Média, marketing, technologie, byznys. Odebírejte na email.

Zdeněk Duspiva 11. 2. 2016, 19:45

Digitální rozhlas světa v listopadu v Praze…

Valné shromáždění asociace WorldDAB se bude konat 9. – 10. listopadu v Praze. Tato významná mezinárodní akce se bude zabývat pokrokem v rozvoji digitálního rozhlasového vysílání DAB / DAB + v  Evropě, Asii a Tichomoří ad.
http://www.content-technology.com/radio/wp-content/uploads/2015/08/unnamed1.jpg
Tato událost nabízí jedinečnou příležitost dozvědět se o nejnovějším vývoji, diskutovat o aktuálních tématech a lépe porozumět trhu.
Více na www.worlddab.org.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 10. 2. 2016, 18:15

"Evropská komise navrhuje povzbudit mobilní internetové služby kvalitními rádiovými frekvencemi…"

Evropská komise před dvěma dny předložila návrh na koordinované využívání kmitočtového pásma 700 MHz pro mobilní služby. Podle EK se tím zlepší  přístup k internetu pro všechny Evropany a podpoří se rozvoj přeshraničních aplikací.

Rádiové frekvence neznají hranice. Spektrum je proto třeba na úrovni EU lépe koordinovat, aby se zabránilo interferenci a aby inovativní služby, jako jsou propojené automobily či zdravotní péče na dálku, mohly fungovat po celém kontinentu. EU rovněž musí zvládat rostoucí poptávku po bezdrátovém širokopásmovém přístupu. Do roku 2020 naroste mobilní internetový provoz v porovnání se současností téměř osminásobně. Komise dnes přijímá opatření, která mají tyto výzvy řešit. Jako součást své strategie k vytvoření jednotného digitálního trhu navrhuje vyvážený dlouhodobý přístup k využívání pásma ultra krátkých vln (UKV, 470–790 MHz). 

V současné době je toto pásmo využíváno zejména pro televizní vysílání. Podle předkládaného návrhu bude do roku 2020 větší část spektra v pásmu 700 MHz (694–790 MHz) uvolněna pro mobilní služby. Toto pásmo je ideální pro poskytování vysoce kvalitního internetového připojení, ať jsou jeho uživatelé kdekoli, ve velkoměstě, malé zapadlé vesnici či na dálnici. Kmitočty v pásmu do 700 MHz (470–694 MHz) zůstanou dostupné v prvé řadě pro audiovizuální služby. Evropanům se tak zajistí přístup k tvůrčímu obsahu na tabletech a chytrých telefonech, které jsou stále oblíbenější, ale také prostřednictvím klasického televizního vysílání. Dnešní návrh též vyhovuje nejnovějším mezinárodním dohodám o využívání pásma UKV, včetně pásma 700 MHz.

Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu řekl: „Udržovat 28 různých přístupů ke správě rádiových frekvencí v EU je na jednotném digitálním trhu z ekonomického hlediska nesmyslné. Dnes proto představujeme první návrh, jak koordinaci spektra v EU zlepšit. Navrhujeme jednotný přístup k využívání pásma 700 MHz pro mobilní služby. 

Günther H. Oettinger, komisař pro digitální ekonomiku a společnost, doplnil: „Je-li naším cílem vysoce kvalitní mobilní internet pro všechny přístroje pro každého a všude, nepůjde to bez moderní infrastruktury a moderních pravidel. Tímto návrhem chceme dokázat, že můžeme mít oboje: dynamicky se rozvíjející audiovizuální odvětví i spektrum, které potřebujeme pro technologie 5G. Pásmo 700 MHz bude ideální pro nové slibné obory, například propojené automobily a internet věcí. Přál bych si, aby Evropa byla v technologii 5G průkopníkem. Všechny členské státy proto musí do roku 2020 něco udělat.“
Návrh má dvě hlavní složky:

  • pro pásmo 700 MHz stanoví společný harmonogram, dokdy má být pásmo v souladu s harmonizovanými technickými podmínkami fakticky zpřístupněno pro bezdrátový širokopásmový přístup, a související koordinační opatření na podporu této změny,
  • v pásmu do 700 MHz je dlouhodobá priorita dána distribuci audiovizuálních mediálních služeb široké veřejnosti, zároveň je však ve využívání této části spektra ponechána jistá flexibilita, aby bylo možné je přizpůsobit různé úrovni zájmu o zemské digitální televizní vysílání v jednotlivých členských státech.

Dnešní návrh usnadní vývoj inovativních přístrojů a služeb po celé EU a sníží s tím spojené náklady, protože už nebude třeba přepínat mezi různými pásmy a přizpůsobovat se odlišným vnitrostátním požadavkům.

Koordinovaný přechod do roku 2020
Komise navrhuje, aby pásmo 700 MHz bylo ve všech zemích EU přiděleno bezdrátovému širokopásmovému přístupu nejpozději do 30. června 2020. Toto datum není náhodné, od roku 2020 se totiž začne spouštět technologie 5G. Pokud chtějí členské státy tuto lhůtu dodržet, musí do 30. června 2017 přijmout a zveřejnit své vnitrostátní plány na pokrytí sítě a uvolnění tohoto pásma. Do konce roku 2017 budou rovněž muset uzavřít dohody o přeshraniční koordinaci. Vnitrostátní plány zajistí hladký přechod a dobré pokrytí sítě. Díky tomu bude možné překlenout digitální propast, a pokud jde o pokrytí, budou vytvořeny nezbytné podmínky pro propojené automobily či zdravotní péči na dálku.
Dva členské státy (Francie a Německo) již využití pásma 700 MHz pro mobilní služby povolily. Ve čtyřech dalších členských státech (v Dánsku, Finsku, Švédsku a Spojeném království) se rýsují plány na přerozdělení pásma 700 MHz v několika následujících letech.
Komise počítá s tím, že dnešní návrh bude Evropským parlamentem i členskými státy urychleně přijat, aby byl zajištěn předvídatelný a včasný přechod.
Souvislosti
Pásmo ultra krátkých vln (UKV) tvoří kmitočty v rozmezí 470–790 MHz. V současné době je využíváno pro zemské digitální televizní vysílání a pro bezdrátové mikrofony při tvorbě programů a při zvláštních společenských akcích. V Evropě dochází k výraznému nárůstu poptávky po bezdrátových širokopásmových službách, který je zejména důsledkem sledování videí na mobilních přístrojích. Narůstající přenos mobilních dat vytváří tlak na stávající kapacitu sítí a na poptávku po dodatečném spektru. Dnešní návrh poskytuje širokopásmovému přístupu více spektra v pásmu 700 MHz (694–790 MHz). Zároveň usiluje o zachování evropského audiovizuálního modelu, který nabízí bezplatné nekódované vysílání (free-to-view) v zájmu veřejnosti a k tomu vyžaduje udržitelné zdroje spektra v pásmu do 700 MHz (470–694 MHz).

V roce 2014 pověřila Komise bývalého komisaře Pascala Lamyho, aby předsedal skupině na vysoké úrovni tvořené zástupci odvětví mobilních služeb, vysílání a médií, jejímž cílem bylo dosáhnout dohody ohledně budoucího využití pásma UKV. Předseda Lamy ve své zprávě doporučil, aby bylo pásmo 700 MHz vyčleněno pro bezdrátový širokopásmový přístup a zároveň se poskytly záruky, že zemské vysílání bude mít přístup ke spektru v kmitočtovém pásmu do 700 MHz, čímž se zachová evropský model audiovizuálního vysílání.

V následných veřejných konzultacích vyjádřili respondenti podporu koordinovanému postupu na úrovni EU. Zástupci členských států EU ve Skupině pro politiku rádiového spektra (RSPG) přijali stanovisko, které rovněž podporuje koordinovaný přístup EU k poskytování bezdrátového širokopásmového přístupu v kmitočtovém pásmu 700 MHz. Skupina ve svém stanovisku doporučila přijmout harmonizované technické podmínky a společnou lhůtu pro účinné využívání pásma 700 MHz, pásmo do 700 MHz dlouhodobě využívat pro distribuci audiovizuálních děl a zajistit jeho dostupnost pro zemské digitální televizní vysílání.
V návaznosti na výsledky konzultací se zúčastněnými stranami na úrovni EU a na mezinárodní dohody v rámci ITU vypracovala Komise přístup k dlouhodobému využívání pásma UKV tak, aby prospíval jednotnému digitálnímu trhu, zajišťoval efektivní správu tohoto cenného rádiového spektra a odrážel jeho sociální, kulturní a hospodářskou hodnotu.
Pokrok na cestě k vytvoření jednotného digitálního trhu 

Dnešní nová pravidla pro pásmo 700 MHz navazují na první návrhy předložené v rámci strategie jednotného digitálního trhu v prosinci 2015 ohledně autorského práva (tisková zpráva) a digitálních smluv (tisková zpráva). Strategie pro jednotný digitální trh obsahuje šestnáct klíčových opatření, která mají být předložena do konce tohoto roku.
Očekává se, že další kroky ohledně koordinace spektra budou součástí přepracovaných telekomunikačních předpisů EU, které budou představeny ještě letos.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 10. 2. 2016, 14:51

Jak to bude s rozhlasem v roce 2016 a dál?

