Rád bych se se čtenáři Buzzmagu podělil o své dlouhodobé dilema a rozproudil kolem něj diskusi: Má český startup komunikovat česky nebo anglicky? Komunikací mám na mysli jazyk produktu, především ale veškerou další mediální prezentaci, tj. typicky přednášky, videa, blogy, twittery, atp. Předpokládám, že začínající česká firma si nemůže dovolit všechny tyto texty dělat vícejazyčně a musí si vybrat jednu řeč, která bude převažující.
Výhoda češtiny je, že vše jde tak nějak rychleji od ruky, že. Ať už člověk umí anglicky sebelépe, stále je to jeho druhý jazyk. Mluví a píše v něm o něco pomaleji, není si jistý neběžnou terminologií a idiomy. A i když si jistý je, mohou jeho formulace znít rodilému mluvčímu nepřirozeně. Podobně je to na straně čtenáře. Nám internetovým geekům to často nepřijde, ale pro mnoho Čechů je angličtina pořád bariérou a do čtení v cizím jazyce psaného článku se nijak nehrnou. Roli hraje i psychologie, česky psaný článek působí “bezpečněji” – důvěryhodněji; je zkrátka ihned vidět, že ho psal “jeden z nás”.
Hlavní výhoda angličtiny je zřejmá – možnost oslovit daleko širší publikum. Zde ale nastává otázka, jestli stačí na web vyvěsit nějaký obsah v krkolomné angličtině a čekat, jak se pohrnou pravidelní a hodnotní návštěvníci z celého světa. Všichni myslím cítíme, jak důležitý je osobní kontakt a “networking”, hlavně v začátcích.
Je tedy i v roce 2008 tou správnou cestou začít česky a lokálně a v případě úspěchů expandovat za hranice?
Osobně jsem v tomto směru stále rozpolcený, náš startup Livispace se vydal touto tradiční cestou s tím, že anglická verze našeho nového projektu Telfa bude brzo, ale není v tuto chvíli zásadní prioritou. Zbytek je česky a třeba anglický blog je v nedohlednu.
Moji osobní značku buduji spíše globálně, personální blogy mám v angličtině. Pro zajímavost uvedu příklad, který demonstruje důvod mého hloubání. Nedávno jsem zde zvěřejnil recenzi knihy Bena Casnochy My Startup Life. Jednalo se o překlad článku, který jsem napsal nejprve v angličtině pro svůj blog. Díky tomu mohl sám autor knihy recenzi nalézt a okomentovat ji (a byla-li by recenze negativní, mohli jsme třeba započít diskuzi). To je u české verze samozřejmě nemožné, stejně jako množství návštěvníků z celého světa, kteří na můj blog přijdou z Googlu. Ja tyto čtenáře ale typicky neznám a zajímají mě o mnoho méně, než čtenáři Buzzmagu, protože s těmi se v mnoha případech znám osobně. A je daleko větší pravděpodobnost, že rozvineme nějakou zajímavější diskuzi nad tím, o čem píšu, neboť navzájem známe svá “pozadí”.
Tedy, jakým jazykem mluví váš startup a proč?
Foto: Karel Polt (via Flickr)
BuzzMeet
Myslím, že odpověď je relativně jednoduchá – jaké zákazníky/uživatele chce start-up získat? Jestli je zaměřen jen na ČR, tak není co řešit. Jestli se počítá s růstem do zahraničí později, tak od začátku obchodní prezentace v angličtině a službu (předpokládám, že na Buzzmagu budeme řešit jen IT a webové služby) dvojjazyčně, pokud je český trh důležitý (protože kritická masa na anglickou službu se v ČR bude shánět obtížně), pokud je český trh jen “na vyzkoušení a nalezení slepých uliček”, tak bych se nebál angličtiny od začátku.
