Média, marketing, technologie, byznys. Odebírejte na email.

Zdeněk Duspiva 24. 3. 2015, 16:12

EBU Member Czech Radio powers up to go digital

Digital Radio: EBU Member Czech Radio powers up to go digital

Experts at Czech Radio have unveiled a roadmap to guide the country’s journey to digital radio output (DAB/DAB+).
The plan identifies appropriate legislation, national coordination, adequate financing, private sector engagement, support for quality content and new services, a solid information and marketing campaign and statutory support for DAB receivers as the 7 steps toward digital broadcasting in the Czech Republic.
The major metropolitan areas – Prague, Brno, Ostrava and Plzeň – will be covered during pilot digital transmissions during the first phase between 2015­­ and 2017.
Regular digital broadcasting, including regular service of all nationwide stations, special digital programmes and projects, will be rolled out from 2017. Regional broadcasting will follow shortly afterwards, depending on relevant technical conditions and frequency specifications.The switching-off of analogue broadcasting would then finally mark the end of the transition process. This should occur no later than 2025 on condition that all Czech Radio programmes go fully digital.
The organisation will broadcast the stations D-dur, Radio Wave, Plus, Rádio Junior, Jazz, Rádio Retro and a special Sport service. Czech Radio will this year also show its commitment to going digital by launching an experimental digital radio service for Prague – the capital itself – which will reach 10 to 15 per cent of the national population.
Czech Radio’s roadmap to digital broadcasting was presented at an open seminar in the national parliament in Prague, attended by members of the public, industry professionals and parliamentarians. Experts from Swedish Radio and Norwegian broadcaster NRK were also present.
Peter Duhan, the Director General of Czech Radio, told attendees the future of radio broadcasting depends on the transition to DAB: “This process will enable us to provide our listeners with more varied content and services, to enhance the quality of audio transmission and to ensure the further development of radio broadcasting. As a public service medium, Czech Radio has been, and will be, at the helm of the digitisation process.”
Current projects, Mr Duhan added, clearly demonstrate that Czech Radio is ready to go digital: “Czech Radio currently operates several special digital stations and is preparing several future projects that will support the development of digital broadcasting. However, the transition to DAB will above all require support from the state, implementation of the appropriate legislation, solving of the issue of simultaneous analogue and digital broadcasting and coordination of our services with the private sector.”
Digital terrestrial radio in Europe is constantly growing, notes EBU Head of Radio Christian Vogg. “In some countries we’ve already passed the point of no return. The clear strategy of Czech Radio, which will result in a national roadmap supported by the major stakeholders in the Czech Republic, is a very good sign for related industries and listeners. The EBU is happy to help its members with benchmarking, exchanging examples of best-practice and lobbying.”

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 3. 2015, 14:16

Budoucnost elektronických komunikací v ČR

O aktuálním stavu a budoucnosti  služeb elektronických komunikací diskutovala 3. února odborná i laická veřejnost na Novotného lávce. ČTÚ ve spolupráci s Českou vědeckotechnickouspolečností spojů uspořádal  seminář, který se věnoval tématů investic  do sítí nové generace, rozvoje
služeb obsahu, budoucnosti zemského televizního vysílání, digitalizace rozhlasu a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 10. 3. 2015, 14:09

Video: DAB je současnost – seminář o digitálním rozhlasovém vysílání

Aby byla digitalizace úspěšná, je třeba zajistit cenovou dostupnot digitálních přijímačů i zajímavou programovou nabídku. - Foto: Andrea Filičková
 http://www.rozhlas.cz/digital/aktuality/_zprava/video-dab-je-soucasnost-seminar-o-digitalnim-rozhlasovem-vysilani–1464563
Aby byla digitalizace úspěšná, je třeba zajistit cenovou dostupnot digitálních přijímačů i zajímavou programovou nabídku.Foto: Andrea Filičková
Přinášíme vám záznam semináře „DAB není budoucnost, DAB je současnost“, na kterém Český rozhlas představil svou koncepci rozvoje digitálního vysílání.

„Rozhlasová digitalizace není možná bez součinnosti s Českým rozhlasem i dalšími komerčními subjekty. Bez této spolupráce nemůže být proces digitalizace úspěšný,“ prohlásil na úvod generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. 
Nutné je též zajistit cenovou dostupnost digitálních přijímačů i kvalitní a rozmanitou programovou nabídku, která posluchače přesvědčí. 
Na jeho slova reagoval zástupce komerčních vysílatelů Michel Fleischmann. „Digitalizace není a budoucnost je nejistá,“ poupravil si název semináře. 
Fleischmann se obává vysokých nákladů na digitalizaci, ať už na straně státu, vysílatelů nebo posluchačů. Dalším rizikem je pak omezení svobody vysílání, neboť všechna současná rádia se prý nemohou do digitálního spektra vejít. 

Jak probíhá digitalizace v zahraničí? 
Tak přesně na tuto otázku se pokusili odpověděť Mats Åkerlund ze Švédského rozhlasu a Jørn Erik Jensen, který je poradcem pro digitalizaci v Norském rozhlase. 
První jmenovaný považuje za jednu z hlavních výhod terestriálního digitálního vysílání jeho bezplatnost a všeobecnou dostupnost. A to na rozdíl od jeho ostatních forem, například internetového streamu. 
Ve Švédsku plánují analogové vysílání vypnout v roce 2022, tedy o tři roky dříve, než navrhuje Český rozhlas. Ještě dále ale v digitalizaci pokročilo Norsko. 
Zde je analogové vysílání stále běžné, ale už je připraven kompletní přechod na digitální vysílání. Má se tak stát už v roce 2017. Vypnutí analogu ale bude postupné, po jednotlivých regionech. 

Po digitálních přijímačích se v obchodech jen zaprášilo 
Takovou zkušenost má alespoň jednatel společnosti Teleko Tomáš Řapek, který společně se dvěma dalšími zástupci provozovatelů promluvil v posledním bloku semináře. 
Poté následovala diskuse, ve které jako první vystoupil ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák. Digitalizace rádia je podle něho nevyhnutelná, není ale jisté, na jaké to bude platformě. Vedle sebe by mohly existovat FM rádia, terestrické digitální vysílání i streamování přes internet. 
Podobně vidí budoucnost i Tomáš Řapek. V horizontu pěti let by se podle něho měly objevit hybridní přístroje schopné přijímat digitální vysílání z různých zdrojů.  
Ať už se jedná o mobilní datovou síť, wi-fi připojení k internetu nebo právě terestrické vysílání. A mezi nimi podle potřeby přepínat, například v závislosti na momentální kvalitě signálu. 

Autor:  Michael Erhart ČRo
VIDEO záznamy všech 3 částí akce 
1. část

2.část

3.část – diskuze

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 7. 3. 2015, 08:13

Na analogovém ostrově nemůžete zůstat navždy…

Na analogovém ostrově nemůžete zůstat navždy, vzkazuje českým rádiím norský expert Jensen

 
Jedinou cestou k růstu je více vysílání, radí Jørn Erik JensenFoto: Andrea Filičková
Český rozhlas je kdykoli připraven přejít na digitální vysílání v režimu DAB. Kdy ale česká rádia plně zdigitalizují, jasné není.

Na pražském semináři o digitalizaci promluvil i norský specialista Jørn Erik Jensen z vedení Celosvětového fóra pro digitalizaci. 
„Potřebovali jsme, aby se digitalizace rozjela i v dalších zemích Evropy,“ vzpomněl v Ranním Plusu na počátky digitalizace rozhlasového vysílání před dvaceti lety Jensen. 
Teprve v roce 2011 se tým norských odborníků dočkal expertní zprávy z ministerstva o tom, jak ve věci digitalizace postupovat. 
V Norsku je analogové vysílání stále běžné, kompletní přechod na digitální vysílání je ale připraven. „Máme plán, že se tak stane v roce 2017. K tomu ale musíme splnit určitá kritéria,“ dodal. 
„Musíme mít stejné pokrytí jako FM, další podmínkou je, že nesmíme vypnout analog, dokud posluchačům nenabídneme více stanic, než mají teď. Jako norský veřejnoprávní rozhlas budeme místo tří stanic čtrnáct.“  

Jørn Erik Jensen při rozhovoru pro Plus - Foto: Jiří Hošna
Jørn Erik Jensen při rozhovoru pro Plus   Foto: Jiří Hošna

Mezi další podmínky přechodu na DAB je dostupnost vysílání v automobilech, kdy bude nutné starší vozy vybavit adaptéry. 
„Ústředním kritériem je publikum: musíme mít dost posluchačů, kteří digitální rádio už poslouchají, včetně těch, kteří poslouchají přes internet, smartphone, televizní přijímač, ale hlavně přes samotné DAB. A tam musíme mít 50% podíl,“ říká Jensen. 
Licence k analogovému vysílání České republice vyprší až v roce 2025. Co by mělo Česko udělat předtím, než se analog vypne? 
Podle experta je potřeba, aby veřejnoprávní média kooperovala se soukromými vysílateli, a všichni pochopili, že jedinou cestou k růstu je více vysílání. Pak bude i větší výnos z reklamy. 
„Na analogovém ostrově nemůžete zůstat navždy. Z určitého pohledu dává smysl dojit tuto krávu, dokud to jde, ale budoucnost je jinde, a to musí pochopit také politici,“ shrnul budoucnost radiového vysílání Jørn Erik Jensen. 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 5. 3. 2015, 22:40

on-line ze semináře k rozhlasové digitalizaci

http://www.digizone.cz/clanky/sledujeme-zive-cesky-rozhlas-predstavuje-strategii-prechodu-na-digitalni-vysilani/

Video záznam bude k dispozici na webu ČRo

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 5. 3. 2015, 22:36

DAB není budoucnost, DAB je současnost

Koncepce rozvoje digitálního vysíláníŘádné digitální vysílání by mělo být spuštěno v roce 2017. Analogové by mělo skončit nejpozději do roku 2025.