EBU připravila studii a prognózu o vývoji rádia v letošním roce a dalších fázích  spolu se stručným shrnutím rozhlasové digitalizace a dalších projektů u veřejnoprávních vysílatelů – viz PDF

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 10. 2. 2016, 09:44

Strategie přechodu na DVB-T2 má prodloužený termín předložení vládě – 30. červen 2016


Z usnesení vlády k termínům předkládání strategických materiálů:
hb) Návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací
Původní termín:                31.03.2015
Prodloužený termín:         31.12.2015
Nový konečný termín:     31.01.2016,
hf)  Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu nutném pro realizaci opatření podle schválené Strategie správy rádiového spektra
Původní termín:                30.09.2015
Prodloužený termín:         31.12.2015
Nový konečný termín:     31.01.2016
hg) Návrh dalšího rozvoje zemského televizního vysílání, včetně postupu přechodu na technologicky vyšší standard DVB – T2, se zohlednění problematiky dalšího využívání kmitočtů v pásmu 700 MHz

Původní termín:                31.12.2015

Nový konečný termín:     30.06.2016,

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 10. 2. 2016, 09:44

Vláda opět odložila předložení rozhlasové digitální koncepce – na konec března 2016

Vláda ČR na svém posledním lednovém zasedání přehodnotila termíny úkolů pro příslušné vládní resorty a instituce a  u některých plánů termíny prodloužila. Mezi tyto materiály patří , kromě mediální legislativy, i “Návrh rozvoje zemského digitálního vysílání Českého rozhlasu včetně návrhu opatření”.
USNESENÍ  VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 25. ledna 2016 č. 70  ke Zprávě o plnění úkolů uložených vládou s termínem plnění od 1. listopadu do 31. prosince 2015
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového
a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Původní termín:                      31.05.2015
Prodloužený termín:               30.11.2015
Nový konečný termín:           29.02.2016,
           
Návrh rozvoje zemského digitálního vysílání Českého rozhlasu včetně návrhu opatření
Původní termín:                   31.12.2015
Nový konečný termín:         31.03.2016

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 9. 2. 2016, 12:52

Kdo zaplatí informační kampaň k II.TV digitalizaci? Jak se změna dotkne regionů a digitálního rozhlasu?

V souvislosti s návrhem Strategie rozvoje digitálního televizního vysílání  se řeší poměrně zásadní věci, které budou mít významný vliv na vysílání české televize, ale i regionálního vysílání a sekundární i rozhlasovou digitalizaci.  Materiál bude po vypořádání připomínek z meziresortu projednávat na konci února vláda. Z návrhů je zřejmé, že nutně dojde i ke změně legislativy, vč. úpravy Zákona o České televizi:

“Změny Zákona o ČT musí zohlednit současný i očekávaný stav DTT a jeho rozvoj, specifikovat garanci ČT na udržení a rozvoj základní veřejné služby DTT včetně regionálního a komunitního vysílání a specifikovat roli ČT při přechodu na DVB-T2 a technickoprovozní služby pro podporu regionálního a komunitního vysílání. 

Nově definovat naplňování veřejné služby z pohledu DTT ( jedná se o technickou úpravu zákona), 

Musí být zachován princip odpovědnosti ČT za sestavování datových toků a za jejich správu a předání k šíření zemskou sítí vysílacích radiových zařízení.V závislosti na dalším postupu digitalizace rozhlasového vysílání je třeba zvážit participaci Českého rozhlasu na této činnosti. Rozhlasové vysílání v DVB-T2 není považováno za perspektivní, ale lze o něm uvažovat v rámci regionální vrstvy (vysílací sítě) multiplexu veřejné služby. Zásadní změnou potřebnou pro úspěch přechodu na DVB-T2 je umožnění poskytovat provozně technické služby ČT pro regionální, komunitní a místní vysílatele a nastavení podmínek a pravidel takového vysílání.

Je třeba provést úpravu zaručující dostupnost kmitočtů pro obě vrstvy multiplexu veřejné služby tj. povinnost pro ČTÚ vyhradit kmitočty v rozsahu, tedy i pro regionální vrstvu (vysílací síť) multiplexu veřejné služby a to stejně jako nyní na žádost České televizi přídělem bez předchozího výběrového řízení podle ZEK. 

Návrh změn souvisejících se změnou Zákona o České televizi:

Zásadní podmínkou pro realizaci předkládané Strategie je role ČT v oblasti provedení informační kampaně a aktivity vedoucí k nastavení stabilního financování rozvoje a provozu DTT. Týká se to zejména regionálního vysílání, jehož rozvoj je spojen s terestrickým vysíláním a přitom efektivní využívání standardu DVB-T2 není v souladu s regionalizací. Nejlepším systémovým řešením je rozšíření činnosti ČT tak, aby poskytovala v regionálním multiplexu veřejné služby podporu vysílání malých regionálních vysílatelů a v případě potřeby i komunitních medií. Tuto povinnosti či možnost je třeba zapracovat do Zákona o České televizi a současně musí být nalezen a legislativně ošetřen způsob financování těchto aktivit ČT. Bez garantovaného zajištění dodatečných zdrojů pro ČT je předkládaná Strategie nerealizovatelná a bez rozšíření účasti ČT na procesu přechodu na DVB-T2 a souvisejícím rozvoji a provozu DTT nelze všech stanovených cílů do roku 2020 dosáhnout…. “

 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 8. 2. 2016, 10:36

Digitální rozhlas DAB rostl v hlavních evropských zemích v roce 2015 o 26%

Podle statistik narostl podíl digitálního rozhlasového vysílání v DABu v loňském roce v hlavních evropských ekonomikách o 26% a to i přes pozastavení některých slibně rozjetých evropských rozhlasových digitálních trhů (ad. Švédsko ad.)

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 2. 2016, 09:34

Další dílčí novela zákona o ČT a Českém rozhlasu ve zkráceném schvalování

Jako poslanecký návrh 50 poslanců  je od konce ledna 2016 připravena předem avizovaná dílčí novela zákona o ČT a ČRo. - Sněmovní tisk 708 , Novela zákona  o České televizi a o Českém rozhlasu

Novela odstraňuje dosavadní nelogickou praxi, kdy Rada České televize nebo Českého rozhlasu odevzdává nezávisle na sobě výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu hospodaření. 
” Při tom v souladu s pravidly zdravého rozumu je jasné, že činnosti a prostředky na ně vynaložené jsou od sebe neodlučné. Oddělení zpráv stěžuje, ba znemožňuje sněmovně hodnotit činnost Rady..”.  
Na sloučení zpráv panuje ve sněmovně všeobecná shoda, jak ukázala i rozprava nad zprávou o hospodaření ČT za rok 2013 ve výborech a na plénu Sněmovny. Sloučení zpráv obsahuje i věcný záměr velké novely televizního zákona, který chystá ministerstvo kultury. Sloučení podle návrhu poslanců podporuje i Rada České televize a Českého rozhlasu a generální ředitel České televize 
(i ČRo).
“Novela je předkládána jako poslanecký návrh jen proto, že legislativní práce ministerstva kultury nebude ukončena včas tak, aby očividně prospěšné změny mohly platit už od roku 2016.”
Součástí je návrhu je i zkrácené řízení, tzn. aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

 


Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 2. 2. 2016, 22:30

Evropská komise vymění televizi za mobilní internet

Evropská komise dnes předložila návrh na koordinované využívání kmitočtového pásma 700 MHz pro mobilní služby. Podle EK se  tím “zlepší přístup k internetu pro všechny Evropany a podpoří se rozvoj přeshraničních aplikací”.

Text oficiálního návrhu je zde v PDF

“Rádiové frekvence neznají hranice. Spektrum je proto třeba na úrovni EU lépe koordinovat, aby se zabránilo interferenci a aby inovativní služby, jako jsou propojené automobily či zdravotní péče na dálku, mohly fungovat po celém kontinentu. EU rovněž musí zvládat rostoucí poptávku po bezdrátovém širokopásmovém přístupu. Do roku 2020 naroste mobilní internetový provoz v porovnání se současností téměř osminásobně. Komise dnes přijímá opatření, která mají tyto výzvy řešit. Jako součást své strategie k vytvoření jednotného digitálního trhu navrhuje vyvážený dlouhodobý přístup k využívání pásma ultra krátkých vln (UKV, 470–790 MHz)….”

V současné době je toto pásmo využíváno zejména pro televizní vysílání. Podle předkládaného návrhu bude do roku 2020 větší část spektra v pásmu 700 MHz (694–790 MHz) uvolněna pro mobilní služby. Toto pásmo je ideální pro poskytování vysoce kvalitního internetového připojení, ať jsou jeho uživatelé kdekoli, ve velkoměstě, malé zapadlé vesnici či na dálnici.

Kmitočty v pásmu do 700 MHz (470–694 MHz) zůstanou dostupné v prvé řadě pro audiovizuální služby. Evropanům se tak zajistí přístup k tvůrčímu obsahu na tabletech a chytrých telefonech, které jsou stále oblíbenější, ale také prostřednictvím klasického televizního vysílání. Dnešní návrh též vyhovuje nejnovějším mezinárodním dohodám o využívání pásma UKV, včetně pásma 700 MHz. Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu řekl: „Udržovat 28 různých přístupů ke správě rádiových frekvencí v EU je na jednotném digitálním trhu z ekonomického hlediska nesmyslné.

EK ve smyslu předchozích informací aktuálně oficiálně navrhuje jednotný přístup k využívání pásma 700 MHz pro mobilní služby. Toto pásmo v sobě spojuje výhody širokého pokrytí a vysoké rychlosti připojení. Všem Evropanům i ve venkovských oblastech se tím dostane internetového připojení špičkové kvality a připraví se půda pro příští generaci komunikačních sítí, technologii 5G. Současně zabezpečíme frekvence pro audiovizuální odvětví a povzbudíme rozvoj technologií, které využívají rádiových vln účinně. Spektrum je vzácným zdrojem, a proto ho musíme využívat co nejlépe.“ Günther H. Oettinger, komisař pro digitální ekonomiku a společnost, doplnil: „Je-li naším cílem vysoce kvalitní mobilní internet pro všechny přístroje pro každého a všude, nepůjde to bez moderní infrastruktury a moderních pravidel. Tímto návrhem chceme dokázat, že můžeme mít oboje: dynamicky se rozvíjející audiovizuální odvětví i spektrum, které potřebujeme pro technologie 5G. Pásmo 700 MHz bude ideální pro nové slibné obory, například propojené automobily a internet věcí. Přál bych si, aby Evropa byla v technologii 5G průkopníkem. Všechny členské státy proto musí do roku 2020 něco udělat.“ Návrh má dvě hlavní složky: pro pásmo 700 MHz stanoví společný harmonogram, dokdy má být pásmo v souladu s harmonizovanými technickými podmínkami fakticky zpřístupněno pro bezdrátový širokopásmový přístup, a související koordinační opatření na podporu této změny, v pásmu do 700 MHz je dlouhodobá priorita dána distribuci audiovizuálních mediálních služeb široké veřejnosti, zároveň je však ve využívání této části spektra ponechána jistá flexibilita, aby bylo možné je přizpůsobit různé úrovni zájmu o zemské digitální televizní vysílání v jednotlivých členských státech.