Ale pozor, češtinu předpokládám řešíme proto, že jí mluví zhruba 10 mil. lidí, rozumí řekněme dalších 5 na Slovensku a pár zahr. studentů, kteří nejsou zajímaví. Jenže v okolí ČR existuje velmi silný německy mluvící region (100 mil lidí se silnými ekonomikami). Pokud někdo nemá ambice budovat globální službu (jistě, globální příjmy jsou zajímavé, ale vyžadují také “globální” investice), ale chce expandovat do zahraničí, potom bych se vážně zamyslel nad němčinou. I proto, že německý trh dokáže uživit čistě na německy mluvící uživatele orientované služby. Totéž platí o francouzském trhu, ale tam už pochybuji, že to jde dělat z ČR. No a pak je tu samozřejmě španělsky mluvící trh, také obrovský, ale kulturně zcela odlišný.
Každopádně já bych u mezinárodních ambicí vsadil i na němčinu. A od začátku bych počítal s tím, že služba bude vícejazyčná.
Takhle obecně položená otázka nemá vůbec smysl, protože na ni neexistuje žádná univerzálně platná odpověď. Vždycky přece záleží na tom, co vlastně onen startup dělá a nabízí, jaká je vůbec jeho potenciální cílová skupina apod. Dovedu si představit projekt, který je ze své podstaty omezený na český region a kde žádný jiný jazyk než čeština nemá smysl.
Nabízené jazyky jsou ale jen logickým důsledkem počátečních rozhodnutí o celé obchodní strategii, o cílovce, kterou chci oslovit, o potenciálu českého či “světového” trhu apod. Otázky kladené článkem by tak měla znít spíše:
* kterou cílovou skupinu chci na začátku nabalit a oslovit?
* jak poznám, zda je v Česku dostatečný potenciál pro úspěch mého projektu?
* rozjíždím službu, která už ve světě běží a není šance se tam uchytit, zatímco tady chybí, takže ji chci nabídnout českým uživatelům?
* chci radši jít cestou vybudování stabilní domácí uživatelské základny a pak expandovat ven? nebo radši zkusit velký trh tam venku s tím, že se na to pak v případě úspěchu zpětně nabalí i čeští uživatelé?
A tak podobně. Podporovaný jazyk je pak až logickým důsledkem těchto rozhodnutí, ovšem pak nejde jen o jazyk, ale i o spoustu dalších věcí – jako je podpora místních/světových platebních kanálů, bezproblémové rychlé zasílání zboží i do ciziny a tak dále.
A opět se dostáváme k tomu, že na žádnou z těchto otázek neexistuje univerzální odpověď platná pro všechny startupy. Každý má svá specifika a pro každý mohou být ty správné odpovědi zcela odlišné. A pro některé z nich dokonce nemusí být žádná jedna správná odpověď.
Myslím si, že dvojjazyčnost se zvládne i startupu, pokud je třeba. Pro české uživatele si ale nedovedu představit absenci české verze, samozřejmě pokud nepůjde o službu pro vývojáře ;-)
Myslím, že je vhodné začít nový projekt v českém jazyce. Zejména to platí v případě, kdy míří na český trh. Menší trh může být pro projekt zkouškou. Provozovatel šetří další náklady na překlad. Tuto zásadu jsem porušil pouze u jednoho ze svých zákazníků. Zde je cílem naopak rozšířit příjmy z reklamy a web bude záměrně od začátku stavěn mezinárodně.
Zároveň se přimlouvám k tomu, aby byly projekty přeložené profesionálem. Není větší ostuda než spustit web s podivnou “angličtin”.
@Rostislav: Jine jazyky jsou jiste zajimave (predevsim spanelstina), otazka ale je, do jake miry zname lokalni specifika. Nemcina ale pravda stoji za zamysleni
@Jan: Tak hlavni otazka byla, jak mluvi vas startup a proc.. Ale je pravda, ze o jazyk jde az v druhe rade, spravnejsi formulace by tedy byla, na jakou cilovou skupinu se zamerit.
@Janek: Je to treba? :-)
@Radim: Jaky je ten globalni projekt, pokud to neni tajne? Jak ale prekladat profesionalem napr. blog nebo twittery? Moc si to neumim predstavit. Nejjednodussi je podle me mit v tymu rodileho mluvciho.
