Média, marketing, technologie, byznys. Odebírejte na email.

Zdeněk Duspiva 23. 4. 2014, 14:20

Veřejnoprávní média mohou využívat FACEBOOK, i v Rakousku


Aktuální rozsudek rakouského Ústavního soudu („ÚS“) navazuje na dřívější rozhodnutí ze strany Ústavního  soudu( Zahlder Entscheidung: G 34/2013 ) k rozhodnutí jiného orgánu, resp. Nejvyšší spolkové rady pro telekomunikace. Původně zákon o ORF Zákon výslovně zakazuje používání stránek na sociálních sítích, které nesouvisí s denním zpravodajstvím ORF (Článek 4f, odstavec 2 (25)). Na základě tohoto pravidla si rakouští vydavatelé novin stěžovali, že využívání sociálních médií umožnilo ORF ponechat prostor pro názory diváků k programu ORF, což bylo považováno za porušení zákona. Nejprve soudy žalobě do určité míry vyhověly, ale letošním rozhodnutím  ÚS za jasně stanovených podmínek  využití FB umožnil.

Ústavní soud ve svém posledním rozhodnutí shledal, že absolutní zákaz sociálních sítí je porušením práva na svobodu slova ORF – tedy Ústavy. Ústavní soud současně také upřesnil, že ORF by neměla vytvářet a provozovat své vlastní sociální sítě,  ale již existující veřejně přístupné systému  používat může. 
Tento rozsudek lze podle EBUvnímat  jako ubezpečení i pro jiná veřejnoprávní média.
Aktuální stav zákona o ORF je tady.
Na Slovensku se píše rovnou o “rozsudku roku”...
 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 22. 4. 2014, 16:58

EBU Vision 2020 – budoucnost veřejnoprávních médií

“Veřejnoprávní média by měla v souladu s projektem EBU Vision 2020 do budoucna splňovat šest základních parametrů: univerzalitu, nezávislost, výjimečnost, různorodost, spolehlivost a inovativnost…” zopakoval dnes na další konferenci k tématu veřejnoprávních médií, která proběhla v Senátu.

Ke střednědobé strategii EBU je k dispozici speciální webová stránka, kde jsou teze a podklad průběžně aktualizovány. Nyní se čeká na zveřejnění nové e-Reportu.

Sám Petr Dvořák je s přiblížením směrování České televize ke strategeii evropských věeřejnoprávních vysílatelů zmiňován třeba i v prosincovém reportu (2013).

Cílem tohoto ambiciózního projektu je zjistit zájmy a požadavky diváků a posluchačů na veřejnoprávní média v digitální éře. Po přijetí prohlášení EBU ve Štrasburku v roce 2012 , který identifikoval základní hodnoty  médií veřejné služby v Evropě, byla zpracována i tato zpráva  na této stránce (pro registrované) zde.

http://www3.ebu.ch/sites/ebu/contents/publications/restricted/connecting-to-a-networked-societ.html

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 14. 4. 2014, 19:25

Novela zákona o ČRo v meziresortu

V souladu s plánem legislativních prací na rok 2014 (schváleného usnesením vlády ze dne 12. března 2014 č. 165) předložilo Ministerstvo kultury návrh novely zákona o ČRo, který navazuje na původní loňskou snahu, která skončila současně  s předčasným koncem Poslanecké sněmovny.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů je předložen do metiresortního připomínkového řízení s termínem do 15. května 2014. Hlavním účelem navrhované právní úpravy je vytvořit změnou zákona o Českém rozhlasu podmínky pro rozšíření možností příjmu stanice mluveného slova Českého rozhlasu. Připojeným návrhem změny zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se napravují nedostatky jeho novelizace provedené zákonem č. 496/2012 Sb., mění se termín předkládání Výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Poslanecké sněmovně, a pro stanici Český rozhlas Plus se zakotvuje zákaz zařazování reklamy a teleshoppingu. 


Z navrhované právní úpravy neplynou žádné nároky na státní rozpočet. 

 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 4. 2014, 19:11

Konec poslaneckého období v Evropském parlamentu, konec roamingu, otevřený internet, konec příjmů států z licencí….

Poskytovatelé přístupu k internetu by již neměli mít možnost blokovat či zpomalovat vybrané služby z ekonomických či jiných důvodů. Uvádí se tak v návrzích obsažených v tzv. „telekomunikačním balíčku“, o kterých ve čtvrtek hlasoval Parlament. Poslanci chtějí také zrušit poplatky za roaming při používání mobilního telefonu v jiné zemi v rámci EU od 15. prosince 2015.