Český rozhlas představil novou koncepci rozvoje digitálního vysílání. To otevře nové možnosti, jak posluchačům nabídnout ještě kvalitnější veřejnou službu než dříve.

Koncepce rozvoje digitálního rozhlasu (dokument pdf) 
Aby se tak mohlo stát, je podle Českého rozhlasu nutné učinit sedm následujících kroků.

 

1. Legislativa
Je nutné vyhradit vlastní multiplex veřejné služby pro ČRo – přidělit kmitočty a vyřešit zároveň regionální vysílání. Přidělování kmitočtů komerčním subjektům musí probíhat efektivním způsobem. Taktéž je třeba liberalizovat trh a odstranit limity počtu celoplošných stanic pro jednoho rozhlasového provozovatele.

2. Národní koordinace
Při státní koordinaci se bude postupovat podle jasného plánu, včetně termínu vypnutí analogového vysílání. ČRo bude stát v čele digitalizace. Vznikne národní koordinační skupina a „Jízdní řád digitalizace“ – technický plán přechodu. Bez státní koordinace se bude čekat na tržní poptávku, proces vypnutí bude trvat až dvě desítky let, vývoj a finanční náklady budou nejasné. 

3. Financování souběhu
Je nutné vyřešit financování souběžného vysílání: zvýšením rozhlasového poplatku o 5% a jeho účelovým vázáním na digitalizaci, plánovanou rozpočtovou ztrátou krytou z vratky DPH, úpravou zákona o DPH s možností uplatnit nárok na odpočet DPH, účelovou státní dotací. 

4. Zainteresování soukromých vysilatelů
Podle zkušeností ze zahraničí je součinnost obou sektorů duálního systému pro úspěšný přechod nezbytná. Současné licence jsou platné do roku 2025.   

5. Atraktivní obsah a nové služby
Doplnit vysílání o doprovodná data (např. EPG), rozvíjet již připravené digitální stanice a připravovat nové projekty (např. ČRo Sport Rock), multimedializaci, tematické projekty a aplikace. Připravit multikanálové programové strategie, personalizovaný offline obsah (LTE sítí 4G), programové experimenty. 

6. Informační a marketingová kampaň
Při podpoře státu poběží dle plánu, switch-off termínu a pod vedením národní koordinační skupiny, kde bude hrát aktivní roli ČRo. Bez podpory státu bude masivní marketingová kampaň budující nový tržní segment spoléhat na prostředky a možnosti ČRo. Bude nutné využít i významné události (např. OH Rio 2016 vs. ČRo Sport Rock). 

7. Přijímače a autorádia pro DAB
Je nutné legislativně podpořit dostatečnou nabídku přijímačů na trhu. Zapojit výrobce automobilů, velké prodejce elektroniky, propojit marketingové aktivity.
 
Navrhovaný jízdní řád digitálního vysílání 

Český rozhlas zároveň představuje základní harmonogram přechodu na digitální vysílání. V prvním období let 2015-2017 bude v rámci pilotního digitálního vysílání zajištěno pokrytí hlavních městských aglomerací – tedy Praha, Brno, Ostrava a Plzeň. 

V roce 2017 by pak mělo být spuštěno řádné digitální vysílání, tedy běžné fungování celoplošných stanic, speciálních digitální programů a projektů. Regionální vysílání by záviselo na technických a kmitočtových podmínkách. 

Definitivní tečkou za přechodem na digitální vysílání by mělo být definitivní ukončení toho analogového.To by mělo nastat nejpozději do roku 2025, podmínkou je ale plná digitalizace programů Českého rozhlasu. 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 4. 3. 2015, 20:33

Jeden z pohledů evropských komerčních rádií na rozhlasovou digitalizaci

Ve čtvrtek 5. března proběhne mezinárodní konference k rozvoji rozhlasové digitalizace v ČR, včetně prezentace Koncepce rozvoje digitální rozhlasového vysílání Českého rozhlasu – více například zde www.digitalniradio.cz.

Pro doplnění široké škály názorů a stanovisek uvádím pro ilustraci dílčí teze z pohledu evropských komerčních rádií. Asociace “The Association of European Radios” (AER) zastupuje  více než 4,500 soukromých komerčních rádií v EU, vč. Švýcarska. Tady je fragment s prezentovaného stanoviska k přechodu na digitální rozhlasové vysílání (11/2014):

Více později…

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 28. 2. 2015, 16:02

Mezinárodní seminář k digitalizaci rozhlasového vysílání v ČR – 5.3.2015 Praha

Program semináře k digitalizaci rozhlasového vysílání

Český rozhlas vás srdečně zve na seminář o digitalizaci rozhlasového vysílání, kterou pořádá ve spolupráci s Volebním výborem Poslanecké sněmovny PČR.

Seminář s názvem „DAB není budoucnost, DAB je současnost“ se bude konat ve čtvrtek 5. března 2015 v Galerii HAMU na Malostranském náměstí. Více informací naleznete v pozvánce
Program

Seminář zahájí generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan a poslanec PČR Martin Kolovratník, který nad seminářem převzal záštitu. 
Po nich vystoupí generální ředitel Radio United Broadcasting Martin Hroch a také náměstci generálního ředitele Českého rozhlasu Michal Koliandr a René Zavoral jako zástupci vysílatelů.


Další blok bude patřit hostům ze zahraničí, konkrétně předsedovi EBU New Radio Group Matsi Åkerlundovi a Jørnu Eriku Jensenovi, který předa své zkušenosti z digitalizace v Norsku. 
V posledních dvou blocích vystoupí mimo jiné předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák a také tři ředitelé firem zajišťujících provoz vysílání.  

Český rozhlas pořídí z akce zvukový a obrazový záznam, včetně diskuse, která seminář zhruba ve 14 hodin zakončí. Kompletní program semináře naleznete zde:  

P.S.
PSP 25.1.2015: “….Řada hlasů se ptá na to, jak to bude vypadat s digitalizací rozhlasového vysílání. A řada oponentů říkala: “Přinuťte rozhlas, aby digitalizoval už nyní.” Tak vám chci sdělit a tímto vás i nepřímo pozvat, že na konci února se bude konat pod záštitou volebního výboru a pod mým laskavým moderováním a svolením pana předsedy Martina Komárka další seminář, který se bude jmenovat právě Digitalizace rozhlasového vysílání a převedení všech rádií do systému tzv. DAB, tedy Digital Audio Broadcasting. Takže i tomu se budeme věnovat a mohu za nás garantovat, že v tom budeme velmi aktivní, agilní a budeme se snažit, aby se ten proces velmi urychlil….” 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 26. 2. 2015, 20:01

Ochrana digitálního vysílání před LTE

K diskuzi nad využitím kmitočtového pásma pro televizní vysílání a případně pro další mobilní broadbandové služby vyšel další dokument z CEPTu, ve spolupráci s technickou komisí EBU. Jedná o stanovení technických ochran před stále větším zarušením digitálního televizního vysílání ze strany rozvíjejících se broadbandových sítí LTE.




 

Evropská konference poštovních a telekomunikačních správ (CEPT) zveřejnila zprávu CEPT 53 k “harmonizovaným technickým podmínkám pro pásmo 694 -790 MHz (” 700 MHz “).CEPT mj. uvádí kompromisním ochrannou hranici -42 dBm / 8 MHz pro LTE700 UE za použití pásma 10 MHz pro ochranu digitálního pozemního televizního vysílání DVB-T .

Dokument je v PDF zde

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 26. 2. 2015, 18:30

Gratulace kolegovi Jurajovi Oravcovi!


25. 9. 2014 na spoločenském večeru IT GALA získal Ing. Juraj Oravec ocenění za celoživotní přínos v oblasti telekomunikácí

IT GALA 2014 

Na spoločenskom večere IT GALA sa vo štvrtok 25.9. 2014 odovzdávali prestížne ocenenia IT OSOBNOSŤ, IT FIRMA, IT PRODUKT a IT PROJEKT roka 2014 (http://www.zive.sk/clanok/98931/rozdali-pocitacovych-oskarov-vitazom-resco-ci-sef-antiku). Cieľom je zhodnotiť odborné a manažérske úsilie osobností a firiem pôsobiacich v oblasti informačných technológií a telekomunikácií, oceniť najvýznamnejšie projekty a produkty, realizované v danom roku. V tomto roku bolo po prvýkrát udelené ocenenie za celoživotný prínos v oblasti telekomunikácií. Ocenenie získal Ing. Juraj Oravec, vedúci Divízie rádiokomunikácií Výskumného ústavu spojov, n. o. v Banskej Bystrici. Ing. Juraj Oravec sa dlhodobo podieľa na príprave strategických dokumentov v gescii Ministerstva dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja SR. 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 26. 2. 2015, 18:25

Přístup k rozhlasové digitalizaci ve středoevropských zemích V4 – informace z konference na Slovensku


