zveřejněny odděleně.

 Dotazník je k dispozici na internetu  nebo odpovědi uložte jako dokument Word, PDF nebo ODF a zašlete jej e-mailem  nebo na papíře a odešlete na adresu:
European Commission
DG Communication networks, content & technology
Unit B4, Spectrum
Brussels 1049 – Belgie

Rozbor výsledků bude zveřejněn  na webu DG do 30 pracovních dnů od uzávěrky.

Podklad je k dispozici v texu například zde

Aktuální pozitivní reakce EBU

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 8. 1. 2015, 11:23

Digitální výzvy 2014

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů uspořádalo dne 5. prosince 2014 odbornou konferenci “Digitální výzvy 2014″.

Mezi účastníky konference byli zástupci soukromých firem, akademické obce i veřejné správy. Celkem se zúčastnilo přibližně 100 osob. Čtvrtý ročník konference se zaměřil především na oblast správy internetu a ochrany dat.

Program se skládal ze dvou panelů, každý se čtyřmi vystoupeními. Stěžejními tématy byly aktuální trendy ve správě internetu, kybernetická bezpečnost a cloud computing. Řečníci se ve svých prezentacích zaměřovali na české i mezinárodní prostředí.

“Česká republika se na nedávno proběhlé Radě ministrů Evropské unie opětovně přihlásila k tzv. multistakeholder modelu správy internetu. Zapojení všech účastníků brání stavu, kdy by se správy internetu chopila jediná organizace, příkladem mohou být snahy Mezinárodní telekomunikační unie.”, pronesl ve své úvodní řeči poradce ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 1. 2015, 14:17

Švédsko – ambiciózní vládní digitální rozhlasový plán vs. realita?


„Vláda říká jak digitalizovat, ale ne proč“ charakterizuje současný stav příprav rozhlasové digitalizace ve Švédsku tamní expert a člen digitální komise Christer Hederström (Člen Board of Public Service Council, Radio Academy, Digital Radio Sweden a Community Media Forum Europe (Brussel).

Přechod z rozhlasového vysílání v pásmu FM na digitální DAB+ bude ve Švédsku zahájen v roce 2016 a pokračovat má až do roku 2024. Mezitím má v roce 2022 přestat fungovat FM vysílání za předpokladu, že budou splněny určité podmínky vyjmenované v plánu digitalizace, které Švédsko oficiálně zveřejnilo 1. 12. 2014. Na digitalizaci mají i na základě dohody spolupracovat veřejnoprávní i komerční stanice. Digitalizace se netýká malých komunitních rádií.

Celý návrh digitalizace se, na rozdíl od celoevropského pozitivního ohlasu, podle průzkumů, o kterých Hederson v tamních médiích hovoří (ale nebyly zveřejněny), setkal s překvapivou negativní reakcí od veřejnosti. Zahraniční tisk zobrazil záležitost jako již oficiálně rozhodnutou: Švédsko přechází na DAB+. Předseda organizace WorldDMB Patrick Hannon prohlásil, že zprávy ze Švédska a Švýcarska jednoznačně ukazují, že budoucnost rádia je digitální.

Švédská vláda však zatím ale žádné závazné rozhodnutí ohledně digitalizace rozhlasu neučinila. Bývalá vláda si vyžádala koordinátorku pro digitalizaci, která nyní předložila „objednaný“ plán. Nová vláda se k digitalizaci rozhlasu ovšem zatím nijak nemá. „Je nutné řádně prozkoumat ekonomické a technické stránky digitalizace a také zvážit potřeby uživatele“ dodává zkušený mediální konzultant a vlivný hráč v mediálních kruzích. Ministerstvo kultury Švédska má plán digitalizace brzy konzultovat s novou vládou.

Vládní činitelé ale budou také muset čekat až do března 2015, kdy má Národní auditorský úřad vypracovat studii o způsobu přijetí DAB od roku 1995. Hlavní otázkou údajně je, jestli bude DAB rádio výhodné pro daňové poplatníky…..

Zástupci automobilového průmyslu pak kritizují, že ještě po roce 2022 bude podle jejich analýz mít většina aut přijímač pouze pro vysílání v FM pásmu.

Návrh na zavedení DAB+ se setkal údajně se zatím nedoloženými „bouřlivými reakcemi veřejnosti“ – „DAB je drahá záležitost a není důvod do toho investovat“…

DAB+ má přitom ve Švédsku , kromě  podpory veřejnoprávního vysílatele,  i aktivní spolupráci a kooperaci od dvou hlavních  komerčních mediálních společností  i dalších broadcasterů.

Podle Royal Swedish Academy of Engineering Services (IVA) má DAB+ řadu technologických chyb. Například jim například není jasné, proč digitální TV platforma DVB-T a DVB-T2 nemůže fungovat i pro šíření rozhlasového vysílání. Distribuční kapacita internetu by mohla zlepšit přenosy pro mobilní zařízení, což by fungovalo mnohem lépe než navrhované digitální rádio.