“Dnešní hlasování je velkým krokem vstříc posílení jednotného telekomunikačního trhu,” uvedla zpravodajka EP k balíčku Pilar del Castillo Vera (EPP, ES). „Parlament chce zrušit maloobchodní poplatky za roaming pro hlasové, textové a datové služby do 15. prosince 2015 a zlepšit řízení radiového spektra s cílem rozšířit 4G a 5G napříč Evropou.“ „Dosáhli jsme dodatečných záruk za účelem udržení otevřenosti internetu tím, že uživatelé budou moci využívat a nabízet aplikace a služby dle své volby, jakož i posílením internetu jakožto klíčového nástroje pro konkurenceschopnost, hospodářský růst, zaměstnanost, sociální rozvoj a inovace,“ dodala.

Její zprávu podpořilo 534 poslanců, 25 bylo proti a 58 se zdrželo hlasování.

Rovný přístup k internetu pro poskytovatele služeb
Poslanci požadují jasná pravidla, která by zabránila společnostem poskytujícím přístup k internetu upřednostňovat některé služby na úkor jiných. Unijní telekomunikační regulátor BEREC uvedl, že někteří poskytovatelé přístupu k internetu blokovali či zpomalovali služby jako “Skype”, používaný pro telefonování přes internet.
Poskytovatelé přístupu k internetu by dle návrhu mohli nadále nabízet specializované služby vyšší kvality, jako video na vyžádání či datově náročné a pro podniky kritické aplikace typu “cloud” (úložiště dat), ovšem pouze tehdy, pokud tyto služby “nenarušují dostupnost nebo kvalitu služeb přístupu k internetu” nabízených jinými společnostmi či službami.

Poslanci seškrtali Evropskou komisí navrhovaný seznam “mimořádných” případů, ve kterých poskytovatelé přístupu k internetu budou moci nadále blokovat či zpomalovat internet. Poslanci uvádějí, že tato opatření by měla být povolena pouze za účelem provedení rozhodnutí soudu, zachování bezpečnosti sítě či prevence dočasného přetížení sítě. Pokud jsou přijata „opatření týkající se řízení provozu“, pak musí být „transparentní, nediskriminační, přiměřená a nezbytná“ a smí být uplatňována „pouze po nezbytně nutnou dobu,“ dodávají poslanci.

Poslanci zdůrazňují, že připojení k internetu musí být poskytováno v souladu se zásadou neutrality sítě, podle které se s veškerým internetovým provozem nakládá rovnocenně, bez diskriminace, omezení nebo zásahů a bez ohledu na odesílatele, příjemce, typ, obsah, zařízení, službu nebo aplikaci

Konec poplatků za roaming v roce 2015
Poslanci také přijali pozměňovací návrhy vedoucí ke zrušení poplatků za roaming (za volání, textové zprávy a mobilní připojení k internetu v jiné zemi EU) v rámci EU od 15. prosince 2015. Pokud by však bylo roamingových služeb zneužíváno, mohly by být výjimečně zavedeny zastropované platby, uvádí se v textu.
Další postup
Evropský parlament hlasoval o svém prvním čtení navrhované legislativy, s cílem konsolidovat odvedenou práci na předložených návrzích a předat ji po volbách novému Parlamentu. Poslanci, kteří budou zvoleni v květnu, se tak budou moci rozhodnout, zda začnou od nuly, či zda budou pokračovat v práci vykonané během stávajícího volebního období.
Postup: Spolurozhodování (řádný legislativní postup), 1. čtení

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 2. 4. 2014, 13:10

Změny v telekomunikacích v Evropě bez diskuze, vše nakonec rozhodne Evropský parlament