PRÍSTUPY K DIGITALIZÁCII ROZHLASOVÉHO VYSIELANIA V KRAJINÁCH V4 (TZ)
Po úspešnom prechode z analógového na digitálne pozemské TV vysielanie v celej strednej
Európe sa v blízkej budúcnosti očakáva podobný proces aj pri rozhlasovom vysielaní. V snahe
harmonizovať tento proces v rámci krajín Vyšehradskej štvorky (V4), sa štyri výskumné a vedecké organizácie z týchto krajín, konkrétne Výskumný ústav spojov (VÚS) Banská Bystrica,
Český metrologický inštitút (ČMI), Vedecká spoločnosť pre infokomunikácie (HTE) z Maďarska
a Výskumný ústav spojov () z Poľska rozhodli zorganizovať medzinárodnú konferenciu
“Prístupy k digitalizácii rozhlasového vysielania v krajinách V4”. Konferenciu podporil
Medzinárodný vyšehradský fond (IVF).
Akcia sa konala v Banskej Bystrici v dňoch 18. – 19. februára 2015 za účasti 110 zástupcov
vysielateľov, prevádzkovateľov sietí, verejnej správy, regulátorov, univerzít atď., celkovo z 9
európskych krajín. Okrem prednášajúcich z krajín V4 svoje príspevky predstavili aj významní
zástupcovia medzinárodných organizácií a to WorldDMB, Konzorcia DRM, EBU s spoločnosti
GatesAir.
Sprievodným programom konferencie bola výstava o pionieroch rádiokomunikácií, najmä
o Jozefovi Murgašovi, ktorý uskutočnil prvé vysielanie ľudského hlasu na svete a ktorý sa
narodil v Tajove neďaleko Banskej Bystrice.
Na začiatku konferencie bolo konštatované, že krajiny V4 predstavujú trh so 63,4 miliónmi
obyvateľov.
Program konferencie bol rozdelený do štyroch sekcií:
·  Prečo je potrebné prejsť na digitálne vysielanie?
·  Legislatíva, regulácia
·  Ekonomické aspekty digitalizácie
·  Úloha verejnoprávnych vysielateľov pri zavádzaní digitálneho vysielania
Pri moderovaní sekcií sa vystriedali zástupcovia z každej krajiny V4.
V rámci 1. sekcie informoval prezident WorldDMB o zavádzaní vysielania DAB/DAB+ v Európe
a o výhodách tohto systému. Marketingový riaditeľ Konzorcia DRM predstavil štandard DRM,
jeho možnosti a vlastnosti a perspektívu zavádzania tohto systému. Zmienil sa aj o dostupnosti
prijímačov. Zástupca EBU vysvetlil kľúčové faktory zavádzania digitálneho rozhlasového
vysielania a odporúčané prístupy pri digitalizácii v zmysle dokumentu EBU „Nástroj pre
digitálne rádio“, ktorý bol publikovaný v decembri 2014. V prednáškach boli predvedené aj
možnosti doplnkových dátových služieb pri vysielaní DAB/DAB+.
V 2. sekcii prezentovali zástupcovia regulátorov stav legislatívy v jednotlivých krajinách V4
a niektoré podrobnosti, napr. Digitálny zákon, Zákon o vysielaní, postupy pri udeľovaní licencií
2 atď. Hoci sa stav legislatívy týkajúci sa digitálneho vysielania líši, bolo konštatované, že vo
všetkých krajinách sú potrebné značné vylepšenia.
Ak má digitalizácia prebehnúť úspešne, ekonomické aspekty tohto procesu patria medzi
najdôležitejšie. Tieto aspekty vysvetlili operátori sietí. Zástupca spoločnosti GatesAir predstavil
veľmi podrobnú analýzu a porovnanie investičných a prevádzkových nákladov na analógové
FM vysielanie a na digitálne vysielanie DAB+. Samozrejme, digitalizácia má vplyv nielen na
vysielanie, ale aj na stranu prijímaciu, vrátane automobilového priemyslu.
Vo 4. sekcii vrcholoví zástupcovia verejnoprávnych vysielateľov prezentovali súčasný stav
vysielania v jednotlivých krajinách V4. Bolo konštatované, najväčšie pokrytie obyvateľstva
vysielaním T-DAB+ bolo dosiahnuté v Poľsku, pričom na Slovensku sa T-DAB/DAB+ vôbec
nevysiela. Na druhej strane je však Slovensko jedinou krajinou zo skupiny V4, kde existuje
vysielanie DRM+.
Už v priebehu konferencie účastníci vysoko hodnotili úroveň prezentácií, obsahovú bohatosť
informácií a logistickú podporu akcie. Svoje postrehy, pripomienky a návrhy môžu vyjadriť na
WEB stránke www.vus.sk/v4/responses, ktorá bola zriadená po skončení konferencie.
Vzhľadom na závažnosť záverov konferencie sa organizátori rozhodli prijať uznesenie, ktoré
bude zaslané o. i. najvyšším vládnym orgánom a parlamentom jednotlivých krajín V4.
Organizačný výbor:

Juraj Oravec, VÚS, Slovensko

Čeněk Pavelka, ČMI, Česká republika

Péter Nagy, HTE, Maďarsko

Dariusz Więcek, IŁ, Poľsko

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 2. 2015, 18:56

ČR je v "digitalizaci" uprostřed evropského žebříčku

 

Evropská komise zveřejnila statistiky digitální transformace členských zemí.Digitální odvětví nabízí velký potenciál. Obyvatelé EU mohou nakupovat a studovat online, platit přes internet účty nebo využívat elektronické veřejné služby – s internetem jde všechno rychleji. Směřítko přináší i tzv index DESI (digitální ekonomika a společnost), jež vytvořila Evropská komise a jehož aktuální hodnoty dnes zveřejnila. 

Situace se v jednotlivých zemích liší. Státní hranice jsou nadále překážkou pro fungování skutečného jednotného digitálního trhu, které je jednou z hlavních priorit Junckerovy Komise.

Tento nový nástroj, který dnes Komise prezentuje, poskytuje ke každé zemi přehled týkající se konektivity (jak rozšířené, rychlé a cenově dostupné je širokopásmové připojení), internetových dovedností, využití internetu uživateli (od zpráv po nakupování), klíčových digitálních technologií (elektronických faktur, cloudových služeb, elektronického obchodování atd.) a digitálních veřejných služeb, jako je elektronická veřejná správa a elektronické zdravotnictví. Použité údaje pocházejí většinou z let 2013 až 2014. Na jejich základě byl sestaven žebříček jednotlivých zemí.

Hlavní závěry, ke kterým se na základě indexu DESI dospělo:

stupeň digitalizace se v jednotlivých zemích liší, takže mezi digitálně nejvyspělejší zemí, Dánskem (známka 0,68 z maxima 1), a zeměmi s horší výkonností (např. Rumunsko, známka 0,31) jsou citelné rozdíly. Podrobné informace najdete v přehledech k jednotlivým zemím.

 

– většina Evropanů využívá internet pravidelně: v roce 2014 to bylo průměrně 75 % (72 % v roce 2013), nejvíce (93 %) v Lucembursku, nejméně (48 %) v Rumunsku.
– Evropané rádi využívají audiovizuální obsah online: 49 % všech Evropanů, kteří používají internet, už hrálo hru nebo si hru, obrázek, film či hudbu stáhlo, 39 % domácností, které mají televizi, využívá video na vyžádání.
– při zavádění elektronického obchodování čelí malé a střední podniky (MSP) problémům: pouze 15 % malých a středních podniků online prodává – a z těchto 15 % méně než pouhá polovina realizuje přeshraniční prodej.
digitální veřejné služby jsou v některých zemích každodenní realitou, ale v jiných členských státech téměř neexistují: 33 % evropských uživatelů internetu využívá online formuláře a zasílá jejich pomocí informace veřejným orgánům, nejvíce v Dánsku (69 %), nejméně v Rumunsku (6 %). 26 % praktických lékařů v Evropě využívá elektronické zdravotní záznamy a posílá lékárníkům předpisy v elektronické podobě, v jednotlivých zemích je ale praxe velmi různá (nejrozšířenější je v Estonsku, kde tento postup využívají všichni lékaři, naproti tomu na Maltě jej nevyužívá žádný).


Index DESI má velký význam zvláště v této době, neboť Evropská komise připravuje strategii jednotného digitálního trhu, která má být zveřejněna letos v květnu. Cílem strategie je vytvořit správné podmínky pro evropské občany a podniky, aby lépe využívaly přeshraničních příležitostí, které digitální technologie nabízejí.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 2. 2015, 12:44

Český rozhlas členem digitální rozhlasové asociace WorldDMB


Český rozhlas se začátkem letošního roku stal členem prestižního World DMB, globálního fóra pro digitální rádio. Fórum sdružuje vysílatele, firmy a další organizace z Evropy, Asie a oblasti Pacifiku. Český rozhlas díky členství bude mít možnost sdílet know-how s ostatními členy, být v kontaktu s uznávanými odborníky na digitalizaci, získat jedinečné technické či obchodní informace.
„Český rozhlas svým vstupem do fóra WorldDMB dává opět najevo, že bere digitalizaci velmi vážně a chce být v České republice jejím přirozeným lídrem. Naše členství nám pomůže získat zejména vstup do důležitých technických databází, map pokrytí a můžeme tím aktivně sledovat průběh rozhlasové digitalizace v ostatních zemích Evropy a celého světa. Získáme kontakty na odborníky zabývající se digitalizací. Budeme mít k dispozici také nejnovější informace o jednotlivých zemích, regulaci, vývoji přijímačů, čipů či o klíčových novinkách z oblasti automobilového průmyslu,“ uvedl Michal Koliandr, náměstek generálního ředitele pro správu a provoz.
Zástupci Českého rozhlasu se mohou zapojit do různých výborů WorldDMB a získat přístupy do globálních on-line databází. Budou mít také možnost nominovat své odborníky na digitální rádio a otázky regulace, technologií či marketingu, kteří budou využívat výhody členství ve WorldDMB.
„WorldDMB nabízí množství prezentací a výzkumu z pera odborníků na digitální rádio. Má také mimo jiné úzké pracovní vztahy s automobilovým průmyslem a pracuje na rozvinutí dialogu mezi automobilovým a vysílacím odvětvím. Právě automobilový průmysl bude hrát při rozvoji digitálního rádia jednu z důležitých rolí,“dodal náměstek Koliandr.
Každý rok pořádá WorldDMB Automobilový workshop, který je příležitostí pro to, aby se zástupci obou sektorů setkali a diskutovali o nejnovějších tématech. Kromě toho pořádá organizace každoročně řadu mezinárodních workshopů, které se věnují tématům, jako jsou on-air služby, multimédia, pokrytí, regulace, vypnutí analogu, datové služby v automobilech, multistandardní čipy pro automobilový průmysl či navigace.
Více informací o WorldDMB je možné najít na internetových stránkách organizace.
(TZ ČRo)

