Někteří muzikanti si dokáží získat pozornost geeků bez ohledu na to, jaký žánr se právě těší jejich pozornosti. Mezi takové muzikanty bezesporu patří Trent Reznor, frontman Nine Inch Nails.

Ten v poslední době proslul především odchodem od mašinérie nahrávací společnosti a tak i od klasických antických distribučních metod. Jedním z prvních, kteří dali svou hudbu k veřejnému stažení na internet. Jedním z prvních, kteří se si dokáže tykat s novými médii včetně Twitteru a dalších. Nedávno se Reznor rozepsal o tom, jak dokáží sociální sítě napáchat také pěknou prudu a nezřídka asi i pár problémů.

Za posledních pár let, udál se, docela zajímavý experiment. Čelili jsme pomíjení tradičních infrastruktur nahrávacích společností a pokoušejíc se vymyslet, co a jak vykutit v tomto novém světě – přistihl jsem se při uvědomění, že abych mohl operovat s nějakým konceptem interakce s mojí komunitou a vědět, zda o to mohou stát / shledávat nevhodnějším, potřebuji se ponořit do tohoto světa a na nějakou dobu tam žít.

Fakt, že žádná nahrávací společnost neví jak prodávat cokoli skrze nová média, je zapříčiněn tím, že v tom světě nežíjí. Nechápou ho, protože ho nepoužívají. Cokoli z prezentací či marketingu NIN, které jste mohli za posledních pár let vidět je přímý výsledek toho, že žijeme s váma, posloucháme vás, konzumujeme s váma a interreagujeme s váma. Přímo. Nejsou kolem žádní přesluhovači nebo PR … jsem to já a mý kluci. To je celé. Není v tom ani žádná taktika, zkrátka prostý pokus dělat věci jak se patří k respektu vás diváků, hodby a mě jako umělce. To je ten cíl – vzájemný a sdílený respekt.

Když se objevil na scéně Twitter, díval jsem se na to jako na zajímavost … a začal experimentovat. Promyslel jsem to a ve světle skutečností ve kterých jsem byl / jsem ve své kariéře, rozhodl jsem se poodhrnout trochu oponu a nechat vás poznat více z mé osobnosti. Díval jsem se, jak někteří z vás se do věci zapojují, protože jste si už byli vědomi, že je za tou oponou je člověk (chyby a vůbec) a sledoval jsem jak někteří z vás cukají ze strachu, ze ztráty iluze, že nejsem to, co jste si na mě promítli. Což by se dalo i čekat. Necítím ani vaší NIN víru teď jakkoli lámat či reflektovat. Je to, co to je a já jsem to, co jsem. Vztah mezi fanouškem a umělcem se mění jestli jste si nevšimli, pararelně s tím jak konzumujeme a zažíváme hudbu nebo vůbec komunikujeme od té doby, co je tu internet.

Hlavní problém, jak se zapojit do komunity je nutnost dostat se skrze ten zmatek a šum. V uzavřeném prostředí jako je nin.com může být mnohé z toho odmoderováno do nikam nebo se může vložit kousek kódu, který to vytrvalejším potížistům ztíží ještě víc. Řešit ty sračky je ale pruda a totální mrhání časem, někteří ale zkrátka existují k tomu, aby škodili a ničili toho prostředí ostatním – což jsou ti, kteří nemají ani nikdy nic nelpšího na práci. Například: na nin.com jsou 3-4 různí lidé, kteří mi děnně posílají jednotlivě 50 až 100 vzkazů … křivých a mnohdy výhružných nesmyslů. Můžem je vymazat, ale oni se zase zaregistrují a začnou znovu. Ano, podnikáme jisté kroky abychom si s tím poradili, nicméně pes je zakopaný v tom, že to pak celé docela rychle zestárne než to všechno proplejete.