Dnešní návrh usnadní vývoj inovativních přístrojů a služeb po celé EU a sníží s tím spojené náklady, protože už nebude třeba přepínat mezi různými pásmy a přizpůsobovat se odlišným vnitrostátním požadavkům. Koordinovaný přechod do roku 2020 Komise navrhuje, aby pásmo 700 MHz bylo ve všech zemích EU přiděleno bezdrátovému širokopásmovému přístupu nejpozději do 30. června 2020. Toto datum není náhodné, od roku 2020 se totiž začne spouštět technologie 5G. Pokud chtějí členské státy tuto lhůtu dodržet, musí do 30. června 2017 přijmout a zveřejnit své vnitrostátní plány na pokrytí sítě a uvolnění tohoto pásma. 

Do konce roku 2017 budou rovněž muset uzavřít dohody o přeshraniční koordinaci. Vnitrostátní plány zajistí hladký přechod a dobré pokrytí sítě. Díky tomu bude možné překlenout digitální propast, a pokud jde o pokrytí, budou vytvořeny nezbytné podmínky pro propojené automobily či zdravotní péči na dálku. Dva členské státy (Francie a Německo) již využití pásma 700 MHz pro mobilní služby povolily. Ve čtyřech dalších členských státech (v Dánsku, Finsku, Švédsku a Spojeném království) se rýsují plány na přerozdělení pásma 700 MHz v několika následujících letech. Komise počítá s tím, že dnešní návrh bude Evropským parlamentem i členskými státy urychleně přijat, aby byl zajištěn předvídatelný a včasný přechod.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 28. 1. 2016, 20:33

Harmonogram rozhlasové digitalizace ve Francii

Grafické znázornění harmonogramu rozhlasové digitalizace ve Francii, který zveřejnil regulátor CSA před Vánoci 2015

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 1. 2016, 12:12

Lukáš Polák míří z DIGIZONE do ČRo na digitální rozhlasový web www.digitalniradio.cz

S webem o digitálním rádiu pomůže ČRo L. Polák

25. 01. Novým spolupracovníkem Českého rozhlasu se stane současný redaktor serveru Digizone.cz Lukáš Polák. Spolupracovat má na obsahu webu věnovaného digitalizaci rádia www.digitalniradio.cz. Polák posledních osm let působí na serveru Digizone.cz, kde se právě zaměřuje na technické aspekty vysílání. Z Digizone.cz odchází ke konci ledna 2016. Dříve spolupracoval se servery Technet.cz, RadioTV.cz a satCentrum.com.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 1. 2016, 09:00

MPO jednalo o Strategii udržitelného rozvoje zemského digitálního vysílání

Strategie rozvoje DTT předpokládá poměrně dlouhé období souběžného vysílání stejných TV programů ve dvou standardech DVB-T a DVB-T2 od druhé poloviny roku 2016 do konce roku 2020.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 21. 1. 2016, 13:35

Koncesionářské poplatky – drobná úprava


Aktuální poslanecký návrh (tisk 701)  – ZÁKON ze dne …2016, kterým se mění zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I.  
V § 4 odst. 2 písmeno a) a b) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., se číslovka „2,15“ nahrazuje číslovkou „2,5“. 
Čl. II  Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

——————————– 

Cíl návrhu - Navrhovaná novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích pozměňuje podmínky pro osvobození od poplatkové povinnosti pro fyzické osoby ze sociálních důvodů. Změna se dotýká zvýšení limitního násobku životního minima z 2,15násobku na 2,5násobek za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Tato změna znamená, že od poplatkové povinnosti je jako jednotlivec osvobozena fyzická osoba, jejíž čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí bude činit méně než 8.525,- Kč. Navrhovaná změna se dotýká též fyzické osoby žijící v téže domácnosti s dalšími osobami. Ostatní podmínky a povinnosti týkající se osvobození od rozhlasového a televizního poplatku zůstávají nezměněny. Navrhovaným opatřením by mělo dojít k tomu, aby na možnost osvobození od poplatkové povinnosti dosáhl větší okruh sociálně potřebných občanů, zejména důchodců.

“Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích osvobozuje od povinnosti placení rozhlasového a televizního poplatku fyzické osoby, a to ze zdravotních důvodů nebo ze sociálních důvodů. Osvobození ze zdravotních důvodů se týká osob s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osob s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou, pokud jsou osaměle žijící. Tyto osoby jsou rovněž osvobozeny v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti. Osvobození ze sociálních důvodů se týká fyzické osoby v případě, jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, nebo žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti. Při zjišťování příjmů se postupuje podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 110/2006 Sb.“). 
Dle zákona č. 110/2006 Sb. činí částka životního minima jednotlivce měsíčně 3.410,- Kč, přičemž se za jednotlivce považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami. Aby tedy u jednotlivce došlo k osvobození od rozhlasového a televizního poplatku ze sociálních důvodů nesmí jeho čistý příjem přesáhnout částku 7.332,- Kč (2,15násobek částky 3.410,- Kč). V této souvislosti je třeba uvést, že současná výše životního minima byla stanovena nařízením vlády č. 409/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012. Stejně tak limitní násobek byl navýšen z původního 1,4násobku na současný 2,15násobek s účinností od 1. ledna 2007. Tento stav je v nerovnováze zejména s příjmy důchodců, které se řadí mezi ty nejnižší, na straně jedné, na straně druhé však výrazně stouply náklady na nejzákladnější životní potřeby (náklady na výživu a na ostatní základní osobní potřeby). Ty v žádném případě nemohou dorovnat přijímané valorizace důchodů, ani případně přiznané sociální dávky.”

 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 21. 1. 2016, 13:21

80 % nově vyrobených aut ve Velké Británii má digitální rádio.

Britský ministr pro kulturu a digitální ekonomiku Ed Vaizey oznámil, že více než 80 % nově vyrobených aut v UK má již zabudováno digitální rádio. Informace pocházejí od od analytiků CAP a ze Společnosti motorových výrobců a obchodníků (The Society of Motor Manufacturers and Traders  - SMMT) za 4. čtvrtletí 2105 ukazují, že počet nových automobilů vybavených digitálním rádiem vzrostl na 80,1 % proti 61,2 % ve 4. čtvrtletí 2014 ( 4. čtvrtletí 2010 to bylo jen 7,5 %).   Je to druhý největší čtvrtletní nárůst od sledování tohoto trendu, jehož sledování začalo v roce 2010. Dalších 7 % všech nových automobilů má DAB rozhraní k dispozici jako nadstandardní výběr, přičemž celkový podíl nových vozů, které jsou k dispozici s digitálním rádiem, vzrostl ve 4. čtvrtletí 2015 na téměř 90 %.
 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 19. 1. 2016, 10:33

Senátorská novela autorského zákona ve prospěch folklóru

“Cílem návrhu zákona je změnit právní úpravu oznamovacích povinností provozovatelů a dodavatelů živých veřejných hudebních produkcí kolektivním správcům včetně souvisejících lhůt a zejména osvobodit od těchto oznamovacích povinností ty provozovatele a dodavatele živé veřejné produkce, kteří provozují pouze hudební výtvory tradiční lidové kultury, kde není pravé jméno autora obecně známo…”

Návrh jde aktuálně do meziresortního připomínkového řízení 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 17. 1. 2016, 13:08

Vládní koncepce pro digitální rozhlas má (malé) zpoždění


V průběhu loňského roku projednala vláda návrhy strategických dokumentů, které se dotýkaly i rozhlasové digitalizace. Šlo zejména o 2. vyhodnocení projektu Digitální Česko 2.0. a následně aktualizované Strategie správy kmitočtového spektra. 

Proti původním plánům, které se v návrzích objevovaly ještě do začátku roku 2015, nakonec došlo sice ke „stylisticky“ malému, ale věcně zásadnímu posunu – místo koncepce rozhlasové digitalizace v ČRse nakonec vláda na základě resortních návrhů usnesla na zpracování limitovaného rozsahu Koncepce pouze pro ČRo (Český rozhlas).

Vláda ve svém  usnesení  ze dne 3.6.2015 (č.421) ke Strategii správy rádiového spektra  uložila „ministru kultury zpracovat ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání  vládě do 31. prosince 2015  předložit návrh rozvoje zemského digitálního vysílání Českého rozhlasu včetně návrhu opatření“.

Materiál prošel pracovním připomínkováním s tím, že podle všech dostupných informací stále není úplný soulad v názorech na další postup. Každopádně se očekává rozfázování i časový odklad a korekce některých plánovaných kroků, a to i ve vztahu a s odkazem na plánované legislativní úpravy.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 14. 1. 2016, 15:20

Nařízení k jednotnému evropskému trhu elektronických komunikací

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2015 ze dne 25. listopadu 2015 (v PDF)

Evropský parlament schválil finální znění nařízení, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii. 
Dne 26. listopadu 2015 bylo toto nařízení publikováno v Úředním věstníku EU.

Koncoví uživatelé budou mít právo svobodně přistupovat k obsahu a distribuovat jej, provozovat či užívat služby a aplikace, a poskytovatelé přístupu k internetu budou mít povinnost nakládat stejně se stejnými typy provozu při zajišťování služeb přístupu k internetu.
U roamingu dojde ke zrušení příplatků za používání telefonu v zahraničí v polovině roku 2017 (konkrétně 15. června 2017).