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 2. 2015, 15:37

Novela zákona o Českém rozhlasu míří ze Sněmovny do Senátu

Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila návrh zákona o Českém rozhlasu, 

Hlasování proběhlo na konci aktuální schůze PSP. 3. Čtení proběhlo 13. 2. 2015 na 25. schůzi.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 2. 2015, 14:20

Plány ČTÚ na rok 2015 počítají s rozvojem digitálního rozhlasu

Podpora rozvoje sítí a služeb elektronických komunikací a podpora rozvoje zemského televizního a rozhlasového vysílání.

I nadále bude úřad podporovat rozvoj NGA sítí a v rámci tohoto cíle  spolupracovat s MPO na přípravě  výzev k programu na podporu projektů  zaměřených na budování sítí nové generace.


V tomto roce chce ČTÚ uskutečnit výběrové řízení na příděly zbylých kmitočtů z aukce v pásmech  1800 a 2600 MHz a výběrové řízení  na příděly kmitočtů v pásmu 3600 až 3800 MHz.


V rámci podpory terestrického vysílání spolupracuje ČTÚ s MPO na přípravě materiálů k rozvoji zemského  digitálního TV vysílání, postupu  migrace na DVB-T2 a možnostem uvolnění pásma 700 MHz.

Více v aktuální  měsíční zprávě ČTÚ a dalších zdrojích

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 7. 2. 2015, 18:54

"V Norsku hrozí velké rozhlasové DAB fiasko…"


…alespoň tak někteří publicisté a aktivisté hrozí v reakci na poměrně jasný směr a cíl – naplánované ukončení analogového rozhlasového vysílání, které bylo s předstihem dohodnuto a většinou účastníků je tento plán naplňován. A hlavně, digitalizace je většinově akceptována posluchači. Ve svých článcích  kritici varují před rozhlasovým tichem, zejména pak  v autech „miliónů“ turistů ( podle min. kultury navštívilo Norsko v roce 2012 3.900.000 turistů s vlastními auty a 215  000 řidičů zahraničních nákladních vozů), kteří by nemuseli od roku 2017 být technicky vybaveni na zásadní změnu (přes fakt, že drtivá většina evropských automobilek buď automaticky nebo fakultativně vybavuje nová auta příslušným vybavení, nehledě na možnost doplňkového a poměrně snadného řešení pro digitální příjem..). Zemi tak podle kritiků díky absenci dopravních zpráv hrozí množství automobilových nehod a karambolů… Mediální vlna předcházela jednání parlamentního Výboru pro kulturu, kde se pak kritika objevila z úst některých politiků, doplněná požadavkem na odklad termínu ASO  pro analogový rozhlas  - argument od riziku některých zahraničních řidičů byl údajně při rozhodování o harmonogramu a podmínkách přechodu na digitální rozhlas „zamlčen“… Je zřejmé, že jde i v Norsku o využitelné politické téma, realitě navzdory.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 7. 2. 2015, 18:23

ROADMAP FOR THE EVOLUTION OF DIGITAL TV


Sdružení  DigiTAG ve spolupráci s Analysys Mason vydalo novou zprávu „Digitag roadmap report“(PDF), která srovnává současné i budoucí technologické platformy pro distribuci televizního vysílání, zejména ve vztahu k digitální formě šíření. Po ukončení analogového TV vysílání v drtivé většině evropských zemích se nyní silně diskutuje využití disponibilního kmitočtového spektra vč. vymezení jeho části pro jiné než čistě vysílací služby.
Digitální TV dnes jako hlavní zdroj příjmu TV zahrnuje 43% domácností v Evropě (cca 250 milionů diváků), pokrytí je k dispozici pro 98% evropské populace. DVB je také dominantní platformou pro volné vysílání obsahu veřejné služby. Nová zpráva se zabývá současnými a předpokládanými migracemi k jiných platformám, resp. rozvojem aplikací dalších nových technologií – i v rámci digitální televize. Studie tak postihuje jak upgrade formátů televizních programů SD, HD, UHD),tak  technologií kódování (MPEG-2, MPEG-4 AVC, HEVC)  i přenosových standardů (DVB-T, DVB-T2 ). Současně shrnuje stav  doplňkových technologií k DVB-T (HbbTV, MHEG-5, MHP).
V podstatě hlavním cílem společné analýzy ale bylo dodání argumentů pro zachování kmitočtové kapacity pro televizní vysílání, které potřebuje více času na harmonizování nových technologií a jejich kompatibilitu s novými možnostmi. Závěrem je jasně konstatuje, že televizní vysílání v dohledné budoucnosti bude (minimálně do roku 2030) hlavním zdrojem příjmu audiovizuálního obsahu.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 2. 2015, 16:35

7 kroků k rozhlasové digitalizaci…

Dnes  proběhla v Praze konference k využití kmitočtového spektra a k dalšímu rozvoji televizního i rozhlasového vysílání. Na akci ČTÚ vystoupil i zástupce Českého rozhlasu s příspěvkem k rozhlasové digitalizaci v návaznosti na strategii rozvoje digitálního vysílání Českého rozhlasu, která byla prezentována i na posledním veřejném zasedání rady ČRo.

(Zvukový záznam jednání Rady je zde)

Praha, 3. února 2015 Český telekomunikační úřad inicioval vznik pracovní skupiny, která připraví návrh zákona o podpoře rozvoje sítí vysokorychlostního internetu. Zaznělo to na semináři Aktuální stav a budoucnost služeb elektronických komunikací, který ČTÚ uspořádal ve spolupráci s Českou vědeckotechnickou společností spojů.
Seminář se věnoval tématům investic do sítí nové generace, rozvoje služeb obsahu, budoucnosti zemského televizního vysílání, digitalizace rozhlasu a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích.

Marek Ebert z Českého telekomunikačního úřadu ve své prezentaci zdůraznil kroky, které ČTÚ již učinil při podpoře rozvoje NGA sítí a bezdrátového internetu. Deklaroval připravenost ČTÚ nadále spolupracovat na projektu s ministerstvem průmyslu a obchodu, mimo jiné i na verifikaci bílých, šedých a černých míst. Současně zmínil nově představenou Studii proveditelnosti k Registru pasivní infrastruktury, k níž úřad přijímá připomínky do 25. února.

Joanna Bakowská a Dominik Kopera z polského ministerstva administrativy a digitalizace seznámili účastníky se zvláštním zákonem, který od roku 2010 platí v Polsku na podporu výstavby sítí pro rychlý internet. Dalším bodem jejich prezentace byl popis operačního programu, který ke konci minulého roku schválila Evropská komise a který obdobně jako Operační program pro Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost má vytvořit podmínky pro investice v lokalitách, které nejsou komerčně dostatečně zajímavé.

Prezident ICT Unie Svatoslav Novák ve své prezentaci pojmenoval rizika výstavby NGA sítí v ČR, mezi které řadí nepřipravenost a neschválení klíčových projektů vládou ČR a špatně definované procesy a parametry přidělování dotací, dále nepřipravenost standardů a norem. „Pokud nebude prioritou vlády informační společnost, tak se nám to všem, jednou opravdu nevyplatí,“ uvedl Svatoslav Novák.

Martin Gebauer z Českých Radiokomunikací zdůraznil důležitost zachování terestrické platformy a její nutný rozvoj. „Uvolnění pásma 700 MHz je politickým rozhodnutím a terestrická platforma nutně potřebuje garanci využívání zbytku UHF pásma po uvolnění druhé digitální dividendy,“ zdůraznil Martin Gebauer.

Karel Zýka z Českého rozhlasu v prezentaci Sedm kroků k digitálnímu vysílání nastínil harmonogram přechodu na DAB vysílání. „Start digitalizace rozhlasového vysílání by měl trvat do roku 2017 a následná rozvojová fáze do roku 2025, kdy očekáváme ukončení analogového vysílání,“ uvedl Karel Zýka.

Andreana Atanasová, členka komunikační komise bulharského regulátora, seznámila účastníky semináře s bulharskou právní úpravou ochrany spotřebitele v elektronických komunikacích. „Rozhodnutím z roku 2013 bulharský regulátor stanovil opatření, která zajistí, že spotřebitel dostane vždy jasné informace, aby mohl učinit kvalifikované rozhodnutí. Jedná se například o povinnou velikost fontu písma smluvních podmínek, a jeho zvýraznění tučným řezem, pokud smlouva hovoří o pokutách,“ dodává Atanasová.