České zákazníky čeká levný roaming

1. dubna 2014, Praha: V září minulého roku přijala Evropská komise nařízení, jehož cílem je vytvořit jednotný trh elektronických komunikací a propojení kontinentu. Balíček navrhuje zrušení roamingu v rámci EU, vytvoření jednotného evropského oprávnění pro operátory aktivní ve více než jedné zemi EU, harmonizaci spektra a virtuálního přístupu k pevným sítím, zavedení právní ochrany otevřeného internetu a posílení spotřebitelských práv. Balíček jde 3. dubna do prvního čtení v Evropském parlamentu, který navrhuje odstranit roamingové poplatky v rámci EU již od poloviny prosince 2015 a opravit návrh Komise zejména v oblasti tzv. otevřeného internetu. Chystané změny a dopad na české zákazníky a operátory byly předmětem debaty pořádané 1. dubna v Evropském domě v Praze.
Debatu zahájil vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal, který připomněl, že obsahem návrhu na vytvoření jednotného evropského trhu elektronických komunikací je například koordinace při přidělování spektra, omezení cen roamingu či větší ochrana práv spotřebitelů, kteří by mohli rychleji změnit operátora bez zbytečných nákladů. Zástupce Generálního ředitelství Evropské komise pro Komunikační sítě, obsah a technologie Peter Eberl uvedl, že síťová neutralita je v legislativním návrhu Komise postavena na třech pilířích, jimiž jsou otevřený internet pro všechny, otevřenost pro inovace, kterými jsou například specializované služby, a monitoring a provádění opatření prostřednictvím národních regulátorů a posílením ochrany spotřebitele. Eberl zdůraznil, že specifický obsah, služby nebo aplikace (až na velmi omezené množství oprávněných výjimek) nesmí být v rámci otevřeného internetu blokovány, zpomalovány nebo diskriminovány. Návrh také stanovuje harmonizovaná pravidla řízení provozu, což podpoří přeshraniční podnikatelské aktivity a zlepší služby pro koncové uživatele. „Návrh zároveň otevírá prostor pro nové specializované služby v širokém spektru oblastí, od služeb pro firmy a podnikatele přes IP televize až po sektor zdravotnictví,“ uvedl Eberl některé příklady rozvoje inovací v oblasti specializovaných služeb. Zdůraznil také, že poskytování specializovaných služeb nesmí negativním způsobem ovlivnit vysokou kvalitu otevřeného internetu. Posílena by měla být také role národních regulátorů, kteří budou mít více pravomocí a povinností co se týče monitoringu a zajištění kvality poskytovaných služeb. Pro spotřebitele chce Komise zajistit, aby byli lépe informováni o minimálních a skutečných rychlostech svého internetového připojení a měli možnost bez jakýchkoliv sankcí rozvázat smluvní poměr se svým poskytovatelem služeb v případě, že poskytovatel nezajistí rychlost stanovenou ve smlouvě.
Ondřej Malý, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, uvedl, že ačkoli ještě není známé finální znění nařízení, které projde Evropským parlamentem, měla Rada již při prosincové orientační debatě řadu připomínek. „Samotnému představení nařízení navíc nepředcházela veřejná konzultace ani hodnocení toho, proč by měl být současný regulatorní rámec změněn,“ upozornil Malý na ne zcela standardní proces před zveřejněním návrhu nařízení. Kromě obav členských států z přílišného zvýhodnění velkých operátorů a možnosti oligopolizace trhu připomněl také odmítavý postoj členů EU k harmonizaci ochrany spotřebitele na úrovni EU pomocí nařízení. Hladkému projednávání stojí v cestě rovněž obavy ohledně rychlosti schvalování, ustanovení o internetové neutralitě a specializovaných službách. Ke schválení návrhu je nutné, aby prošel 3. dubna v prvním čtení v Evropském parlamentu a poté jej zřejmě v červnu schválila Rada. Komise pak vyjádřila již před zahájením projednávání v parlamentních výborech naději, že ke schválení celého návrhu dojde do konce tohoto roku. Zatím není jisté, jak bude finální podoba návrhu vypadat. Pokud by nedošlo k zásadním změnám toho, co vyšlo z důležitých výborů Evropského parlamentu, mohou operátoři očekávat např. prodloužení práv ke spektru, větší volnost v řízení provozu sítě, větší harmonizaci při přidělování práv k využití spektra či jednodušší obchodování s ním. Návrh dle Malého přináší výhody i spotřebitelům. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu navrhuje naprosté zrušení roamingových poplatků od poloviny prosince 2015 za podmínky, že toho spotřebitelé nebudou zneužívat. Výbor tak odmítl komplikovaný systém operátorských roamingových aliancí navrhovaný Komisí.
Dle Michala Frankla, člena představenstva Telefónica Czech Republic, brání bezproblémovému projednání návrhu v Radě především jeho kontroverznost a nedodržení obvyklých postupů. Návrh je dle Frankla předkládán před tím, než byla vyhodnocena předchozí opatření. Zdůraznil také, že o návrhu stále není rozhodnuto a je tedy možné, že nebude v současné podobě a za současného Parlamentu vůbec schválen. Co se týče dopadu návrhu na české oparátory a občany, připomněl Frankl, že novinky pro zákazníky nejsou nikdy výsledkem regulačních zásahů. Regulace odvětví, které není monopolní, reaguje a mění pouze to, co již na trhu existuje, nebo zajistí, že na trhu něco vůbec nevznikne. „Přílišná regulace není něco, za co bychom byli rádi, nicméně neznamená to, že se s tím nedokážeme vypořádat,“ uvedl v této souvislosti Frankl. Co se týče termínu 15. prosince 2015, ten vnímá Frankl spíše jako výsledek předvolebního snažení některých politiků a ne jako závazný termín, kdy by mělo k této zásadní změně skutečně dojít.
+ prezentace z akce v Evropském domě v Praze

