Cloud computing je starý tak 700 dní. Stihnul dospět a udává směr. Co tedy čekat od roku 2009?
- zamezení uzamknutí dat u poskytovatele služeb
- cloud aggregators
- cloud extenders
- budování důvěry
Zamezení uzamknutí dat je typický problém. Vypadá to na souboj cloud poskytovatelů o lepší, přenositelnější formát a o lepší API. Však to známe z války o formát office dokumentů.Tento souboj mohou do určité míry řešit cloud aggregators, kteří postaví své řešení nad více cloud poskytovateli a mezi nimi vás budou přesouvat. Ti by mohli přinést další snížení nákladů, protože na základě aktuální vytíženosti a potřeb se bude volit nejlevnější varianta.
Cloud extenders naopak rozšiřují nabídku cloud poskytovatele. Typickým příkladem je Amazon SimpleDB. Rozšiřuje nabídku, ale stále zůstává jako nástroj pro další využití v cloud computingu. Amazon SimpleDB je nástroj, který indexuje data a umí nad těmito daty pouštět i nějaké dotazy. Je to vlastně databáze, jejíž data se ukládají na Amazon S3.
Původně jsem se domníval, že výraz cloud computing by se v průběhu roku 2009 mohl usadit ve výrazovém slovníku zdejších IT profesionálů, ale když jsem viděl, kterak se rozhořel boj o SEO, tak si říkám, že na další slovo nejsou zatím kapacity. Já osobně jsem měl problém s tím, že jsem nebyl schopen nějak krátce vysvětlovat pojem cloud computing. Tak jsem se pokusil o definici.
Termín označuje souhrnně technologie a postupy používané v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací dodávaných přes Internet.
Přesto si myslím, že se vývojáři v Čechách naučí využívat výhod cloud computingu. S tím, že pro každého je vhodné něco jiného. IaaS se spíše prosadí tam, kde jsou vlastní servery, případně se tato možnost zvažuje. Určitě nebude útočit na pozice, kdy si uděláte firemní stránku, už z důvodu nákladů. IaaS od Amazonu vás tak jako tak bude stát měsíčně minimálně 1500 korun, což je náklad na jeden server, který běží neustále.
Oproti tomu PaaS se prosadí na poli menších webových stránek, které by třeba mířily na současné hostingy. Důvod je jednoduchý, většinou u PaaS platíte průměrný čas běhu procesoru, takže náklady budou nižší než u IaaS, ale zároveň PaaS umožňuje bohaté škálování. To je příklad Google App Enginu, ale takto účtuje například i Mosso.
Z pohledu uživatelů či firem bude nejzajímavější SaaS. SaaS v době krize umožní podnikům levně inovovat softwarové vybavení či případně využívat software pouze na konkrétní zakázky a držet tak výdaje pod kontrolou. U softwaru jako služba bude zajímavé sledovat způsob účtování. První SaaS poskytovatelé začali účtovat dle tarifů založených na počtu uživatelů. Naproti tomu se objevují tarify na bázi měření využití služby. Například u Abakowiki, která nabízí intranet jako službu [1], není omezen počet uživatelů, ale měří se míra použití během měsíce. Podobně to plánuje například GoodData, kteří plánují účtovat podle objemu nahraných dat. Naproti tomu platbu za uživatele používají například služba Telfa. Proč toto dělení? U platby za uživatele se objevuje následující nešvar: firma objedná 3 uživatele, ale reálně službu využívá například 10 uživatelů. Tyto uživatele rozdělí do skupin a každá skupina má jeden účet. Druhý způsob účtování má také svá rizika, ale to je na samostatný článek.
A jak vidíte rok 2009 vy?
Autor článku je spoluzakladatelem Abakowiki [1]. Obrázek (výřez) Possible Cloud Portrait (c) Hugh MacLeod.

Je velmi dobře, že naši vývojáři dokáží držet krok ze světem. A občas udávají i krok.
Trochu jiný pohled na cloud computing – pohled potenciálního investora najdete v článku The-Sky-is-the-Limit-with-Cloud-Computing
V případě Telfy je zrovna sdílení uživatelských účtů v podstatě nemožné, protože příchozí hovor zvoní vždy jen na jedno místě.
Obecně si ale myslím, že kdo chce za každou cenu ušetřit pár stokorun, cestu si najde. Pokud to ale nebude příliš snadné, většině lidí to nebude stát za to. Naší prioritou je spíš přehlednost ceníku pro zákazníka. Účtovat za strojový čas mi přijde zbytečně komplikované, počet uživatelů je dostatečná aproximace.
Obecně ano, lidé jsou dosti nápaditý, co se úspor týče. Volba co účtovat do značné míry ovlivňuje jak lidé budou aplikaci používat. Třeba u wiki, které účtují na uživatele dochází ke sdílení kont. Telfu jsem rozhodně nechtěl uvádět jako příklad, kde ke zneužívaní dochází a jestli to tak vyznělo tak se omlouvám.
Tak jsem to nemyslel. Spíš, že je u Telfy sdílení kont téměř nemožné, a proto účtování za uživatele nepředstavuje taková uskalí, jako asi v případě wiki.
Ten internet způsobuje samá nedorozumění ;-)