Kateřina Jamborová z Ministerstva vnitra v přednášce o uchovávání provozních a lokalizačních údajů zdůraznila důležitost této zákonné povinnosti pro odhalování trestné činnosti a boje proti terorismu. „Čekáme na další kroky Evropské komise, neboť současná rozdílná úprava v EU ztěžuje přeshraniční spolupráci,“ komentuje Jamborová poslední vývoj v EU.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 1. 2. 2015, 15:57

Chystá se ustanovení PRACOVNÍ SKUPINY PRO POLITIKU DIGITÁLNÍ ČR 2020

12. února 2015 bude v Poslanecké sněmovně  formálně vytvořena PRACOVNÍ SKUPINA PRO POLITIKU DIGITÁLNÍ ČR 2020 

Stane se tak v rámci mezinárodní konference na téma ” Digitální cesta k ekonomickému růstu” za účasti řady zahraničních hostů a zástupců z ČR (Dana Bérová, nám. ministra MPO Karel Novotný, Svatoslav Novák prezident ICT UNIE a další).

Tématy diskuzní bloků  budou -  digitální trh, digitální ekonomika a e-government ad.
Konference proběhne pod záštitou Hospodářského výboru ve spolupráci s Britským velvyslanectvím a Britskou obchodní komorou.



Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 16. 1. 2015, 01:16

Poslanecká sněmovna o strategii rozvoje digitální ekonomiky


V Poslanecké sněmovně se po seminářích k tématice veřejnoprávních médií a novelizace legislativy uskuteční v rámci zasedání podvýboru pro ICT průmysl a e-Government diskuze  o digitální infrastruktuře. Zasedání podvýboru se uskuteční  29. ledna 2015 od 10:00,v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26  Praha 1místnost č. 306 – 3. patro.
Na programu je mj. příspěvek ředitelky odboru elektronických komunikací  MPO Mgr. MgA. Zuzany Chudomelové o  Stavu podpory výstavby digitální infrastruktury a prezentace prezidenta ICT Unie Ing. Svatoslava Nováka ke  Strategii rozvoje digitální ekonomiky. 
Dále  je naplánována diskuze se zástupci hlavních operátorů (Vodafone:Ing. Richard Stonovaský, MBA, O2:Mgr.  Michal Frankl, T-Mobile:JUDr. Klára Novotná, Ph.D.). 
Na pořadu příští schůze podvýboru  12. února je naplánován seminář   “Digitální cesta k  ekonomickému růstu“.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 1. 2015, 19:13

Vládní Strana Zelených ve Švédsku (zatím) proti DABu.

Švédská Strana Zelených – Miljöpartiet, která  je koaličním partnerem v nové švédské vládě spolu se sociálními demokraty, se dívá na  projekt přechodu na digitální rozhlas v DABu ve Švédsku velmi pesimisticky.  
Strana zelených má na starosti kulturu, média a informační a komunikačnítechnologie na Ministerstvu kultury a ministerstva průmyslu. Zelení navrhovali do zákona úptravy již v roce 2013. Nyní Zelení požadují, aby se pečlivě přezkoumaly technologické apsekty nového vysílacího stnadardů a zejména schopnost uživatelů pozitivně přijmou nový způsob příjmu rozhlasového vysílání.

Více již před časem zde. 

Kritiky se nyní onjevuje prakticky ve všech švédských médiích, ale přesto není vyloučeno, že se aktuální spíše politické problémy vyjasní a projekt bude posunut dále k realizaci.
 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 1. 2015, 18:51

EK spouští veřejnou konzultaci k využití TV pásma – na základě podzimní "Lamyho zprávy"

Evropská komsie zahajila veřejnou konzultaci týkající se Lamyho zprávy k budoucí využití televizního pásma UHF. EK v současné době shromažďuje stanoviska ke strategickým doporučením obsaženým v Lamyho zprávě ohledně dlouhodobé politické strategie pro budoucí využívání pásma UHF (470–790 MHz). Cílem je zjistit, jak by se měla uvedená doporučení naplňovat. 

Zpráva skupiny na vysoké úrovni, které předsedal Pascal Lamy, pojednává o tom, jak by mělo být v budoucnu využíváno radiové spektrum v silně vytíženém pásmu UHF.

Při přípravě dlouhodobé strategie pro budoucí využívání pásma UHF Komise vezme v úvahu následující:
Lamyho zprávu
příspěvky Skupiny pro politiku rádiového spektra (RSPG)
studie Komise
odpovědi shromážděné v této konzultaci.
Jakékoli změny ve způsobu využívání pásma UHF ovlivní rozsah a kvalitu vysílacích a mobilních služeb. Mohly by také vyžadovat výměnu zařízení, jako jsou televizní přijímače. Předmětem diskuse jsou konkrétní aspekty, které by měly dopad na život občanů.

EK se s dotazy obrací zejména na  názory:

  • subjektů ze sektoru mobilních a vysílacích služeb, včetně služeb pro realizaci programů a zvláštních událostí (PMSE)
  • akademických pracovníků s příslušnou odborností
  • občanů, televizních diváků, uživatelů bezdrátových širokopásmových služeb, sdružení uživatelů

Komise doufá, že se občané, spotřebitelé a jejich sdružení k tématu vyjádří. Budoucí vývoj v pásmu UHF totiž ovlivní množství a kvalitu vysílacích a mobilních služeb a mohl by si vyžadovat nákup zvláštního zařízení (např. nových televizorů).
Dotazník obsahuje zvláštní část pro občany (neodbornou veřejnost). Část „Souvislosti“ vysvětluje otázky, které jsou relevantní pro občany a spotřebitele, a cíle dotazníku jako takového.
Trvání konzultace – Od 12. ledna 2015 do 12. dubna 2015 (uzávěrka)
Příspěvky, které budou doručeny po uplynutí lhůty, nebude možné vzít v úvahu.

Organizace žádáme o registraci v rejstříku transparentnosti.
Odpovědi neregistrovaných organizací budou zveřejněny odděleně.

 Dotazník je k dispozici na internetu  nebo odpovědi uložte jako dokument Word, PDF nebo ODF a zašlete jej e-mailem  nebo na papíře a odešlete na adresu:
European Commission
DG Communication networks, content & technology
Unit B4, Spectrum
Brussels 1049 – Belgie

Rozbor výsledků bude zveřejněn  na webu DG do 30 pracovních dnů od uzávěrky.

Podklad je k dispozici v texu například zde

Aktuální pozitivní reakce EBU

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 8. 1. 2015, 11:23

Digitální výzvy 2014

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů uspořádalo dne 5. prosince 2014 odbornou konferenci “Digitální výzvy 2014″.

Mezi účastníky konference byli zástupci soukromých firem, akademické obce i veřejné správy. Celkem se zúčastnilo přibližně 100 osob. Čtvrtý ročník konference se zaměřil především na oblast správy internetu a ochrany dat.

Program se skládal ze dvou panelů, každý se čtyřmi vystoupeními. Stěžejními tématy byly aktuální trendy ve správě internetu, kybernetická bezpečnost a cloud computing. Řečníci se ve svých prezentacích zaměřovali na české i mezinárodní prostředí.

“Česká republika se na nedávno proběhlé Radě ministrů Evropské unie opětovně přihlásila k tzv. multistakeholder modelu správy internetu. Zapojení všech účastníků brání stavu, kdy by se správy internetu chopila jediná organizace, příkladem mohou být snahy Mezinárodní telekomunikační unie.”, pronesl ve své úvodní řeči poradce ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 1. 2015, 14:17

Švédsko – ambiciózní vládní digitální rozhlasový plán vs. realita?


„Vláda říká jak digitalizovat, ale ne proč“ charakterizuje současný stav příprav rozhlasové digitalizace ve Švédsku tamní expert a člen digitální komise Christer Hederström (Člen Board of Public Service Council, Radio Academy, Digital Radio Sweden a Community Media Forum Europe (Brussel).

Přechod z rozhlasového vysílání v pásmu FM na digitální DAB+ bude ve Švédsku zahájen v roce 2016 a pokračovat má až do roku 2024. Mezitím má v roce 2022 přestat fungovat FM vysílání za předpokladu, že budou splněny určité podmínky vyjmenované v plánu digitalizace, které Švédsko oficiálně zveřejnilo 1. 12. 2014. Na digitalizaci mají i na základě dohody spolupracovat veřejnoprávní i komerční stanice. Digitalizace se netýká malých komunitních rádií.

Celý návrh digitalizace se, na rozdíl od celoevropského pozitivního ohlasu, podle průzkumů, o kterých Hederson v tamních médiích hovoří (ale nebyly zveřejněny), setkal s překvapivou negativní reakcí od veřejnosti. Zahraniční tisk zobrazil záležitost jako již oficiálně rozhodnutou: Švédsko přechází na DAB+. Předseda organizace WorldDMB Patrick Hannon prohlásil, že zprávy ze Švédska a Švýcarska jednoznačně ukazují, že budoucnost rádia je digitální.

Švédská vláda však zatím ale žádné závazné rozhodnutí ohledně digitalizace rozhlasu neučinila. Bývalá vláda si vyžádala koordinátorku pro digitalizaci, která nyní předložila „objednaný“ plán. Nová vláda se k digitalizaci rozhlasu ovšem zatím nijak nemá. „Je nutné řádně prozkoumat ekonomické a technické stránky digitalizace a také zvážit potřeby uživatele“ dodává zkušený mediální konzultant a vlivný hráč v mediálních kruzích. Ministerstvo kultury Švédska má plán digitalizace brzy konzultovat s novou vládou.

Vládní činitelé ale budou také muset čekat až do března 2015, kdy má Národní auditorský úřad vypracovat studii o způsobu přijetí DAB od roku 1995. Hlavní otázkou údajně je, jestli bude DAB rádio výhodné pro daňové poplatníky…..