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 29. 3. 2014, 11:18

Diskuze k tématu jednotného evropského trhu elektronických komunikací

Jednotný evropský trh elektronických komunikací

1. dubna 2014 od 16:00 do 18:00hod, Evropský dům, Jungmannova 24, Praha 1
Evropská komise přijala 11. září 2013 nařízení, jehož cílem je dokončit projekt jednotného evropského trhu elektronických komunikací a propojení kontinentu. Nařízení má za cíl posun směrem k jednotnému trhu elektronických komunikací, kde občané i podniky budou mít přístup k službám elektronických komunikací bez ohledu na to, kde v Unii se tyto služby poskytují, a aniž by bylo přeshraniční fungování těchto služeb omezováno nebo vznikaly neodůvodněné dodatečné náklady. Návrh pozměňuje směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES, transponované teprve před dvěma lety, a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012, která definují současný regulatorní rámec pro telekomunikace. Dokument navrhuje vytvoření jednotného evropského oprávnění pro operátory aktivní ve více než jedné zemi EU, harmonizaci spektra a virtuálního přístupu k pevným sítím, zavedení právní ochrany otevřeného internetu, posílení spotřebitelských práv, např. v souvislosti se změnou operátora, dále upravuje zrušení poplatků u příchozích hovorů, jestliže se volající nachází v zahraničí uvnitř EU, a podporuje roaming za domácí ceny do roku 2016 nebo dříve. Návrh je nyní diskutován na půdě Evropského parlamentu, který si stanovil přijetí zprávy na plénu dne 3. dubna. Zdrženlivý přístup Rady však nechává tušit, že uzavření tohoto návrhu neproběhne hladce.
Cílem debaty je diskutovat o změnách, které návrh přináší, a obecně o jeho dopadu na český trh elektronických komunikací. Diskuse se bude odvíjet od těchto otázek:
Jaké jsou překážky hladkého projednání návrhu v Radě? Podaří se europoslancům přesvědčit Radu, aby návrh schválila do konce řeckého předsednictví? Jakých novinek se mohou dočkat v případě jeho schválení čeští telekomunikační operátoři a jakých naopak čeští občané?
Diskusi zahájí Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR, po němž svá vystoupení přednesou níže uvedení řečníci:
. Peter Eberl, Odd. pro regulatorní koordinaci a uživatele, GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie, Evropská komise (videokonference)*
. Ondřej Malý, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu
. Michal Frankl, člen představenstva Telefónica Czech Republic
Moderuje Jiří Peterka, nezávislý konzultant a publicista v oblasti telekomunikací.
*překlad z anglického jazyka do českého je zajištěn.
Partnery akce jsou Vysoká škola ekonomická v Praze – Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola finanční a správní, server EurActiv.cz a časopis Prague Leaders Magazine.
V případě zájmu o účast se prosím registrujte do 31. března 2014 zde nebo emailem na prague@cebre.cz.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 28. 3. 2014, 19:42

Hybridní digitální rádio pokračuje….


Iniciativa Euro-Chip  se mění na Smart Radio Initiative.
Na ženevském setkání iniciativy Euro-Chip Club, který se skládá z 18 hlavních veřejnoprávních a soukromých vysílatelů v Evropě a EBU, byla odsouhlasena informační kampaň pro integraci analogových a digitálních vysílacích čipů do každého mobilního zařízení.
Iniciativa se bude nově nazývat „Smart Radio“. Nový název má za cíl mj.  i významově podpořit zástupcům provozovatelů vysílání i posluchačům, že budoucnost mobilního rádia je HYBRIDNÍ– to znamená, že klasické vysílání bude propojeno s digitálním
Kampaň podporují německá Asociace soukromých rozhlasovýchvysílatelů, nizozemská SkyGroup, v Belgii ji podporují RTL Belgium a RTBF. Celkově se do kampaně zapojilo 7 hlavních komerčních vysílatelů a 11 veřejnoprávních
Podle Christiana Vogga z EBU je cílem kampaně přesvědčit operátory mobilních sítí a výrobce automobilů a smartphonů, aby v Evropě prosazovali zařízení obsahující čip, který zvládne jak analogové, tak i digitální vysílání.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 26. 3. 2014, 23:30