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 14. 1. 2016, 10:56

První norské rádio opustilo analogové FM vysílání


Ještě před plánovaným oficiálním koncem analogového rozhlasu v Norsku  v roce 2017 ukončila provoz v pásmu FM první komerční rádia. Jde o síť skupiny  Bauer Media  se stanicemi Radio rock a KISS, které jsou dále dostupná přes internet a v digitálním vysílání DAB +.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 9. 1. 2016, 11:59

Nizozemsko jako předsedající Radě EU chystá nová pravidla pro aukce kmitočtů, autorský zákon i revizi TV směrnice



1. ledna 2016 převzalo od Lucemburska předsednictví v Radě EU Nizozemsko. Pracovní program nizozemského předsednictví se zaměřuje na čtyři klíčové oblasti:
- migrace a mezinárodní bezpečnost,
- zdravé finance a robustní eurozóna,
- Evropa podporující inovace a tvorbu pracovních míst,
- progresivní politika v oblasti klimatu a energetiky.

Ve výkonu předsednictví v Radě se členské státy EU střídají vždy po 6 měsících. Během tohoto 6měsíčního období předsednictví řídí zasedání na všech úrovních Rady, a napomáhá tak zajistit kontinuitu činnosti EU v rámci Rady. Nizozemsko naposledy předsedalo například  v období leden – červen 1997 červenec – prosinec 2004.  Druhé pololetí letošního roku je na řadě Slovensko: červenec – prosinec 2016.

Telekomunikace
V oblasti digitální ekonomiky se očekává, že Nizozemsko bude muset uzavřít jednání o pravidlech pro ochranu údajů (běžící několik let), nastartovat diskusi o reformě autorského zákona (návrh EK se očekává po odkladech v lednu), a oživení a dokončení pravidel a legislativy pro aukce kmitočtů  pro mobilní brodband. Komise pak po dokončení vyhlásí strategii pro jednotný digitální trh  - předpokládá se, že v květnu 2015.

Evropská unie se už dříve obecně zavázala k rychlé a spolehlivé připojení v celé Unii.  Následující položky jsou v předběžném pořadu jednání pro předsednictví:
-  aktualizace stávajících evropských telekomunikací právních předpisů     
-  dohoda o společném přidělování  pásma 700 MHz pro mobilní komunikace
 
Kultura a média
Projektem č. 1 jedna  je sice podle deklarací tzv.  Europeana, digitální úložiště evropských kulturních a vědeckých institucí, ale hlavním bude reforma autorské legislativy.

EK  hodlá v lednu představit konkrétní kroky vedoucí k modernějšímu autorskému právu v EU. Současná legislativa totiž byla vytvořena už před 15 lety, v dnešní digitální éře proto nestačí. Má proto dojít hlavně ke sjednocení a zpřesnění pravidel. Kromě toho se chce Komise podívat na zoubek legislativě, která platí dnes, a měla by tak být revidována například směrnice o audiovizuálních službách nebo směrnice o kabelovém TV vysílání.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 8. 1. 2016, 21:49

Aktuální „DAB“ skandál v Norsku

Norská vláda byla donucena odtajnit dosud neveřejnou dohodu mezi veřejnoprávním vysílatelem a soukromým operátorem a vysílatelem. Primárně politicky motivovaný skandál hrozí, kromě jiného, i narušit reálný plán na ukončení analogového rozhlasovéhovysílání. Přibyla tak další komplikace donedávna dobře rozběhnutého procesu, který měl umožnit plně digitální rozhlasové vysílání již v roce 2017.  Pokrytí digitálním signálem vNorsku již nyní přesahuje analogové FM-pokrytí. DAB nabízí 22 národních celoplošných stanic na rozdíl od současných pěti kanálů v pásmu FM. Switch-off podle plánů začíná v oblasti Nordland11. ledna 2017 a končív nejsevernějších krajích (Troms a Finnmark) 13.122017.

Bývalý generální ředitel veřejnoprávního vysílatele NRK Hans Tore Bjerkaas podepsal  již v roce 2012 „utajovanou“ dohodu mezi  digitální asociací pro rozvoj vysílání v DABu – Digitalradio Norge – a poskytovatelem přenosových služeb Norkring(vlastnictví kontrolováno státem).  Dohoda se pohybuje v objemu  63.000.000 NEK, které byly určeny i pro potřeby soukromého broadcastera  MTG  v účasti na projektu DAB vysílání a na náklady spojené s distribucí digitálního signálu  v síti „P4“ Radio Hele Norge. Skandál se rozbíhá právě kolem použití veřejných finančních zdrojů i ve prospěch komerčních společností.

„DigitalradioNorge“ je společným „prodigitálním“ projektem  NRK a MTG. Nyní odtajněná dohoda byla podepsána již 2012, tedy před rozhodnutím parlamentu v roce 2015 k definování přechodu na DAB+ a konec rozhlasového analogu. Ministerstvo kultury bylo donuceno zveřejnit dohody na základě podnětu asociace norských regionálních rádií Norwegian Local Radio Association (NLF).

Problémem je otázka, zda byly využity veřejné finanční prostředky pro DAB v souladu s pravidly – Norsko sice není členem Evropské unie, ale je členem EEA (Evropského hospodářského prostoru / European Economic Agreement), a je vázáno dodržováním pravidel a norem EU / EHP. Právníci NLF napsali dotaz na norské ministerstvo kultury, zda je rozhodnutí o ukončení analogového rozhlasového vysílání  „legální“  s ohledem na dohody v EHP?


Od 8. ledna má navíc Norsko novou konzervativní ministryni kultury (Linda HofstadHelleland), která je místními novináři považována za odborně znalou v oblasti medií. Před ní je nyní poměrně těžké zásadní rozhodnutí, které by mělo potvrdit dosavadní plán digitalizace a eliminovat všechny právní i politická rizika.









NRK (Norsk rikskringkasting) je rozhlasová a televizní společnost plnící funkci veřejnoprávního vysílání v Norsku. Její předchůdce, soukromá společnost Kringkastningselskapet A/S byla založena v roce 1924. NRK provozuje tři televizní a 14 rozhlasových kanálů (z toho 3 celoplošné).

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 1. 2016, 22:00

K médiím v Polsku – via Milan Šmíd@LOUČ



“….pluralitu dnes zajišťují v Polsku silná komerční média, jež se mohou opřít o čtyřikrát větší trh, než má Česká republika. I když PIS ovládne veřejnoprávní média a TVP se stane hlásnou troubou vládní politiky, kdo ví, zda to nepovede k odlivu diváckého – a také voličského – zájmu od zestátněné TVP směrem k soukromým zpravodajským stanicím TVN24 a Polsat News, které už dnes svojí sledovaností veřejnoprávní TVP infopřekonávají….”

Zdroj  http://www.louc.cz/16/2871231.html

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 2. 1. 2016, 21:44

5 finalistů ve výběrovém řízení na generálního ředitele ČRo – Zápis z mimořádného zasedání Rady Českého rozhlasu (21. 12. 2015)

Zápis z mimořádného zasedání Rady Českého rozhlasu (21. 12. 2015)

Usnesení 134/15
Rada ČRo schvaluje výsledky tajného hlasování o zúžení počtu kandidátů na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu, které proběhlo dle zásad Jednacího a Volebního řádu Rady ČRo.
Z kandidátů, jejichž přihlášky splnily stanovené formální náležitosti, postoupili do veřejné volby generálního ředitele ČRo tito uchazeči s dále uvedeným počtem získaných hlasů:
1)      Končelík Jakub, PhDr., Ph.D.       6 hlasů
2)      Němeček Tomáš, Mgr.                  6 hlasů
3)      Zavoral René, Mgr                       6 hlasů
4)      Kralert Michael, Ing.                    5 hlasů
5)      Skřivánek Tomáš, Ing                  5 hlasů
Protokol o hlasování bude součástí zápisu.
Hlasování: 9 – 0 – 0

Na nepostupových místech se umístili:
Mrzena
Jan, Ing. a Zýka Karel, Ing. – 4 hlasy
Duspiva
Zdeněk, Ing. – 2 hlasy
Böhm
Tomáš, Ing.;  Karmazín Vladimír, Mgr.; Skopalík, Jaromír, Dr.,CSc.;
Žantovský
Petr, Doc. mgr. PhD. – 1 hlas.

P.S. chybí Ondřej KOPA 1 hlas

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 2. 1. 2016, 21:43

ARCHIV ČRo – Formální požadavky na generálního ředitele splnilo celkem 26 uchazečů

Notářský zápis 

Abecední seznam: 

Böhm Tomáš, Ing., ředitel Dobrá rodina, o.p.s., 54 let

Brunclík Milan, JUDr., ředitel regionální televize Bonus TV, 63 let

Bureš Michal, MgA., externí pedagog rozhlasové specializace, 39 let

Duspiva Zdeněk, Ing., ředitel regionální stanice ČRo, 51 let

Hazdrová Kopecká Eva, Mgr., redaktorka a moderátorka ČRo Vltava, 38 let

Hladký Marek, MgA., soukromý producent, 44 let

Karmazín Vladimír, Mgr., ředitel odboru správy a majetku ČRo, 58 let
 

Knotek Milan, Ing., Mgr., ředitel regionální stanice ČRo, 47 let
 

Končelík Jakub, PhDr., Ph.D., děkan fakulty SV UK, 40 let

Konrád Martin, Ing., soukromý podnikatel Rentalis, s.r.o., 45 let

Konvalina Miroslav, Ing., seniorní konzultant Newton Media, a.s., 52 let

Kopa Ondřej, Mgr., ředitel Centra vysílání ČRo, 44 let
 

Kralert Michael, Ing., ředitel portfolia strategických projektů a fin. řízení IT, 46 let