Zástupci automobilového průmyslu pak kritizují, že ještě po roce 2022 bude podle jejich analýz mít většina aut přijímač pouze pro vysílání v FM pásmu.

Návrh na zavedení DAB+ se setkal údajně se zatím nedoloženými „bouřlivými reakcemi veřejnosti“ – „DAB je drahá záležitost a není důvod do toho investovat“…

DAB+ má přitom ve Švédsku , kromě  podpory veřejnoprávního vysílatele,  i aktivní spolupráci a kooperaci od dvou hlavních  komerčních mediálních společností  i dalších broadcasterů.

Podle Royal Swedish Academy of Engineering Services (IVA) má DAB+ řadu technologických chyb. Například jim například není jasné, proč digitální TV platforma DVB-T a DVB-T2 nemůže fungovat i pro šíření rozhlasového vysílání. Distribuční kapacita internetu by mohla zlepšit přenosy pro mobilní zařízení, což by fungovalo mnohem lépe než navrhované digitální rádio.

Podle IVA je DAB už nyní zastaralé. Rádio by se mělo podle nich vyvíjet hlavně online a v rámci DVB-T2, přičemž FM okruhy a přijímače by měly zůstat zachovány. Řešení situace pomocí DAB+ je zbytečné a drahé.

Švédsko je internetově velmi vyspělou zemí. Až 92% domácností má připojení k internetu a 100% populace pokrývá 4G/LTE mobilní síť. 72% Švédů vlastní chytrý telefon. V příštích několika letech bude spuštěna nová generace 5G, která razantně pozvedne kapacitu internetového připojení. Jedním z důvodů pro potřebu zvýšení online přenosové kapacity je video. TV kanál potřebuje 30x až 45x větší kapacitu než rozhlasová stanice. Pro uživatele chytrého telefonu by díky tomu mohlo být online rádio spíše bonusem než legrací, která vyjde dost draho.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 4. 12. 2014, 17:57

Veřejnoprávní ARD se snaží německou rozhlasovou digitalizaci popohnat


Německá veřejnoprávní  ARD chce urychlit dosu přešlapoující rozhlasovou digitalizaci v Německu. Na zasedání ředitelů v Hannoveru poukázal předseda ARD Lutz Marmor na důležitou úlohu a perspektivu digitálního rádia pro budoucnost. Přechod z FM vysílání na DAB+ však podl něj nelze učinit jen v rámci ARD, ale je k tomu třeba podpora zákonodárců a soukromých stanic.

Tématu digitalizace v Německu se věnuje pracovní skupina ARD, kterou vede ředitelka MDR Karola Wille. Tato skupina stanovila hlavní kritéria, která jsou potřeba splnit, než dojde k plné digitalizaci:

  • technické zajištění přenosu signálu,
  • vybavení domácností a automobilů DAB+ přijímači
  • vytvoření programu pro digitální stanice.

Technické podmínky pro spuštění digitálního vysílání jsou v jednotlivých spolkových zemích poměrně rozdílné. ARD chce získat aktivnější podporu soukromých vysílatelů a pomoci tak posluchačům a dát jim přiměřený prostor pro tuto změnu.
Plnému digitálnímu provozu bude předcházet fáze souběhu – tedy rozhlasové analogové vysílání v pásmu FM i digitální v DAB+.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 4. 12. 2014, 11:50

Mediální a telekomunikační regulátor bývá zapletený do politických kruhů ….

Ed Richards, po 10 letech  odcházející aktuální šéf britského konvergovaného telekomunikačního a mediálního regulátora Ofcom, podle listu The Guardian prohlásil, že by bylo naivní se domnívat, že regulátor není zapletený do politických kruhů. Propojení Ofcomu s politikou vychází podle citací v listu z podstaty práce regulátora, který funguje v oblastech zasahujících i do politiky. Za poslední roky ale podle slov šéfa OFCOMu nikdo nepřekročil únosnou hranici….

Podle Richardse se politici snažili respektovat skutečnost, že Ofcom má být nezávislou organizací. Richards toto sdělil shromáždění sněmovny lordů (Komunikační výbor). Připustil také, že politici se o činnost regulátora velmi intenzivně zajímají.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 4. 12. 2014, 09:49

Informační kampaň k přechodu na digitální rozhlas DAB

Leták , který je součástí informační kampaně k přechodu na digitální rozhlasové vysílání v Norsku
( a blížícímu se konci analogového vysílání v pásmu FM), určený pro prodejce elektrotechniky.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 27. 11. 2014, 21:42

Veřejná konzultace k budoucímu využití pásma UHF a k WRC-15

V listopadu 2014 byly zahájeny veřejné konzultace k návrhu materiálu RSPG (Radio Spectrum Policy Group) “Stanovisko RSPG k WRC-15” (Public consultation on the Draft RSPG Opinion on Common Policy Objectives for WRC-15) – dokument:

a k návrhu materiálu “Stanovisko RSPG k budoucímu využití pásma UHF” (Public consultation on the Draft RSPG Opinion on a long-term strategy on the future use of the UHF band (470-790 MHz) in the European Union) – dokument:
Pokud jde o návrh Stanoviska RSPG k budoucnosti UHF pásma, zamýšlí RSPG na svém příštím zasedání, které se bude konat 19. února 2015, navrhnout termín pro počátek efektivního využívání pásma 694 – 790 MHz přednostně vysokorychlostním datovým přístupem, přičemž do úvahy dle RSPG přicházejí dva termíny, a to rok 2020, nebo 2022.
V rámci této aktivity RSPG zahajuje Ministerstvo průmyslu a obchodu veřejnou národní konzultaci k těmto tématům.
(zdroj MPO)

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 19. 11. 2014, 13:37

Britský regulátor oficiálně podpořil uvolnění televizního pásma pro mobilní služby – televize ani diváky to příliš neohrozí, ale stát asi bude muset finančně přispět


Britský regulační orgán Ofcom ve svém oficiálním stanovisku podpořil uvolnění části televizníh kmitočtového pásma pro mobilní služby (pásmo 700MHz ). Učinil tak mj. jenom několik dnů po zveřejnění doporučení poradní skupiny Evropské komise  Radio Spectrum Policy Group (RSPG) na celoevropské úrovni, i když názor poradní skupiny ještě není definitivní.

Ofcom potvrdil, že je možné nalézt řešení pro přeplánování digitálních sítí por DVB-T vysílání bez významnějšího dopadu na dotčené subjekty a zejména na diváky. Regulátor současně předpokládá, že změna může probíhat i bez vynucení přejít na efektivnější standard DVB-T2 přenosu standardu.

Podle plánů nebudou  televize v DVB-T  moci používat spektrum mezi 694MHz a 790MHz. Bude ale zachováno celkem 6 digitálnmích multiplexů.

Podle operátora Arqiva  budou ale náklady na technické přesuny ve výši cca okolo 450 miliony liber.
Počet diváků, kteří budou muset přeladit své přijímače a vyměnit antény, se bude pohybovat  v celkovém počtu až 110 000 domácností. OFCOM zahájil jednání s vlůádou o možnosti finančních kompenzací.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 19. 11. 2014, 10:53

BBC o stavu české mediální scény a oligarchizace médií v ČR


BBC reportuje o stavu médií v České republice: 
“Současná mediální scéna v Čechách je fascinující studií toho, jak se politicky a ekonomicky mocné osoby snaží kontrolovat média a přimět je, aby pracovala v jejich prospěch…”
Více zde

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 11. 2014, 15:04

Zřízení 2 funkčních vládních rad pro hospodářský růst a pro informační společnost po odložení přerušeno…

Zasedání vlády 12.11.2014

14. Zřízení Rady vlády pro informační společnost a Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, které vznikají rozdělením Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost

č.j. 1197/14 – bod 8 schůze vlády 20.10.2014


Předkládají: ministři vnitra a průmyslu a obchodu


Výsledek jednání vlády: Projednávání bylo přerušeno.

Při předchozím říjnovém jednání vlády byl návrh “odložen”, nyní “přerušen”.

Další projednání tohoto bodu za týden.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 11. 11. 2014, 13:50

Veřejnoprávní dechovka v DABu – zatím v Bavorsku


2. února 2015 spustí Bavorský rozhlas (BR) dlouho očekávanou novou digitální stanicí BR Heimat, která plánuje vysílat především bavorskou lidovou hudbu a dechovku a také domácí příběhy z Bavorska a o Bavorsku. 
 

Rovněž  2. února 2015 začne stanice Bayern Plus vysílat s novým programovým schématem.

Po březnové konferenci Radio Digital v Mnichově začíná Bavorský rozhlas také zvažovat spolupráci se Západoněmeckým rozhlasem WDR, a to především v oblasti vysílání pro děti. 
WDR již provozuje digitální stanici pro děti KiRaKa, která je považována  za vzor  rozhlasové nabídky pro děti. KiRaKa už díky DAB+ může přebírat i Sárský rozhlas a Radio Bremen.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 9. 11. 2014, 09:50

Mobilní služby místo televize – v Nizozemsku blízká realita


Nizozemská vláda podpořila přidělení pásma 700 MHz pro mobilní operátory – i tak se aktuálně vysvětluje dopis nizozemského ministra pro hospodářskézáležitosti Henka Kampa (PDF), adresovaný parlamentu s odkazem na „rozhodnutí“ Evropské komise, že frekvence mezi 694 a 782 MHz by měly být použity pro mobilní internet. Jde ale zatím spíše o deklaraci. Nizozemsko, na rozdíl od sousedních evropských států (Německo, Švédsko, Finsko, Spojené království, Francie a Dánsko ), nemá zatím dokončený plán využití kmitočtového spektra. Ten se dokončí až v příštím roce, když zatím není jasný způsob dražby přesouvaných kmitočtů, dosud využívaných pro televizní vysílání. Podle dostupných zpráv by k aukcím mělo dojít již v roce 2019. 