Jan Kubr: jsem ve fázi vývoje, takže URL z pochopitelných důvodů nebudu prozrazovat. Funguje to na podobném principu jako Wikipedia, kde je také pod jednou hlavičkou (webem) obsah pro více různých jazyků. Nakonec bude ale důležité, zda bude v rozpočtu dostatek peněz na překlad. Když ne, bude se muset spustit pouze česká verze.
A safra, Hasalík má další projekt. Něco jako je Wikipedie ale lepší, samozřejmě z ní vůbec nekrade obsah, jenom ho zálohuje na svém serveru.
Doufám že jako obvykle za každého čtenáře pan Hasalík věnuje korunu na charitu. Tedy nevěnuje, jenom to dá do hlavičky stránky a pak svůj slib smaže, to už se jednou stalo, ale považuje to za férovou reklamu.
Za sebe říkám, pane Hasalíku už se na internetové aktivity vykašlete, jste směšný snaživý mlamoj. Věnute se již zletilé šestnáctileté přítelkyni a večírkům placených z antivirových peněz. Předměty v druhém ročníku gymplu jsou obtížné a můžete tu princeznu třeba doučovat za 500 Kč na hodinu.
Podľa mňa je to vždy úzko späté s cieľovou skupinou, takže ako už bolo správne povedané, univerzálna odpoveď neexistuje.
Možno niektorí viete, že napr. google má svoj Prekladač: http://translate.google.com/translate_tools?hl=cs
Čo je ale dôležitejšie, že k tomu existuje použiteľné Translation API: http://code.google.com/intl/cs/apis/ajaxlanguage/documentation/reference.html
Samozrejme, nie je možné tým preložiť všetko automaticky. Máte s tým niekto skúsenosti na svojom projekte?
Slováku, na to ti říkám, je to na hovno a na kokot.
Vidím ti až do žaludku, vychcaný xindlíku z Blavy.
Zrovna ses naučil Google API a těšíš se jak si naprogramuješ překladač za kterej si budeš účtovat 20 euro za normostranu jako překladatelé.
Takže ti to říkám rovnou, to ti nestač k úspěchu. Zavolat přes XML srágory nějaký API třeba od googlu, to už umí každej maďarskej počítačovej pohůnek z Horních Uher. To bys to měl moc jednoduchý feldvidiečane.
Zkus se ještě něco naučit a udělat pár opravdovejch projektů. Pak tu něco komentuj společmě s elitou, ale jinak jsi tu mimo.
Obecně jsou překlady hodně drahé a obzvlášť překlady rodilým mluvčím. Třeba jedno slovo překladu z češtiny do angličtiny stojí 0.11 – 0.14 Euro, a to je docela dost. Za nějakých 1000 slov (cca 2 – 3 stránky) tedy zaplatíte přes 100 EUR. Podle mě je proto vždy v případě mezinárodního projektu začít jazykem, kde očekáváme největší potenciál (pokud třeba spouštíme projekt v Německu, Francii a VB a třeba v Německu jsme první, tak bych udělal nejdříve němčinu, a pak to ostatní. Dobré také je překlady zpracovávat v CAT (Computer Aided Translations) softwaru (má ho každá slušná agentura), protože lze takto snadno překládat html stránky i texty a dodržet jednotnou terminologii v celém překladu.
Plne souhlasim s @Vembl . Preklady jsou relativne draha zalezitost. Naklady okolo 0,11 Euro za slovo je takovy pekny cenovy stred.
Napriklad u nas ve Webnode je potreba prelozit nekolik desitek tisic slov a v tuto chvili uz byvaji jazykove mutace docela drahe a pro startup dost nerealne.
Obcas se take neda moc odhadnout, jak se ktery trh “chytne”. U nas se napriklad nemci moc nechytli, ale naopak z Brazilie mame velmi vysokou navstevnost.
Snazime se to resit uzivatelskymi preklady. Denne napise nekolik lidi, kteri by radi pomohli s prekladem. Nakonec se ale stejne musi udelat profesionalni korektura a cenove jsme zase na stejnych nakladech, jak profesionalni preklad od zacatku.
Obecne, pokud bych zacinal nejaky projekt, ktery neni lokalni kopii cizi aplikace, tak jazykove mutace neresim a snazim se drzet anglictiny za kazdou cenu.