Kroc Vladimír, Ing., moderátor ČRo 1, 49 let

Mrzena Jan, Ing., producent JesuPrague Film, 53 let

Němeček Tomáš, Mgr., vedoucí právník psychiatrické nemocnice v Bohnicích, 42 let

Pancíř Tomáš, Mgr., ředitel Centra zpravodajství ČRo, 41 let
 

Ruml Jan, Mgr., generální ředitel společnosti SECAR Bohemia, a.s., 62 let

Skopalík, Jaromír, Dr.,CSc., mediální konzultant, 52 let

Skřivánek Tomáš, Ing., MBA, ředitel divize EURO E15, Mladá fronta, a.s., 41 let

Suchý Zbyněk, Mgr., jednatel společnosti Regionální internetové noviny, 54 let
 

Vávra Jan, vedoucí kabinetu náměstka člena vlády MŠMT, 61 let

Zavoral René, Mgr., náměstek GŘ ČRo pro program, 39 let

Zýka Karel, Ing., prozatímní ředitel ČRo, 48 let

Žantovský Petr, Doc. mgr., PhD., ředitel Česko-slovenského institutu v Praze, 53 let

Žůrek Petr, Mgr., ředitel Místní akční skupiny Vizovicko a Slušovicko, 49 let

Nesplnili formální kritéria:
Augustin Miroslav, JUDr., soukromý podnikatel a externí redaktor ČRo, 57 let
Bittman
Hubert, Ing., producent, 53 let
Krupička
Miroslav, PhDr., šéfredaktor vysílání do zahraničí ČRo, 51 let
Ostrý
Jaromír, Mgr., ředitel regionálního studia ČRo, 61 let
Štern
Ivan, Ing., ředitel rozpočtu na ministerstvu pro místní rozvoj, 66 let 
Autor:  Rada Českého rozhlasu

——————–

Kdo chce řídit Český rozhlas? Přečtěte si portréty všech kandidátů

http://hlidacipes.org/kdo-chce-ridit-cesky-rozhlas-prectete-si-portrety-vsech-kandidatu/

 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 2. 1. 2016, 21:40

ARCHIV – Pět nejlepších kandidátů na generálního ředitele Českého rozhlasu podle DigiZone.cz

Pět nejlepších kandidátů na generálního ředitele Českého rozhlasu podle DigiZone.cz


http://www.digizone.cz/clanky/pet-nejlepsich-kandidatu-na-generalniho-reditele-ceskeho-rozhlasu-podle-digizone-cz/
Rada Českého rozhlasu dnes odpoledne vybere pětici finalistů konkurzu na nového generálního ředitele. DigiZone.cz pročetl projekty všech kandidátů a do finále by poslal těchto pět adeptů.
Celkem 26 kandidátů na generálního ředitele Českého rozhlasu splnilo formální požadavky a postoupilo do prvního kola výběru nástupce Petera Duhana, který k 3. listopadu letošního roku rezignoval, protože mu kvůli porušení zákona o Českém rozhlasu (zaměstnávání syna Andreje v rozhlasu) hrozilo od Rady ČRo odvolání. Z této šestadvacítky budou dnes odpoledne radní veřejnoprávního rozhlasu vybírat pět finalistů, které si pozvou na lednové veřejné slyšení. Na stejné schůzi, která proběhne 20. ledna, pak chtějí vybrat nového generálního ředitele rozhlasu. Letošní tendr je z určitého pohledu přelomový: všichni kandidáti museli souhlasit se zveřejněním svého projektu a Rada ČRo je už minulý týden umístila na svůj web.
Server DigiZone.cz poctivě pročetl všech 26 kandidátských projektů a rozhodl se z nich vybrat pět nejlepších, jejichž autoři by podle jeho mínění měli postoupit do finále konkurzu. Zda a nakolik se bude náš výběr shodovat s rozhodnutím rozhlasových radních, zjistíme již dnes odpoledne. Na mimořádné schůzi Rady ČRo, která začíná ve 14 hodin, dojde k výběru pěti postupujících. V následujících týdnech bychom vám rádi zprostředkovali rozhovory se všemi finalisty a možná i něco víc, ale o tom se dozvíte v pravý čas. Pojďme se tedy podívat na „naši“ finálovou pětku a nejzásadnější teze z jejich projektů. Na konci článku můžete v anketě hlasovat, který z těchto pěti kandidátů by se podle vás měl stát novým generálním ředitelem Českého rozhlasu.

Zdeněk Duspiva
Současný ředitel regionálních studií Český rozhlas České Budějovice a Český rozhlas RegionVysočina (Jihlava) překvapil otevřenou kritikou reorganizace Českého rozhlasu a oddělení výroby pořadů i zpravodajství od vysílání. Zaměřil se především na Centrum zpravodajství, které zaměstnává i redaktory v regionech, a ti jsou tedy odpovědní svým šéfům v Praze, nikoli řediteli krajského studia. Duspiva považuje tento systém za zcela nefunkční a navrhuje jej opustit (nejde však o ojedinělý názor mezi kandidáty na generálního ředitele). Regionální stanice považuje za důležité, ale zároveň dosavadním vedením rozhlasu podceňované. Chtěl by je více marketingově podpořit, dát jim více volnosti.
DOKUMENT: Kandidátský projekt Zdeňka Duspivy  
 http://media.rozhlas.cz/_binary/03533277.pdf

Užitečný je jistě Duspivův plán na prohloubení spolupráce Českého rozhlasu s Českou televizí. Za jednu ze stěžejních částí projektu lze považovat digitalizaci. Zdeněk Duspiva má výhodu v tom, že při televizní digitalizaci plnil roli národního koordinátora přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání a byl u všech důležitých jednání. To by se mu mohlo v pozici generálního ředitele Českého rozhlasu, který chce po schválení „diginovely“ zákona o ČRo již v příštím roce zahájit řádné digitální vysílání, hodit. Naopak projekt neobsahuje Duspivovy konkrétní představy o organizační struktuře ČRo, zejména jeho nejvyššího vedení. Systém tří náměstků generálního ředitelepovažuje za funkční, zároveň se ale nebrání jeho „revizi“.

Tomáš Němeček
Bývalý redaktor Lidových novin a také šéfredaktor časopisu Respekt je jediným z pěti potenciálních finalistů konkurzu podle DigiZone.cz, který nepracuje v Českém rozhlasu a přichází tedy zvenčí. Němečkův projekt patří k nejpovedenějším, obsahuje celou řadu dat a konkrétních návrhů, hledá inspiraci v zahraničí a je velmi otevřený. Nynější situaci v rozhlasu popisuje jako totální nedůvěru zaměstnanců ve vedení, které by čelil zveřejňováním všech smluv s plněním nad 50 tisíc korun,
platových výměrů a odměn členů managementu i rozpočtu ČRo včetně jeho plnění. Němeček chce posílit původní investigativní tým rozhlasu a vytvořit druhou skupinu reportérů s tímto zaměřením, více zapojit zahraniční zpravodaje, včetně vydávání knih v rámci Radioservisu. Velmi trefně popisuje nešvar regionálních stanic ČRo, které se zaměřují na posluchače starší 50 let z menších obcí a měst, což je podle Němečka chyba.
DOKUMENT: Kandidátský projekt Tomáše Němečka 
http://media.rozhlas.cz/_binary/03533289.pdf
Němeček rovněž myslí na nejmladší posluchače, na něž cílí speciální stanice Rádio Junior. Ta je však podle něj příliš vážná a zaměřuje se na „školní“ vysílání. Požaduje více „dobrodružství“, které by přilákalo nové posluchače. Na „školní“ produkci ale myslí také – navrhuje v rámci projektu Historie do škol lepší využití historických nahrávek Československého rozhlasu. Chtěl by také posílit vysílání do zahraničí a pro cizince dvěma novými jazykovými redakcemi, jednou pro středoevropský region a druhou pro arabské země nebo Čínu. Český rozhlas by podle Němečka měl také otestovat projekt kurzů češtiny pro cizince po vzoru německé Deutsche Welle. Organizační strukturu nastavenou Peterem Duhanem by Tomáš Němeček neměnil. Velkou nevýhodou jeho projektu je absolutní absence rozhlasové digitalizace.

Tomáš Pancíř
Nynější ředitel Centra zpravodajství Českého rozhlasu je dalším členem dosavadního vedení veřejnoprávního rozhlasu, který se uchází o nejvyšší post v tomto médiu. Na rozdíl od kolegy Zdeňka Duspivy obhajuje zavedený systém výrobních center. To, že jednotliví redaktoři nejsou podřízeni editorům a šéfredaktorům stanic, ale centru zpravodajství, považuje za výhodu – manažeři stanic se tak podle něj mohou více soustředit na hodnocení vysílání a dávat zpětnou vazbu Centru zpravodajství. Pancíř chce posilovat zahraniční zpravodajství, od roku 2017 zřídit druhý zpravodajský post v Bruselu a obnovit post zahraničního zpravodaje rozhlasu v Číně. Horuje také za samostatnou ekonomickou redakci v rámci Centra zpravodajství.
DOKUMENT: Kandidátský projekt Tomáše Pancíře 
http://media.rozhlas.cz/_binary/03533290.pdf
Pancíř by zrušil současné dělení prvního stupně řízení na náměstky generálního ředitele a zavedl by deset ředitelů podřízených přímo generálnímu řediteli. Jde o ředitele vysílání, ředitele zpravodajství, ředitele výroby, ředitele nových médií, ředitele regionálního vysílání, ekonomického ředitele, provozního ředitele, technického ředitele, marketingového ředitele a personálního ředitele. Pod šéfa marketingu by měl spadat i obchod a oddělení výzkumu, pod provozního ředitele oddělení veřejných zakázek, právní a analytické oddělení. Pancíř si od této změny slibuje úspory v řádu několika milionů korun ročně. Zmiňuje také rozhlasovou digitalizaci – podmiňuje ji ale i zapojením komerčních rádií a vyřešením otázky financování přechodu na DAB.