Televize tak přijdou o 30% kmitočtového spektra. Licence na vysílání v DVB-T mají v Nizozemí platnost do 31. ledna 2017.

Ministerstvo uvedlo, že v rámci navrženého postupu uspořádá před přijetím finálních rozhodnutí veřejné konzultace.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 6. 11. 2014, 10:11

Pásmo UHF je podle další studie nejlepší využít pro digitální televizi

Podle aktuálních informací je k dispozici další studie na podoru zachování digitálního televizního vysíání v pásmu UHF. Přibývá tak další  argument do diskuze o možnosti využít část kmitočtového spektra ve prospěch mobilních operátorů.

Zpráva společnosti Aetha dochází k závěru, že nejcennější využití rádiového spektra pro příštích 15 let je digitální pozemní vysílání. Šetření bylo provedeno na základě strategického telekomunikačního  poradenství firmou  Aetha, která byla  pověřena předními průmyslovými organizacemi, včetně EBU, Broadcast Networks Europe, Abertis Telecom, Arqiva, BBC a TDF.

Zpráva ukazuje, že neexistuje žádný důvod pro dílčí přidělení pásma na příští rok dle WRC-15 a tvrdí, že jakákoli ztráta pásma UHF by ohrozila kvalitu televizních služeb v Evropě a podkopalo by to i “budoucí investice provozovatelů DVB-T“.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 6. 11. 2014, 09:45

Vláda rozdělí vládní radu na 2 rady, napodruhé…nakonec schváleno!

Vláda se znovu 12.11.2014  vrátí k dříve odloženému návrhu  na rozdělení poslední dobou téměř nefunkční Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost 
  
Zřízení Rady vlády pro informační společnost a Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, které vznikají rozdělením Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost 
č.j. 1197/14 – bod 8 schůze vlády 20.10.2014,
Předkládají: ministři vnitra a průmyslu a obchodu
Jednání vlády, 24. listopadu 2014 
6. Zřízení Rady vlády pro informační společnost a Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, které vznikají rozdělením Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost č.j. 1197/14 – bod 14 schůze vlády 12.11.2014. Předkládají: ministři vnitra a průmyslu a obchodu

Výsledek jednání vlády: Vláda návrh schválila.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 6. 11. 2014, 09:28

Norsko by mohlo vypnout rozhlasový analog teoreticky už dnes, podmínky jsou splněny

Norsko by již dnes, na základě regulérních výsledků průzkumů,  mohlo ukončit analogové rozhlasové vysílání neboť byly splněny v zásadě všechny hlavní podmínky. Tou formálně nejdůležitější je překročení hranice 50% posluchačů, kteří denně poslouchají rádio v digitální formě DAB+. 

Podle průzkumu TNS je již dnes 51% posluchačů “digitalizováno”….

52% norských domácností podle stejného průzkumu má již dnes doba přijímač pro vysílání v DABu. K dispozici je 22 celoplošných rozhlasových stanic.
Plán vypnutí FM v Norsku počítá i nadále s rokem 2017.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 27. 10. 2014, 17:42

DAB je stále nejoblíbenější platformou pro digitální poslech rádia – aktuálně i ve Velké Británii


DAB je stále nejoblíbenější platformou pro digitální poslech rádia – zatím ve Velké Británii
Poslední analytická data z Velké Británie  potvrzují nárůst digitálního poslechu rádia –nárůst o 6% na rekordních téměř 38%. Více než polovina populace(51,2% ) týdně poslouchá rádia na digitálních platformách. Digitální poslech rádia v autě vzrostl ve V.Británii rovněž na rekordních 13,8%,  s nárůstem délky poslechu o 53%. I to je projevem zvýšení objemu vozů vybavených DAB tunerem.
Nové výsledky Rajar  za 3. Q2014 potvrdily mj. i to, že 89% dospělé populace ve Velké Británii (15+) poslouchá rádio bez ohledu na formu každý týden. Relativně proti roku 2013 jde o mírný pokles. Průměrná doba poslechu digi rádia za týden činí nyní 21,4 hodiny.
21% dospělé populace tvrdí, že poslouchá rádio prostřednictvím mobilního telefonu nebo tabletu nejméně jednou za měsíc.
Podle zveřejněných dat naladí rádio pomocí digitálního přijímače až 27,4 milionu  týdně. Do tohot údaje se v tamních statistikách započítávají,  kromě příjmu v DAB  i rádia přes DVB-T a on-line poslech.
 

DAB rádia jsou stále nejoblíbenějším zařízením, pokud jde o poslech digitálně, což představuje 65% všech digitálních poslechových hodin. Poslech přes digitální televizi představuje 13% a  on-line17% všech digitálních poslechových hodin.

Klíčovým údajem je již zmíněný nárůst podílu poslechu rádia přes digitální platformy  - 37,8% (oproti  35,6% v předchozím čtvrtlet). Podíl poslechu DAB se zvýšil meziročně o 6% 24,5% z celkového poslechu .

Většina komentářů k aktuálním datu se ve finále shoduje :
“Budoucnost britského rádia je určitě digitální…!!!“(podobně jako u nás)

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 27. 10. 2014, 09:41

Jak v roce 2014 přes přílepky prolobbovat zákon, například o elektronických komunikacích…

Kauza „okleštění“ práv spotřebitelů: jak prolobbovat zákon Senátem -lupa.cz

“… Způsob, jakým operátoři prosadili svůj návrh na změnu zákona, je smutným dokladem toho, jak fungují přílepky a jak snadno jde ovlivnit celý zákonodárný proces.

Původně se totiž novela týkala něčeho úplně jiného: transpozice unijních směrnic týkajících se roamingu, a také zapracování změn v kontrolním řádu. Byla to tedy ryze technická novela, kolem které by nejspíše nebylo žádných sporů a animozit. Jenže pak, až na půdě Poslanecké sněmovny, a konkrétně jejího Hospodářského výboru, přišly ony již zmiňované pozměňovací návrhy. A konkrétně poslanec Pfléger podle týdeníku Respekt zcela otevřeně říká, že návrh mu „přišel“ od operátorů s prosbou o jeho načtení: „Přišel mi návrh, jestli by se tento pozměňovací návrh nedal předložit,“ říká. „Návrh přišel od operátorů a jejich asociace. Dosavadní praxe byla podle jejich analýz špatná, tak jsme ji změnili.“

Zdůrazněme si proto znovu, že sporná ustanovení novely si příslušné strany (MPO ČR, ČTÚ a zastoupení v EU) nemohly již z principu „vyříkat“ dopředu, ještě před předložením novely do Parlamentu. Proto se o nich musely „hádat“ až před senátory, kterým se to pochopitelně nelíbilo. Jenže vinu za to senátoři svalovali na nesprávné hlavy. Neuvědomili si, nebo nedostali včas informaci o tom, že vše způsobily až dodatečně přidané přílepky….”

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 21. 10. 2014, 06:01

Zřízení samostatné a funkční Rady vlády pro informační společnost odloženo

Plán poslední dobou prakticky nefunkční Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost /RVKIS/ na dvě samostatné Rady se zatím nepodařilo a patová situace v  podpřa a koordinaci oblasti informační společnosti a ICT trvá dál:

Zasedání vlády 20.října 2014
8. Zřízení Rady vlády pro informační společnost a Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, které vznikají rozdělením Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost
č.j. 1197/14
Předkládají: ministři vnitra a průmyslu a obchodu
Výsledek jednání vlády: Odloženo.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 19. 10. 2014, 14:34

Pásmo UHF jako bitevní pole

Pásmo UHF jako bitevní pole – tak označuje CEPT současný stav návrhů a postupně stále více politizovanou diskuzi k využití kmitočtového pásma 700 MHz. CEPT se této otázce po technické stránce přirozeně věnuje delší dobu, aktuálně pak například v právě dokončovaném návrhu Reportu č.224 (Připravovaném Výborem pro elektronické komunikace ECC), kterému předcházela široká  a dlouhá diskuze. 

CEPT se ve svých aktuálních postech prezentuje neurčitě: „Zdá se, že příliš brzy předpovídat, co je optimální rovnováha mezi TV příjmem a mobilními službami…

CEPTv průběhu října dokončuje studiio budoucnosti pásma UHF. Po dlouhých diskuzích výbor  CEPTu –  ECC TG6- dokončil návrh Reportu ECC 224, který se týká Dlouhodobé vize využití pásma UHF pro vysílání“.
Koncept zprávy ECC 224 je výsledkem diskuzí a veřejné konzultace ke studii o využití pásma UHF, s důrazem na frekvenční úsek 470-694 MHz. Je to jeden z klíčových podkladů proevropské přípravy na světovou konferenciWRC-15. Jedním z impulsu byl i legendární názor ex-komisaře pana Pascala Lamy a jeho materiál pro skupiny zabývající se v rámci Evropské komise politikou rádiového spektra (RSPG). Více informací o konzultaci k UHF zde.

Zajímavé pro pochopení celé geneze jsou například aktivity a prezentace z června a července letošního roku – Jaime Afonso (CEPT TG6 Chairman) červen 2014 prezentované na akci 9th Annual Spectrum Management European conference anebo zpráva od Alexandera Kühna (CPG15Chairman) na akci WRC-15 and beyond – Strategic views

Návrh ECC zdůrazňuje významnou úlohu platformy DVB-T, která poskytuje bezplatné terestrické televizní služby a má mj. i zásadní význam pro veřejnoprávní vysílání. Zdůrazňuje se, že se celá věc týká klíčovéregulační a politické otázky i nových technologií a především diváků…. Report ale ani v této době nedává jednoznačné doporučení, když uvádí celou řadu možných budoucích scénářů. Připouští ale, že je potřeba zajistiti určitou flexibilitu ve využití této části kmitočtů tak, aby to do budoucna „ nebránilo technologickému a inovačnímu pokroku…“.                        