Závěrečná zpráva o průběhu a výsledcích aukce kmitočtů pro LTE

Český telekomunikační úřad na svých webových stránkách zveřejnil závěrečnou zprávu o průběhu a výsledcích aukce kmitočtů pro rychlý mobilní internet. Té se ve druhé polovině loňského roku zúčastnilo celkem pět subjektů: Telefónica Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic a.s., Revolution Mobile a.s. a SAZKA Telecommunications a.s. (dříve „TASCIANE, a.s.“). 

Protože v prvním aukčním kole společnosti SAZKA Telecommunications a Revolution Mobile nevyužily právo podávat nabídky na vyhrazený aukční blok A3 v pásmu 800 MHz, byl tento blok od druhého kola aukce zpřístupněn pro podávání nabídek ostatním účastníkům aukce.
V rámci celé elektronické aukční fáze aktivně přihazovaly společnosti Telefónica, T−Mobile a Vodafone. Až do 13. aukčního kola trval v pásmech 800 MHz a 1800 MHz převis poptávky, když tito účastníci aukce dohromady podávali nabídky na větší počet bloků, než jaký byl v uvedených aukčních kategoriích k dispozici. Posledním bylo 14. aukční kolo.

Součástí zveřejněného dokumentu je detailní protokol o průběhu elektronické aukce.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 3. 2014, 07:21

15. výroční konference ČAEK 2014

Česká asociace elektronických komunikací o. s. uspořádá dne 23. dubna 2014 v hotelu Crowne Plaza Prague 15. výroční konferenci s mezinárodní účastí.

Elektronické komunikace – faktor hospodářské prosperity a růstu


Aktuální verze programu 15. výroční konference ČAEK 2014 ke stažení ve formátu PDF.
CAEC CONFERENCE 2014 programme in DF format.

08.00 – 09.00 Otevření konferenčních prostor

Registrace účastníků,Ranní káva před zahájením konference

09.15 – 10.00 Zahájení konference ČAEK

  • Přivítání: Zdeněk Vaníček
  • Úvodní projev a zahájení konference:
    • Igor Němec – předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů
    • Jaromír Novák – předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu
    • Vladimíra Chlandová, Frans-Willem de Kloet – UPC Česká republika, s.r.o.
    • Chris Hutchins – Vice President European Policy, Liberty Global B.V.

10.00 – 11.00 Panelová diskuze I

  • Regulace sítí a služeb elektronických komunikací – vývoj, trendy, perspektivy
    • diskuse o smluvních pokutách a jejich vymáhání
    • ochrana spotřebitele
    • účinnost novely ZEK č. 214/2013 Sb.
    • doporučení ČTÚ k obsahu smluv s poskytovateli
    • rozhodování sporů
    • nová role pro regulátora podle evropské úpravy („connected continent“)
  • Úvodní slovo:
    • Marek Ebert – náměstek předsedy Rady a ředitel sekce regulace, Český telekomunikační úřad
    • Erick Tinoco – Managing Director – Mobility, EMEA, AT&T M2M – A changing world
  • Účastníci:
    • Chris Hutchins – Vice President European Policy, Liberty Global B.V.
    • Jan Duben – ředitel sekce digitální ekonomiky a ochrany spotřebitele, Ministerstvo průmyslu a obchodu
    • Michal Frankl – člen představenstva, Telefónica Czech Republic
    • Tereza Rychtaříková – Regulatory Manager, UPC Česká republika
    • Petr Josefi – seniorní právník, T-Mobile Czech Republic
  • Moderuje:Libor Kudláček