Podle IVA je DAB už nyní zastaralé. Rádio by se mělo podle nich vyvíjet hlavně online a v rámci DVB-T2, přičemž FM okruhy a přijímače by měly zůstat zachovány. Řešení situace pomocí DAB+ je zbytečné a drahé.

Švédsko je internetově velmi vyspělou zemí. Až 92% domácností má připojení k internetu a 100% populace pokrývá 4G/LTE mobilní síť. 72% Švédů vlastní chytrý telefon. V příštích několika letech bude spuštěna nová generace 5G, která razantně pozvedne kapacitu internetového připojení. Jedním z důvodů pro potřebu zvýšení online přenosové kapacity je video. TV kanál potřebuje 30x až 45x větší kapacitu než rozhlasová stanice. Pro uživatele chytrého telefonu by díky tomu mohlo být online rádio spíše bonusem než legrací, která vyjde dost draho.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 4. 12. 2014, 17:57

Veřejnoprávní ARD se snaží německou rozhlasovou digitalizaci popohnat


Německá veřejnoprávní  ARD chce urychlit dosu přešlapoující rozhlasovou digitalizaci v Německu. Na zasedání ředitelů v Hannoveru poukázal předseda ARD Lutz Marmor na důležitou úlohu a perspektivu digitálního rádia pro budoucnost. Přechod z FM vysílání na DAB+ však podl něj nelze učinit jen v rámci ARD, ale je k tomu třeba podpora zákonodárců a soukromých stanic.

Tématu digitalizace v Německu se věnuje pracovní skupina ARD, kterou vede ředitelka MDR Karola Wille. Tato skupina stanovila hlavní kritéria, která jsou potřeba splnit, než dojde k plné digitalizaci:

  • technické zajištění přenosu signálu,
  • vybavení domácností a automobilů DAB+ přijímači
  • vytvoření programu pro digitální stanice.

Technické podmínky pro spuštění digitálního vysílání jsou v jednotlivých spolkových zemích poměrně rozdílné. ARD chce získat aktivnější podporu soukromých vysílatelů a pomoci tak posluchačům a dát jim přiměřený prostor pro tuto změnu.
Plnému digitálnímu provozu bude předcházet fáze souběhu – tedy rozhlasové analogové vysílání v pásmu FM i digitální v DAB+.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 4. 12. 2014, 11:50

Mediální a telekomunikační regulátor bývá zapletený do politických kruhů ….

Ed Richards, po 10 letech  odcházející aktuální šéf britského konvergovaného telekomunikačního a mediálního regulátora Ofcom, podle listu The Guardian prohlásil, že by bylo naivní se domnívat, že regulátor není zapletený do politických kruhů. Propojení Ofcomu s politikou vychází podle citací v listu z podstaty práce regulátora, který funguje v oblastech zasahujících i do politiky. Za poslední roky ale podle slov šéfa OFCOMu nikdo nepřekročil únosnou hranici….

Podle Richardse se politici snažili respektovat skutečnost, že Ofcom má být nezávislou organizací. Richards toto sdělil shromáždění sněmovny lordů (Komunikační výbor). Připustil také, že politici se o činnost regulátora velmi intenzivně zajímají.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 4. 12. 2014, 09:49

Informační kampaň k přechodu na digitální rozhlas DAB

Leták , který je součástí informační kampaně k přechodu na digitální rozhlasové vysílání v Norsku
( a blížícímu se konci analogového vysílání v pásmu FM), určený pro prodejce elektrotechniky.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 27. 11. 2014, 21:42

Veřejná konzultace k budoucímu využití pásma UHF a k WRC-15

V listopadu 2014 byly zahájeny veřejné konzultace k návrhu materiálu RSPG (Radio Spectrum Policy Group) “Stanovisko RSPG k WRC-15” (Public consultation on the Draft RSPG Opinion on Common Policy Objectives for WRC-15) – dokument:

a k návrhu materiálu “Stanovisko RSPG k budoucímu využití pásma UHF” (Public consultation on the Draft RSPG Opinion on a long-term strategy on the future use of the UHF band (470-790 MHz) in the European Union) – dokument:
Pokud jde o návrh Stanoviska RSPG k budoucnosti UHF pásma, zamýšlí RSPG na svém příštím zasedání, které se bude konat 19. února 2015, navrhnout termín pro počátek efektivního využívání pásma 694 – 790 MHz přednostně vysokorychlostním datovým přístupem, přičemž do úvahy dle RSPG přicházejí dva termíny, a to rok 2020, nebo 2022.
V rámci této aktivity RSPG zahajuje Ministerstvo průmyslu a obchodu veřejnou národní konzultaci k těmto tématům.
(zdroj MPO)

Zobrazit   Sdílet


Odebírejte BuzzMag na email

Zavřít