René Zavoral
Pravá ruka Petera Duhana, nynější náměstek generálního ředitele pro program a vysílání, usiloval už o post prozatímního ředitele rozhlasu. Ve volbě, v níž jeho kolega náměstek pro regionální vysílání Jan Menger předvedl názorový veletoč, však pohořel a zkazil si reputaci u radních. Kandidatury na šéfa celého rozhlasu se ale nevzdal a přichází s ambiciózním projektem, v němž přiznává i část viny za ne zcela povedený projekt reorganizace Českého rozhlasu. Pokud by byl zvolen, chce se vypořádat s přebujelým vedením rozhlasu a snížit počet manažerských míst. Nejvyšší vedení by tak tvořilo místo tří náměstků sedm ředitelů. Šlo by o ředitele zpravodajství, ředitele programu, ředitele regionálního vysílání, ředitele výroby, ředitele nových médií, ředitele pro ekonomiku a provoz aředitele techniky.
DOKUMENT: Kandidátský projekt Reného Zavorala 
http://media.rozhlas.cz/_binary/03533295.pdf
Zavoral chce posílit regionální vysílání a vrátit do regionů výrobu uměleckých pořadů. Jestliže za Petera Duhana docházelo k určité formě slučování jednotlivých regionálních studií, René Zavoral by naopak chtěl osamostatnit a posílit studia v Liberci, Karlových Varech a Zlíně, která fungují spíše jako regionální redakce přidružené ke studiím v Ústí nad Labem, Plzni a Brnu. Zavoral překvapuje návrhem spojení Radiožurnálu, stanice Plus a Centra zpravodajství do jednoho společného celku, který by nahradil současný systém, kdy Centrum zpravodajství dodává všem stanicím ČRo zpravodajství a publicistiku. Podle Zavorala jde o zbytečné zdvojení editorské struktury. Místo dvojnásobného počtu editorů chce spíše posilovat počty redaktorů. Ambice má i v internetovém zpravodajství, které by nemělo pouze překlápět rozhlasový obsah na internet, ale produkovat i vlastní zprávy a konkurovat zavedeným zpravodajským serverům na českém trhu. K rozhlasové digitalizaci se René Zavoral staví opatrně, píše o odpovědnosti rozhlasu s ohledem na posluchačskénávyky a společenskou poptávku.

Karel Zýka
Aktuálně nejvyšší manažer Českého rozhlasu překvapil úspěchem ve volbě prozatímního ředitele, v níž zastínil ambiciózního Reného Zavorala. Svů projekt jednoznačně staví na plánech s digitalizací rozhlasového vysílání, které připravoval z pozice ředitele odboru techniky. Pokud v příštím roce projde novela zákona o ČRo, která potvrdí vznik veřejnoprávního multiplexu, chce překlopit stávající experiment DAB v Praze do řádného provozu již v prosinci 2016 a následující rok rozšířit pokrytí na Brno, Ostravu a Plzeň. Do konce roku 2019 chce pokrýt 80 procent českých dálnic signálem veřejnoprávního multiplexu. Další rozšiřování DAB vysílání podmiňuje Zýka vyřešením otázky financování souběhu analogu a digitálu, nicméně pokrytí čtyř největších měst a dálnic podle něj rozhlas dokáže po dobu deseti let platit sám ze svého.
DOKUMENT: Kandidátský projekt Karla Zýky   
http://media.rozhlas.cz/_binary/03533296.pdf
Při zavádění nových stanic Zýka slibuje, že všechny tyto projekty budou muset projít „Testem veřejné hodnoty“. Podobně jako šéf Centra zpravodajství Tomáš Pancíř chce posílit zahraniční zpravodajství a obnovit post zahraničního zpravodaje ČRo v Číně. Regionálním stanicím slibuje plnohodnotné vysílání ve všech 14 krajích, studia chce otevřít veřejnosti a plánuje i spolupráci s místními kapelami, které by mohly v regionálních studiích ČRo produkovat své nahrávky a rozhlas by k nim za to získal na určitou dobu vysílací práva. Zýka chce rozhlas rozdělit do sedmi divizí, které povedou ředitelé na prvním stupni řízení (ředitel zpravodajství, ředitel výroby, ředitel regionálního vysílání, ředitel ekonomiky a správy, ředitel centrálních služeb), kteří budou podléhat dvěma náměstkům (náměstek pro program, náměstek pro provoz).

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 29. 12. 2015, 14:03

Britské analogové rozhlasové licence budou prodlouženy


Velká Bruitánie dokončila legislativní změny, které mj. umožní prodloužení dosavadních analogových rozhlasových licencí o dalších 5 let (vč. stanice, které  již vysílají i digoitálně v systému DAB)

Legislativní reforma “Order 2015″ (PDF) se dostala do závěrečného schvalování. 
Návrh byl již  9. prosince schválen v obou britských sněmovnách a v úplatnost vstoupila v platnost 15. prosince.  Tyto nové změny přináší doplnění k ustanovení o rádiových licencích, které bylo původně stanoveno ve vysílacím zákou z roku 1990. Regulátor Ofcom upřesní podmínky a plánovaný časový harmonogram pro obnovení po Vánocích.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 28. 12. 2015, 09:51

Konec středních rozhlasových vln (i) v Německu

31. prosinece 2015 definitivně utichne analogový provoz středovlnného rozhlasového vysílání v Německu (od roku 1922). Budocnost je digitální…

Zde je pěkná časová kronika

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 21. 12. 2015, 09:04

Novela zákona o ČT a ČRo v roce 2016 nakonec bude – podle plánu

Vláda před týdnem schválila nový Legislativní plán na rok 2016 i s výhledem implementačních prací na další léta.
Nově je, proti přechozím návrhům,  zařazeno jako úkol pro Ministerstvo kultury předložení novely Zákona o ČT a ČRo a to již do dubna 2016 (do vlády).


Ministerstvo kulturyneplánuje pro rok 2016 ani další období  ve svém resortu žádné zásadní  implementace evropských  směrnic a nařízení z mediální oblasti.







MPO 
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (13555/13)

Novela zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a dalších právních předpisů 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 14. 12. 2015, 19:38

Francie má nový digitální rozhlasový plán


Francouzský regulační orgán CSA oznámil nový národní plán zavádění digitálního rozhlasu ve Francii. 
Francouzskýkonvergovaný regulátor CSA zveřejnil nový  časový harmonogram pro zavedení zemského digitálního rozhlasového v celé  Francií. Na svém plenárním zasedání dne 9. prosince 2015 Conseil supérieur de l’Audiovisuel (CSA) odhalil časový plán na využití více než 40 digitálních kmitočtových  přídělů a 100 lokálních alotmentů. Jde o poměrně zásadní krok, byť s větší mírou opatrnosti (rozuměj “pomalosti”) než někteří pozorovatelé očekávali. Plán je rozvržen na 8 let až do roku 2023.

Tento krok uvítala například Aliance pro digitální rozhlasové vysílání  i další subjekty podporující digitální rozhlas ve Francii. Asociace společně s menšími provozovateli digitálního rozhlasu by uvítal spíše zrychlení než riziko „dvourychlostního“ přechodu na rozhlasový digitál.


 

Aliance (“L’Alliance pour la Radio Numérique Terrestre” - Aliance pro digitální rozhlasové vysílání, sdružující další skupiny  SIRTI, SNRL či WorldDMB, byla vytvořena v říjnu 2014) navrhuje předložit “zrychlující” aktualizaci tohoto plánu již na počátku roku 2016.

Text je, po vypořádání letní veřejné konzutace, v PDF a ve francouzštině zde

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 12. 2015, 11:54

Ohrožuje Evropská komise svým rozhodnutím o nedovolené státní podpoře DVB-T i digitální rozhlas?


Evropský soud potvrdil svým rozhodnutím povinnost vrácení již poskytnuté španělské státní podpory pro digitální pozemní televizní vysílání (260 miliónů €. Jde o kroky z roku 2005 a 2009, kdy španělské státní orgány přijaly řadu opatření zaměřených na usnadnění přechodu z analogového na digitální televizní vysílání. Cílem bylo dosáhnout 98% pokrytí španělské populace, obdobně jako před započetím procesu přechodu). 
V červnu 2013 Evropská komise na základě stížnosti satelitního operátora SES Astrapřijala rozhodnutí, ve kterém prohlásila podporu, přiznanou provozovatelům zemského televizního vysílání, za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem v celém Španělsku, s výjimkou autonomní oblasti Kastilie-La Mancha. Ve stejném rozhodnutí Komise nařídila vrácení podpor od příjemců. Španělsko, Baskicka, Galicijska a Katalánska, spolu s operátory, požádali generální Soudní dvůr, aby zrušil rozhodnutí Komise. Podle rozsudku ze dne 26. listopadu 2015 soudní tribunál zamítá všechny předchozí akcea potvrzuje rozhodnutí Komise. V argumentaci pak je mj. konstatováno, že žádná studie, předložené španělskými orgány, neodůvodnila volbu pozemní digitální platformy jako nadřazenou ostatním formám šíření mediálního obsahu.
Tribunál Evropského soudního dvora v Lucemburku tak potvrdil dřívější rozhodnutí Evropské komise nařizující vrácení státní podpory poskytnuté Španělskem provozovatelům zemského televizního vysílání. „Opatření, přijatá španělskými orgány, nebyla v souladu se zásadou technologické neutrality“ uvádí soud a dodává „Digitalizaci TV vysílání lze provádět technicky prostřednictvím pozemních, satelitních nebo kabelových platforem nebo prostřednictvím širokopásmového přístupu k internetu“. Toto rozhodnutí bude mít také precedentní dopad na případnou „státní pomoc“, pokud jde o digitalizaci rozhlasu (DAB atd).

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 12. 2015, 19:35

Rozhlasová digitalizace i v roce 2016 podle aktuálních příprav zatím bez zákona, stejně jako média obecně….



Na příští rok zatím oficiálně není ze strany vládních institucí plánována na rok 2016 žádná změna mediálních zákonů ani úprava norem pro digitalizaci, ale návrh není zatím konečný. 