11.05 – 12.15 Panelová diskuze II

  • Internet a digitální ekonomika, ochrana soukromí
    • ochrana soukromí v elektronických komunikacích
    • Internet a jeho správa
    • svobodný příjem informací
    • otázky svobody vyjadřování pramenící z rozvoje Internetu
  • Úvodní slovo:
    • Nick Pickles – ředitel Big Brother Watch, Velká Británie
      Budoucnost soukromí: Dar, který může (a nemusí) poskytnout vláda, nebo stav, kdy se kontroly nad svými osobními údaji ujmou občané?
  • Účastníci:
    • Oldřich Kužílek – poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí, Otevřená společnost o.p.s.
    • Josef Prokeš – ředitel Odboru legislativy a zahraničních vztahů, Úřad pro ochranu osobních údajů
    • Miroslav Uřičař – General Legal Counsel, T-Mobile Czech Republic
    • Martin Cach – Data Privacy/Security Officer, UPC Česká republika
  • Moderuje:Tomáš Nielsen

12.15 – 13.30 Komerční prezentace

  • HBO – GO |20′
  • VIASAT – Mette Kanne Behredsen |15′
  • FILM EUROPE |15′
  • AXOCOM |15′
  • Moderuje:
    • Evžen Staněk

13.30 – 14.45 Buffet Lunch

14.45 – 16.00 Panelová diskuze III

  • Nezákonné šíření chráněného obsahu
    • Šíření obsahu na Internetu bez souhlasu držitelů práv
    • Charakter „filesharingových“ serverů, jejich obrana, možnost domáhání se práv, alternativní řešení
    • Jiné formy „pirátství“ na Internetu
    • Ukládání povinnosti ISP nešířit – neposkytovat služby internetu osobám porušujícím autorská práva
  • Úvodní slovo:
    • Antonín Hedrlín – advokát, čestný předseda dozorčí rady ČAEK z. s
    • Markéta Prchalová – ředitelka České protipirátské unie
    • Jiří Hojgr – zástupce CSC PRO
  • Účastníci:
    • Adéla Faladová – zástupkyně ředitele odboru autorského práva, Ministerstvo kultury
    • Roman Strejček – předseda představenstva OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s.
    • Tomáš Hauptvogel – General Counsel, UPC Slovensko
    • Martin Cepek – Business development director, Televize Prima
    • Karel Žalud – vedoucí právního oddělení, UPC Česká republika
  • Moderuje:Tomáš Nielsen

16.00 – 16.30 Komerční prezentace

  • Televize a Internet, konkurenti nebo spojenci?
  • Marcel Procházka České Radiokomunikace

16.30 – 16.45 SES ASTRA


16.45 – 17.45 Závěrečná panelová diskuze

  • Jak se bude dále rozvíjet sektor placené televize v ČR?
  • Úvodní slovo:
    • Pavel Foltán – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
  • Účastníci:
    • Martin Cepek – Business development director, Televize Prima
    • Antonín Hedrlín – advokát, čestný předseda dozorčí rady ČAEK z. s.
    • Robert Ťavoda – prezident APKT (Slovenská republika)
    • zástupce Telefónica (t/b/c)
    • zástupce komerční televize (t/b/c)
  • Moderuje:Libor Kudláček

17.45 Udělení Výročních cen ČAEK o. s. za rok 2013


17.55 Shrnutí konferenčního jednání a závěrečné slovo prezidenta ČAEK


18.00 Číše vína – Vin d‘Honneur

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 3. 2014, 07:05

Milníky digitální televize 2014

Milníky digitální televize


9. dubna 2014, Sál VPS1, Česká televize, Kavčí hory, Praha

Přechod z analogového na digitální TV vysílání proběhl úspešně a vytváří nové obchodní příležitosti jak pro výrobce vysílací techniky, tak pro vysílatele a poskytovatele širokopásmových služeb. Navíc se rychle rozvíjejí nové způsoby šíření TV obsahu, jako jsou IPTV a mobilní TV, a nabízejí další příležitosti pro rozvoj inovací. Rychle roste dostupnost obsahu s vysokým rozlišením HD. Počet HD kanálů, které můžeme přijímat se množí a prodej HD-televizorů nabývá na objemu. Základem je rostoucí poptávka po vyšší kvalitě obrazu a zvuku a nižší bitové rychlosti, které umožňují tuto poptávku uspokojit a snížit náklady na šíření signálu. 