Zpět k Twitteru ale. Bral jsem to jako místo, kde mohu být méně formální a více odvázanější, upřímější a “lidštější”. Neplánoval jsem vysílaní detailů z mého milovaného života, ale stalo se, protože jsem zamilovaný a to je celé, co si myslím a tak to je. Jestli vás to odradilo nebo zničilo to, co jste si na mě promítli, co už – je asi nejlepší čas, abyste se sbalili. Máte ale pravdu, nejsem už ten samý člověk, kterým jsem byl v roce 1994 (a jsem jsem šťastný, že to tak je). Jste taky?

Vypadá to, že v Metal Sludge už tedy objevili Twitter! No konečně! Pro ty, kteří nevědí o co se jedná, vysvětlím. Metal Sludge je domov absolutně nejhoších lidí, o které jsem kdy zakop. Obývají to hlavně nepřitažlivé baculaté samičky, které veřejně fantazízují o sexu s týpkama z kapel. Něco na způsob hry rolí, kde si NIKDO nebude kurva vymýšlet příběhy neuvěřitelných sexuálních zážitků s lidma, které si PŘEJÍ, že by mohly šukat. Bylo by to trochu směšné (ve smutném a patetickém duchu) krom toho, že tady ta sranda nekončí – nenávist a starý dobrý, nemístný a donebevolající rasismus je pak taky povolán k okořenění věci a k připoměnutí, jak hnusné tyto trosky jsou. SKUTEČNĚ hnusné zevnitř (zevnějšek je pak zřejmý).

Řezníkova dobrá rada mým tamním přátelům: řežte vždy podél šlachy, ne příčně. Vyplatí se.

Takže, když se díváte, jak se děnně vylupují nové Twitter účty chrlící přesně stejnýž druh nesmyslů, které jsem zrvona zmiňoval, nezřídka z bez avataru a s tvořivými jmény, shrlící nenávist na Mariqueen a mě, popadne vás moment vyobrazení si těch pár nešťastných lidí za tím.

Před pár lety mě pár lidí obrátilo k tomuhle světu a když jsem si uvědomil, kdo tyhle osoby jsou, byl jsem v úžasu, že jsem je vlastně vídával s prvních řadách našich show po celé měsíce. Skutečně nechápu, jaký to druh “fanouška” tráví takový druh času a peněz, aby cestoval napříč celými státy hledíc na kapelu a aby pak věnoval neuvěřtelné množství času a energie na neustávající a nenávistné urážky online. Takový mne trochu mate.

Ať už jakkoli, … nudím se na dlouhé cestě autobusem a v tomhle není žádný moralizující příběh, prostě píšu. Budu se teď odpoutávat od sociálních sítí, protože to nakonec kolem a kolem napáchá více škody než užitku a experiment, zdá se, dosáhl svého výsledku. Idioti vedou.

Už před nějakou chvílí jsem se chystal rozjet veřejné fórum středního proudu, které by vyžadovalo opravdové ověření jejich účastníků pro kontextové potřeby. Nápad byl  mít prostor, kde můžete probírat cokoli a mít relevantní představu o tom s kým si zrovna píšete. Kupříkladu, když řešíte věci kolem bubnování a jakmile vidíte, že někdo v diskuzi je bubenický lektor nebo 13letý kluk googlující odpovědi, můžete si udělat obrázek o kontextech v kterých můžete shledat potenciálně platnou diskuzi. Když budeme řešit srdeční otázky kolem EDLC a připojí se skutečný kardiolog, tak si jeho názoru budu cenit rozhodně nad “názorem” přispivatele FredVymrdanyKsichtJakekoliUzJeJehoPrijimeni. Chápete, co myslím? Jakkoli tedy už, jsme ve světě, kde sociální sítě středního proudu chtějí, aby kdekdo a všichni tihle navyšovali počty uživatelů kvůli zvyšování ceny, ale už nejsou interesováni kvalitami těchto zážitků.

K tomu všemu, co jsem řekl … mám jěště bysnys ve skutečném světě, do kterého docházím, včetně balení live verzí NINu, VYTVÁŘENÍ nějakých nových frajeřin a trávení co možná největšího množství času s tou nejúžasnější ženou na světě.

Zdroj: Nine Inch Nales Forum