Ministerstvo kultury má v pracovní podobě naplánovány tyto legislativní normy:
  • Návrh zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře
  • Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
  • Návrh nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Aktuálně je připravený návrh Plánu legislativních prací vlády na rok 2016 vychází především z podkladů předložených ministerstvy a zahrnuje i legislativní úkoly, jejichž zpracovatelem jsou jiné ústřední orgány státní správy a předkladatelem členové vlády, kteří vůči nim vykonávají koordinační a informační funkci.
Při přípravě návrhu Plánu byly zohledněny úkoly uvedené ve Výhledu legislativních prací vlády na léta 2015 až 2017 a dále byly do návrhu Plánu promítnuty legislativní úkoly vyplývající z legislativních závazků České republiky k Evropské unii, jakož i legislativní úkoly uložené zvláštními usneseními vlády a úkoly vyplývající z vlastních potřeb příslušných orgánů. 

Předložený návrh Plánu obsahuje celkem 117 legislativních úkolů, z toho 3 věcné záměry zákonů, 18 návrhů zákonů, 54 návrhů novel zákonů, 23 návrhů nařízení vlády, 16 návrhů novel nařízení vlády a ve 3 případech dosud nebyla určena forma budoucí právní úpravy. 

Výhled legislativních plánů  na roky 2015 -2017 zůstává stejný, zatím 


P.S. Asi 48 % legislativních úkolů obsažených v Plánu má implementační povahu.

Definitivní hlasování o konečné podobě legislaticního plánu bude mít vláda na svém zasedání 14. prosince 2015.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 12. 2015, 19:23

Národní plán rozvoje sítí nové generace i se zákonem o snižování nákladů na jejich budování – brzy na vládě

Do vládního meziresortu odešel nábrh Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Jeho cílem je definovat strategický přístup České republiky při výstavbě sítí nové generace a zejména prostřednictvím cíleně směřované podpory realizovat rozvoj budování přístupových sítí nové generace. 
Tyto sítě svým významem a rozsahem v konečném důsledku podpoří hospodářský růst České republiky, přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelských činností, kvantitativně a kvalitativně posílí českou ekonomiku především s ohledem na vyšší přidanou hodnotu produkce a v neposlední řadě také zvýší efektivitu státní správy a místní samosprávy.
Národní plán musí podle předběžné podmínky 2.2 obsahovat:
1) plán investic do infrastruktury vycházející z ekonomické analýzy a zohledňující stávající soukromou a veřejnou infrastrukturu a plánované investice,
2) modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám,
3) opatření k podnícení soukromých investic.
Současně se připomínkuje i návrh novely zákona “ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí (252/15)“. Termín je do 1.12.2015
Cílem této  implementace evropské  směrnice je stanovit určitá minimální práva a povinnosti platné v celé EU se záměrem usnadnit zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a meziodvětvovou koordinaci. Snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací by rovněž přispělo k dosažení digitalizace veřejného sektoru, což by kromě snížení nákladů na veřejnou správu a zvýšení účinnosti služeb poskytovaných občanům přineslo digitální pákový efekt pro všechna odvětví hospodářství.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 11. 2015, 19:03

Pokračování boje o digitální rozhlas ve Francii

Francouzský regulátor CSA dále řeší veřejnou konzultaci k dalšímu rozvoji digitálního rozhlasového vysílání v systému DAB a udělování dalších oprávněné, plánovaných na rok 2016. Podle zdrojů a mediálních výstupů z Francie 4 hlavní rozhlasové privátní skupiny (Lagardère Active , NextradioTV, NRJ a RTL Group) nesouhlasí s plánem na příděly kmitočtů pro digitál  se zdůvodněním, že zatím neexistuje reálný ekonomický model pro plnohodnotné vysílání v DABu. Hollandeho vláda již v roce 2012 z ekonomických důvodů utlumila vstup veřejnoprávního vysílatele do DABu. Proti tomu pak ale  organizace nezávislých provozovatelů rozhlasového vysílání, včetně sdružení CNRA, SIRTI a SNRL, nadále usilují od další rozvoj digitálního rozhlasu, byť s požadavky na kofinancování ze strany vlády.
 

Diskuze probíhá i kolem sestavní digitálních multiplexů, zejména  se objevuje nesouhlas s celoplošným řešením na úkor regionálních a lokálních projektů. Celkový týdenní poslech DAB rádia ve Francii se odhaduje na cca 3%.
Shrnutí oficiální konzultace k výbvěru oblastí digitálního rozhlasového lje  ve francouzštině k dispozici v PDF třeba zde.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 24. 11. 2015, 14:54

„Patří vlny mobilům nebo televizi?“


pořádaný Volebním výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
pod záštitou předsedy výboru Martina Komárka
na téma
„Patří vlny mobilům nebo televizi?“,
který se koná
ve čtvrtek 3. prosince 2015 od 10.00 hodin
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, Praha 1 – Malá Strana, místnost č. 205
10.00 – 10.05    Úvodní slovo předsedy volebního výboru poslance Martina Komárka
PANEL 1
10.05 – 10.20    Tomáš Šťastný, Ministerstvo průmyslu a obchodu, ředitel odboru digitálních komunikací
10.20 – 10.35    Marek Ebert, Český telekomunikační úřad, ředitel sekce regulace
10.35 – 10.50    Martin Gebauer, České radiokomunikace, generální ředitel
PANEL 2
10.50 – 11.05    Hana Havlíčková, Asociace televizních organizací
11.05 – 11.20    Petr Formánek, Asociace krajských televizí, Asociace regionálních a lokálních televizí
PANEL 3        
11.30 – 11.45    Ivo Ferkl, Česká televize, ředitel techniky
11.45 – 12.00    Josef Uher, TV NOVA, technický ředitel
12.00 – 12.15    Marek Singer, FTV Prima, generální ředitel
DISKUSE
12.15 – 13.00
                                                                                     
Martin Komárek, v.r. 
předseda volebního výboru

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 21. 11. 2015, 09:46

Spuštěna kampaň ke konci digitální terestrické televize Francii (přechod na HD/ MPEG AVC)



Ve Francii začíná informační kampaň k migraci na MPEG-4 AVC. Francouzskýnárodní kmitočtový regulátor ANFR  (L’Agencenationale des fréquences)  zahájil svoji informační kampaň k přechodu televizní digitální platformy DVB-T z MPEG-2 na  systémMPEG-4 AVC. 
Standard MPEG-2 se po 6. dubnu 2016 již nebude používat v rámci DVB-T platformy. Odhaduje se, že 10% populace má digitální TV  přijímače, které mohou přijímat pouze obsah s MPEG-2.
Kampaň je rozdělena do 3 etap:
Listopad – prosinec  roku 2015: první fáze kampaně zaměřená na kontrolu vybavení mezi diváky, která proběhne v TV, v tisku a na internetu.
Leden – únor  2016: druhá fáze kampaně  se zaměří na technickou podporu praktického řešení přechodu na nový standard. Součástí bude i direct mailing, včetně vysvětlujícího letáku pro 25 milionů francouzských domácností.

Březen – duben 2016: „hrozící“ kampaň varující před koncem MPEG2….

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 19. 11. 2015, 18:57

Přehled údajů a podmínek fungování veřejnoprávních médií v Evropě

Přikládám všem  k dispozici aktuální  dokument Evropské audiovizuální observatoře  k podmínkám fungování, financování a provozování veřejnoprávních médií v Evropě (40 zemí, i mimo EU), včetně linků na legisaltivní a právní rámec.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 19. 11. 2015, 18:44

"My podporujeme digitalizaci. Děláme pro to hory doly"

Výtah z on-line zpravodajství z dnešní akce  FORUM MEDIA:

Michel Fleischmann: “Problémem je, že rádio poslouchají lidé přes normální přijímače. Je to jednodušší. My teprve před tou digitální revolucí jsme.”
Michel Fleischmann: “My podporujeme digitalizaci. Děláme pro to hory doly.”
Michel Fleischmann: “Určovat lidem, aby vyhodili rádia, který mají doma, není úplně lehký. Zvláště když víme, že nevíme, jak se k tomu stát postaví.”
Michel Fleischmann: “My jsme připraveni na digitalizaci. Bojujeme za to, aby se z revoluce stala spíše evoluce. Do těch tří plánovaných rozhlasových multiplexů se prostě nevejdeme.”

https://events.economia.cz/15414-forum-media-2015

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 11. 11. 2015, 17:56

„Případ digitalizace je uzavřen“


… s takovým mediálním komentářem informuje Švédská vláda Parlament . Švédská vláda předala tamnímu Parlamentu formální odpověď na dříve zveřejněný kritický Národní kontrolní audit k problematice digitalizace rozhlasového vysílání (z března 2015).

Původní plán na přechod z analogu na rozhlasový digitál v letech 2017-2022 je tak, zdá se, definitivně odmítnut a neexistují žádné další plány.  Oficiálními důvody jsou obavy s negativními dopadu konce rozhlasového analogu na telekomunikační zajištění celkového bezpečnostního a obranného systému a systém havarijní připravenosti. Dalším problémem je podle vlád problém  spokrytí území digitálním signálem -  ve srovnání se síěmi v  FM. Obavyz úst politiků  zazněly i ve vztahu k sociálně slabším skupinám obyvatel a jejich možnými potížemi při pořizování nového vybavení.

Zastavení digitalizace se projevilo i v přípravě rozpočtu na příští rok, když parlament všechny plánované “digitální” výdaje škrtl. Zvláštností zcela jistě je fakt, že některé poslední změny v procesu digitalizace se kromě veřejnoprávního rozhlasu nelíbí ani komerčním stanicím.

DAB je v éteru ve Švédsku od roku 1991, kdy v oblasti Stockholmu začalo první  testovací vysílání ve Stockholmu. Od roku 1995 vysílá digitální veřejnoprávní rozhlas, ale v roce 2005 došlo k prvnímu pozastavení vysílání v DAB. V současné době je vysílání v DABu ve formě pilotního  vysílání k dispozici cca 35% populace.  Švédsko se tak nyní připojilo k sousednímu Finsku, které také zbrzdilo přechod na novou digitální technologii.