ECC  CEPT předpokládá 4 hlavní scénáře dalšího vývoje využití „televizního“ kmitočtového pásma. Kromě základních jde o kombinaci variant, ale vše zatím bez jednoznačného doporučení a preferencí.

Návrh prošel v době od června do 9. Září veřejnou konzultací. Skupina  TG6 se sešla na začátku října, aby přezkoumala odpovědí obdržené v průběhu veřejné konzultace a dokončila svou práci do finální podoby. Zpráva nyní čeká na své závěrečné schválení na zasedání Výboru v listopadu 2014.

O plánování frekvenčního plánování a technických podmínek pro digitální vysílání v DVB-T2  i o interoperabilitě s jinými druhy vysílání (včetně digitálního rozhlasu) je možné se dozvědět více například v aktuální studii EBU zde.

Aktuální návrh ECC(14)053 Annex  12_Draft ECC Report 224 je k dispozici například zde www.cept.org/Documents/ecc/18931/ECC(14)053-Annex-12_Draft-ECC-Report-224

P.S. Výbor pro elektronické komunikace (ECC) sdružuje 48 zemí. V rámci své činnosti se výbor věnuje společným „politikám“ a právním předpisům v oblasti elektronických komunikacía souvisejících aplikací. Jeho hlavním cílem je harmonizovat účinné využívání rádiového spektra v celé Evropě. Je aktivní na mezinárodní úrovni, kde se dojednávají a připravují společné evropské návrhy v rámci ITU i na dalších mezinárodních fórech (http://www.cept.org/ecc).
———————————————————————————————————————

Executive summary

Traditionally, broadcasting and broadband communication services have their own regulations, market structure and typical dedicated network infrastructure (e.g. high power / high tower versus dense networks) in order to provide their respective set of services. The future development of services and terminals is blurring the border between the two “worlds” for the end user and may require innovative approaches to deliver content to the end users in the most efficient way from technical, economical and social perspective. 
The studies contained in this Report identify and analyse possible scenarios for the development of the band 470 – 694 MHz in the long term starting from the existing situation and recognizing ongoing studies in the 700 MHz band in Europe, and short to medium term developments (e.g. AI 1.2 of WRC-15 and the response to the European Commission Mandate on the 700 MHz band).  The current situation is dealt with in the Report by describing the current role of the terrestrial broadcast platform including issues such supporting social inclusion and providing information in times of emergencies. In addition, the regulatory framework for the provision of audiovisual media services, the duration of currently assigned TV Rights of Use and current consumption of audiovisual content is also explored in the Report.
The Report addresses the trends in the evolution of services (broadcast, mobile and converged services to consumers) as well as the networks and technologies with the potential to deliver these services in the band. It includes consideration of the way in which audio visual content consumption habits may be changing. The most important developments in relation to the evolution of delivery of broadcast services in fixed and mobile environments are also identified. The studies contained in the Report are based on assumptions made on expected developments for the various current platforms and technologies under consideration and on the demand and supply of the envisaged services. Thus, it was necessary to develop relevant indicators in order to monitor the assumptions made on expected developments used for the construction of the scenarios in the future. These indicators are described in Chapter 5 and suggested as suitable for monitoring developments in the services expected to use the UHF band. Further consideration is required on the measurement and the monitoring of these indicators.
This Report discusses the general classes of scenarios considered by CEPT in defining the long term vision for the band 470-694 MHz. Annex 3 provides a detailed description and the assessment of all the scenarios studied by CEPT. CEPT considers that the following four classes of scenarios could cover the developments in the band 470-694 MHz in the long term:
§  Class A: Primary usage of the band by existing and future DVB terrestrial networks

This class of scenarios assumes a natural evolution of the DTT platform based on HPHT and/or LPLT networks taking into account the ongoing technological and service developments, and assuming a stable regulatory environment and access to the spectrum.

§  Class B: Hybrid usage of the band by DVB and/or downlink LTE terrestrial networks

This class of scenarios assumes that broadcast and mobile broadband services in the UHF band would in the future be delivered via LTE SDL/eMBMS, with or without DTT platform, based on HPHT and/or LPLT networks. The scenarios of this class generally provide additional unicast downlink capacity.

§  Class C: Hybrid usage of the band by DVB and/or LTE (including uplink) terrestrial networks

This class of scenarios assumes that broadcast and mobile broadband services in the UHF band would in the future be delivered via LTE (including uplink), with or without DTT platform, based on HPHT and/or LPLT networks. This class corresponds to scenarios where IMT-like unicast uplink and downlink are introduced in the band.

§  Class D: Usage of the band by future communication technologies

Though most scenarios described herein are derived and based on today’s DTTB and Mobile technologies it is envisaged, that new, more flexible and possibly convergent technologies, will be developed and implemented in future for the transmission/distribution of audiovisual content in the UHF band. 
The cross-border coordination and coexistence is one element of the assessment and is addressed in chapter 6 of the Report based on the above mentioned classes.
The main conclusions of the studies are stated below.
Content, which could be traditionally seen as typical broadcast content (i.e. audiovisual content like videos, music) is also available in the internet and distributed via cable, optical fibre or wireless broadband access. On the other hand, broadcast services are more and more heading for using reverse channels or additional parallel channels to allow the user more flexibility and access to additional information. A cooperation between radiocommunication services is expected on a long term.
Traffic expectations for broadcast service and broadband access, including wireless, are mainly based on the increasing delivery of audiovisual content in improved quality to an increasing number of users. This will result in a higher traffic asymmetry.
Due to its propagation characteristics, the band 470-694 MHz can be efficiently used for the distribution of audiovisual services. These services may be linear or non-linear. The number of receiving users served by a content provider can vary from one to up to several million users. This is depending on the different types of content, user density, the specific social and economic situation, and technology. Therefore, the long term usage of the band 470-694 MHz is mainly, foreseen for downstream audiovisual content distribution.
The scenarios listed in Annex 3 and classified in Section 6 describe possible long term future deployments in the band 470-694 MHz. Each of these scenarios has a certain potential to occur. With the current state-of-the-art of the radiocommunication technologies there are incompatibilities between some scenarios. However, the situation as of today may change in the long term.
The variety of scenarios considered in this report should be understood as an indication for different needs/requirements in different countries regarding the future use of the band 470-694 MHz.
In order to facilitate different scenarios considered by the CEPT for the usage of the band 470-694 MHz, it could be necessary to introduce more flexibility in the regulatory environment governing the use of this band. It should among others take account of possible advances in radiocommunication technologies far beyond the current situation as well as of different needs and requirements in different countries. To avoid interference issues between administrations and inefficient usage of spectrum, the compatibility between scenarios has to be taken into account.
There could be different measures to provide for the regulatory flexibility in the band 470-694 MHz, if so required. It should be pointed out that any modification of the Radio Regulations to implement flexibility has to be discussed in the framework of ITU, taking into account the inherent flexibility of the Radio Regulations and the GE06 Agreement.
Overall, the following non-binding elements may assist administrations when deciding on a particular scenario for the usage of the band 470-694 MHz:
§  the current national interest objectives;
§  the implications of a given scenario on the audiovisual industry, content creation and user expectations;
§  monitoring of the market and technological developments by means of the key indicators as defined in Chapter 5;
§  the cost/benefit analysis with a focus on the impact on consumers;
§  assessment criteria such as but not limited to those that were used in the assessment of the scenarios listed in Annex 3;
§  a realistic time frame for the transition towards a new scenario, taking into account duration of the existing rights of use and the spectrum needs during the transition period as well as the need for continuation of the service (in the context of this report);
§  the necessity for cross-border coordination;
§  the national legal and regulatory framework.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 18. 10. 2014, 20:19

Rozvoj digitální agendy v ČR na vládě ( na Úřadu vlády…)

Dne 13. 10. uspořádal Úřad vlády Kulatý stůl na téma: Rozvoj digitální agendy v ČR: příležitosti a překážky. Šéf ICTUNIE Svatoslav Novák  prezentoval nejdůležitější priority v oblasti státního ICT.  Své názory zveřejnily i další subjekty a sdružení (např. SPČR, SPIR a společnost SEZNAM). Po rozsáhlé debatě o řádně neuchopené oblasti ICT ze strany vlády bude sepsána zpráva z tohoto kulatého stolu a předána předsedovi vlády ČR.(Zdroj ICT UNIE www.ictu.cz)


Informace z práce podvýboru ICTUNIE pro ICT průmysl a e-Government jsou zde, vč, prezentace Digitálního šampióna ČR

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 15. 10. 2014, 17:17

Digitální rozhlas v Dánsku podpoří vláda informační kampaní ve výši desítek miliónů korun

Dánská vláda podpoří přechod na digitální rozhlasové vysílání informační kampaní, na kterou vyčlenila ze svého rozpočtu 10,7 milónů dánských korun ( cca 40 mil.Kč). Půjde o celoplošnou kampaň od léta roku 2015 až do roku 2019, kdy skončí analogový rozhlas. Na realizaci kampaně probíhá veřejná soutěž s termínem pro podání přihlášek v listopadu 2014.


Zobrazit   Sdílet


Odebírejte BuzzMag na email

Zavřít