Budoucnost televizního vysílání ovlivǚují dva hlavní vývojové trendy. Rychlý rozvoj vysokokapacitních datových sítí nabízejích širokopásmový přístup k Internetu způsobuje, že jeho význam pro přenos audiovizuálního obsahu, včetne televizního, stále roste. Výsledkem pokračujícího vývoje v oblasti technologií digitálního vysílání na druhé straně je podstatný nárůst kapacity přenosových kanálů, který umožňuje nabídnout více služeb, vysokou kvalitu obrazu a lepší územní pokrytí.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 3. 2014, 05:53

Končící europoslanci schválili „multi-miliardovou“ podporu pro mobilní operátory


Vlivný výbor Evropského parlamentu (ITRE) formálně schválil legislativní změny, které mj. automaticky prodlouží životnost všech evropských mobilních licencí o dalších 25 let. Jedná se o retrospektivní plán, který ve finále silně finančně pomůže mobilním operátorům a současně zbaví členské státy EU poměrně velkých výnosů z licenčních poplatků. Navíc by  podle návrhu neměly být „dotčeny jiné podmínky spojené s právem užívání…“.
Nová evropská politika rádiového spektra vychází z tzv. „strategie propojeného kontinentu“. Původní strategii předložila evropská komisařka Noeli Kroesová na podzim loňského roku. Návrh byl ve finále při projednání ve výborech doplněn o řadu dodatků a změn, když původní návrh europoslankyně Pilar del Castillo počítal s prodloužení licencí až o 30 let, ale po politických jednání došlo ke „kompromisní dohodě“ na pětadvacetileté lhůtě – viz (Article 8a).
Na jedné straně zaznívají (podobně jako kdysi i v ČR…) racionálně znějící argumenty o již vynaložených investicích, jistotě investorů a potřebě rozvinout trh v sítích elektronických komunikací a nutnosti podpořit technologický a inovativní vývoj, ale přeci jen jde o zásadní zásah. Navíc není jisté, jak se případné změny promítnou třeba do státních politik při stanovení a výběru správních a dalších poplatků, spojených s využíváním kmitočtů.
Některé z již dříve  udělených licencí v Evropě mají platnost na 10 – 20let.  Jedním z příkladů jsou zanedlouho končící licence pro kmitočtové pásmo 2GHz (využívané pro služby 3G), které tak budou zřejmě prodlouženy. Ty dosavadní přitom mají například v Nizozemsku skončit v roce 2016, v roce 2020 v Německu a Rakousku a v roce 2021 v Řecku , Itálii , Dánsku a Belgii .

Podle výpočtů  serveru PolicyTracker  by jinak 3 mobilní operátoři v Německu (E-Plus, T-Mobile Deutschland a Vodafone Germany ) za prodloužení pův. licencí z roku 2008 měli zaplatit cca 3x 177 miliónů EURO.

Finální legislativní balíček musí být schválen na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 2. dubna 2014. Aby se nová právní úprava stala součástí evropského práva, musí jej ještě pak schválit Rada ministrů EU a v druhém čtení schválit EP – to již zřejmě po nových eurovolbách a v novém poslaneckém složení. A samozřejmě pak následuje transpozice do národních zákonných norem.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 23. 3. 2014, 11:37

Společná nabíječka pro všechny mobily si kvůli formálním procedurám ještě počká…

Zavedení jednotné nabíječky pro všechny mobilní telefony prodávané v EU je součástí ve čtvrtek v Evropském parlamentu schválené novelizace pravidel o rádiových zařízeních. Cílem nových pravidel, na kterých se již poslanci neformálně dohodli s členskými státy, je omezit elektro-odpad, snížit náklady a zjednodušit život koncovým spotřebitelům.

Nová směrnice zavádí harmonizovaná pravidla pro dodávání rádiových zařízení, včetně mobilních telefonů, dálkových ovládání aut či modemů, na trh EU. Cílem nové legislativy je udržet krok s rostoucím počtem a různorodostí rádiových zařízení a zároveň zabezpečit, že se navzájem nebudou rušit a budou podléhat základním požadavkům na ochranu zdraví a bezpečnosti.

EP upravil navrhované znění směrnice tak, aby kompatibilita s jednotnými nabíječkami patřila mezi základní požadavky na konstrukci rádiových zařízení. Rozhodnutí o tom, které kategorie rádiových zařízení budou muset tento požadavek splňovat, bude v rukou Evropské komise.


Navrhovanou směrnici poslanci schválili poměrem hlasů 550 pro: 12 proti a 8 se zdrželo  hlasování. Nyní ji musí formálně schválit i Rada. Členské státy budou mít následně dva roky na její provedení do vnitrostátních předpisů a výrobci další rok na to, aby se novým podmínkám přizpůsobili.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 23. 3. 2014, 11:24

Stavební náklady na budování digitální infrastruktury budou v rámci EU (snad) nižší

Stavební náklady na budování digitální infrastruktury budou v rámci EU zřejmě nižší. Umožnit by to měl Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (COM(2013)147). Evropský parlament a Rada se 24. 2. 2014 dohodly na znění směrnice, která zajistí snížení nákladů na budování širokopásmové infrastruktury.