Současná švédská menšinová vláda asi před rokem zastavila dosavadní optimisticky znějící plány v rozhlasové digitalizaci. Její mandát je platný do roku 2018, ale již teď se objevují komentáře o možných změnách ve strategii v souvislosti s přesunem politických i voličských nálad a s tím souvisejících přehodnocení přijatých změn – nejen v  mediální sféře. I mezi současnými opozičními silami je podle zdrojů ze Švédska i tak spíše pesimismus jako i jiné politické perspektivy a priority..


Mj. i  díky zablokování plánovaného přechodu k DABu  roste ve Švédsku podíl příjmu rádia prostřednictvím broadbandu, včetně mobilních systémů (4G). Ve finále ale ani samotní provozovatelé vysílání nejsou spokojeni – zejména  kvůli další fragmentaci trhu a oslabování terestrického způsobu příjmu rozhlasového vysílání.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 9. 11. 2015, 13:12

Finsko zahájilo politickou debatu k postavení a financování veřejnoprávních médií – výsledek nejasný


Finské ministerstvo dopravy a komunikací ustanovilo politickou parlamentní pracovní skupinu, která přezkoumá fungování veřejnoprávní služby YLE i mechanismy pro její financování. Závěry z činnosti pracovní skupiny by měly být hotovy do konce května 2016.
Původní záměr byl anoncován již v průběhu letošního léta, nyní je skupina jmenovitě sestavena a zahajuje práci.

Komise je složena ze zástupců více politických stran v tamním parlamentu:

MP Sirkka-Liisa Anttila (Centre Party)
MP Tuomo Puumala (Centre Party)
MP Eero Lehti (National Coalition Party)
MP Ritva Elomaa (Finns Party)
MP Teuvo Hakkarainen (Finns Party)
MP Eero Heinäluoma (Social Democratic Party)
MP Krista Kiuru (Social Democratic Party)
MP Outi Alanko-Kahiluoto (The Greens)
MP Matti Semi (Left Alliance)
MP Mikaela Nylander (SFP-RKP)
MP Peter Östman (Christian Democrats)

 
Více zejména na webu ministerstva anebo například  i ZDE.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 30. 10. 2015, 20:41

Řešení koncentrace vlastnictví médií po "polsku"…. změny legislativy?

Koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků je tématem aktuální analýzy polského regulačního orgánu KKRIT (Národní rada pro rozhlas a televizi). Materiál  je základem pro veřejnou konzultaci nad případnými legislativními a regulačními úpravami. Dokument obsahuje mj. i zhodnocení podmínek a pravidel v dalších 19 evropských zemích (vč.ČR) a USA.

Primárně jsou vznášeny dotazy na polský  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů i na Ministerstvo kultury a národního dědictví , týkající se nového  návrhu “státní politiky v oblasti rozhlasu a televize”.. Zveřejněné výsledky legislativní analýzy podle regulátora ukazují, že dosud platná pravidla dostatečně nechrání pluralismus v Polsku. Proto KKRIT navrhne změny zákonů.

Dokument v polštině je zde Regulacje dotyczące koncentracji własności na rynku mediów w wybranych krajach

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 30. 10. 2015, 20:21

Dánská veřejnoprávní média stále navrcholu…

Stejně jako dánská veřejnoprávní televize, tak  i dánské veřejnoprávní rádio se i nadále těší výraznému a  prakticky neměnnému zájmu diváků, resp. posluchačů. Potvrzují to i poslední souhrnné analýzy za období 2008 -2014, zveřejněné prostřednictvím  asociace evropských regulátorů EPRA.


DR  (Danmarks Radio ) má  75% podíl na rozhlasovém trhu proti 25% podílu komerčních stanic, které za poslední roky navýšily svoji oblibe o téměř 3 procenta. (zdroj – Danish Agency for Culture)

Danish Agency for Culture
Danish Agency for Culture

Report v dánštině je zde /Zdroj

Danish Agency for Culture

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 26. 10. 2015, 19:45

Podíl digitálního rozhlasu v Německu za rok narostl, zejména mezi mladými posluchači

Jak uvádí oficiální německý digitální report, roste postupně podíl příjmu rozhlasu přes digitální systém DAB – z loňských 7,7% na letošních 10,6 procent.



 

DAB je nepopulárnější a nejvíce užívaný mezi mladými lidmi, konkrétně ve věkové kategorii 14 – 29 let.


Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 24. 10. 2015, 19:45

Německá digitalizace postupuje, i v rozhlasovém sektoru…


Digitální rozhlas ve standardu DAB roste i v Německu, byť postupně. Podle posledních údajů, zveřejněných DLM v digitálním reportu s údaji k srpnu 2015, přijímá nyní v roce 2015 7,44 milionu obyvatel ve věku 14+ rozhlasové vysílání prostřednictvím DABu. Jde o 38% nárůst proti loňskému roku.


V polovině roku 2015 pokrývalo vysílání digitálního rozhlasu oblast s více než 90% celkové německé populace. Cca 4.000.000 domácností nyní vlastní alespoň jednu sadu pro příjem v DAB, tedy o více milion domácností více než v polovině roku 2014.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 23. 10. 2015, 13:34

Kompetenční dohoda nad koordinací a finanční podporou rozvoje broadbandu

Aktuální tiskové informace potvrzují obrat s řešením poslední dobou medialzovaného sporu…
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek  jednal  v závěru týdne s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem vnitra Milanem Chovancem o dalším postupu při digitalizaci státní správy. MPO vnímá tuto problematiku jako velmi důležitou. Podpora vysokorychlostních sítí souvisí nejen s dalším rozvojem podnikatelského prostředí u nás, ale i se snazším přístupem domácností a institucí k vysokorychlostnímu internetu. “Jsem rád, že jsme se na dnešním jednání posunuli dále a naše vzájemná spolupráce na řešení digitalizace získala konkrétní obrysy,” uvedl po jednání ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. 

MPO od počátku koordinuje proces vzniku Národního plánu rozvoje sítí nové generace, který je ve stádiu finalizace a do konce roku bude hotov. “Učiníme vše pro to, aby mohly být z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost čerpány prostředky na výstavbu vysokorychlostní infrastruktury co nejdříve,” uvedl ministr Mládek.

MPO nijak nerozporuje zřízení jednotného informačního místa ve správě Ministerstva vnitra, které je zcela v souladu s platnou legislativou za předpokladu, že bude zachována zákonná působnost národního regulátora, kterým je Český telekomunikační úřad. Ten by měl mít i nadále na starost mapování pokrytí území ČR vysokorychlostní síťovou infrastrukturou.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 23. 10. 2015, 13:31

MV a ICT unie založí akční skupiny pro rozvoj telekomunikací a ICT v rámci státní správy

Vznik nového státního podniku ze současného odštěpného závodu ICT služby České pošty, režim tzv. in-house zakázek pro resort vnitra a rozvoj přístupových sítí nové generace – to jsou klíčové oblasti, o kterých při pracovní snídani diskutovali ve středu 21. října 2015 zástupci Ministerstva vnitra a ICT unie.   

Ministerstvo vnitra, jak uvedl Miroslav Tůma, ředitel odboru kybernetické bezpečnosti a koordinace ICT, podpořilo rozvoj dialogu s komerčním sektorem reprezentovaným právě ICT unií. Ta požaduje upřesnění kompetencí ministerstva i nového státního podniku v rámci eGovernmentu.

 

Obě strany se shodly na tom, že je třeba založit akční skupiny, které se budou dále zabývat nevyjasněnými otázkami. Pro oblast nového státního podniku a tzv. in-house budou koordinátory Jan Přerovský, ředitel odštěpného závodu ICT služby České pošty, a Vlastimil Palata, místopředseda představenstva společnosti AutoCont. Akční skupinu pro oblast telekomunikací bude za Ministerstvo vnitra koordinovat Alan Ilczyszyn.

 

První jednání akčních skupin proběhne podle předpokladů na začátku listopadu 2015.
P.,S. Diskuze ke státnímu podniku třeba zde.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 21. 10. 2015, 11:01

"Řešte BROADBAND"

Zástupci českého digitálního průmyslu vyzvali otevřeným dopisem předsedu vlády Bohuslava Sobotku, aby se zabýval rozvojem digitální ekonomiky. Ten je podle nich neutěšený vinou kompetenčního sporu mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem vnitra.
Dopis podepsaly Asociace provozovatelů kabelových a telekomunikačních sítí ČR, Hospodářská komora ČR, Asociace provozovatelů mobilních sítí, ICT Unie, Česká asociace elektronických komunikací, ISP Alliance, Česká asociace telekomunikací, Český telekomunikační klastr, Sdružení pro internetový rozvoj a čeští členové evropské asociace ECTA.
Podle zmíněných asociací vláda dlouhodobě nekomunikuje s odvětvím tak, aby došlo k rozvoji přístupových sítí nové generace (NGA) v souladu s pravidly Evropské komise. Polemizují také se Sobotkovým prohlášením, že jde o souboj telekomunikačních firem o 14 miliard evropských dotací z programu OPPIK, které pronesl na konferenci Česko: Jak jsme na tom v úterý 20. října.
Podle zmíněných asociací rozvoj NGA sítí nezáleží pouze na dotacích, ale především na vytvoření vhodných podmínek pro jejich výstavbu a provozování.
„Nedostatek informací nepociťují pouze zástupci odborné veřejnosti. Na posledním zasedání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny ČR poslanci vyzvali vládu k vypracování zprávy k zavádění vysokorychlostního internetu. Ta má obsahovat pravidla pro způsob čerpání dotací, jasné rozdělení kompetencí mezi ministerstvy, definici spolupráce s ICT průmyslem a opatření pro snížení nákladů na vybudování vysokorychlostního internetu,“ uvádějí digitální asociace.
Vláda by podle nich měla vyřešit kompetenční spor mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem průmyslu a obchodu a komunikovat se zástupci digitálního průmyslu.

Zobrazit   Sdílet


Odebírejte BuzzMag na email

Zavřít