Tato iniciativa je součástí 10tibodového plánu, jak urychlit zavádění širokopásmového připojení, představeného při příležitosti střednědobého přezkumu Digitální agendy pro Evropu. Cílem “Digitální agendy pro Evropu” je dosáhnout hospodářského růstu a tvorby pracovních míst prostřednictvím sítí vysokorychlostních komunikací. Předpokládá také do roku 2020 (1) přístup k rychlostem nad 30 Mb/s pro všechny Evropany a (2) smlouvu na internetové připojení s rychlostí nad 100 Mb/s pro 50 % nebo více evropských domácností.

EK ve svých materiálech tvrdí, že „stavebně-inženýrské práce, jako jsou výkopy pro pokládku kabelů, představují až 80 % nákladů na zavedení vysokorychlostních sítí“. Nová směrnice by měla moci dotčeným společnostem ušetřit 40–60 mld. €, tj. 20 – 30 % jejich nákladů. Směrnice zajišťuje nezbytnou koordinaci mezi provozovateli sítí, jako jsou telekomunikace, kanalizace, energie, železniční doprava aj., což má za cíl snížit náklady na jejich výstavbu. Očekává se také, že tak budou podpořeny investice do širokopásmového připojení, digitalizace veřejné správy a celkově se zlepší efektivita poskytovaných služeb pro podniky a občany.

Provozovatelé sítí budou mít povinnost vyhovět všem oprávněným žádostem o přístup k jejich infrastruktuře, s výjimkou případů technické nevhodnosti, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo bezpečnosti sítí. Bude zřízeno jednotné informační místo, které bude poskytovat údaje o lokaci, trase, velikosti, typu a využití, jméno vlastníka a také kontaktní místo pro stávající infrastrukturu.

Provozovatelé sítí budou mít právo sjednávat dohody o koordinaci stavebních prací s provozovateli telekomunikací za účelem zavádění širokopásmového připojení. Nebude-li dosaženo dohody o takové koordinaci ve lhůtě jednoho měsíce, může každá strana předložit záležitost příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro řešení sporů.

Všechny nové veřejné budovy, by měly být vybaveny infrastrukturou připravenou k širokopásmovému připojení (budovy se stavebním povolením vydaným po 31. 12. 2016). Členské státy odmítly rozšířit tuto povinnost i na soukromé budovy, EP si tak alespoň vyžádal označení těchto budov, které jsou vybaveny širokopásmovou infrastrukturou.

Předpokládaný další vývoj – Kompromis byl již rovněž schválen tzv. Coreperem. Nová pravidla by měla být platná od 1. 7. 2016.

Dohodu v následujících týdnech formálně stvrdí Výbor ITRE, následně plénum EP.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 18. 3. 2014, 15:53

ICT ve vládním programu

Zařazení ICT a internetové ekonomiky mezi vládní priority je dobrou zprávou, následovat musí kroky k posílení konkurenceschopnosti ČR


 
(Text výzvy představitelů ICT průmyslu včetně jejích signatářů a podporovatelů najdete ZDE.) 
Porovnání návrhu a finálního znění vládního prohlášení je tady.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 14. 3. 2014, 13:43

Němci brzy zaplatí za veřejnoprávní média méně…



V Německu jsou od roku 2013 koncesionářské poplatky povinné. Nyní dochází k redukci jejich výše. Poplatky jako takové se v Německu platí od r. 2007. Koncesionářské poplatky jsou hrazeny  i za PC připojené k internetuOd r. 2013 byla zavedena povinnost platit poplatky pro každou domácnost bez ohledu na to, jestli vlastní nějaký příjímač či nikoliv.

Koncesionářské televizní a rozhlasové poplatky se v Německu sníží o 0,48 eur měsíčně a to od roku 2015. Německé domácnosti zaplatí tak jen 17,50 eur. Rozhodli o tom premiéři spolkových zemí. Jedním z důvodů je nárůst rozpočtu z poplatků (o více než 1mld EURO) , který vznikl v rámci nového platebního systému, platného od loňského roku. Současný systém výběru poplatků bude fungovat až do roku 2016.
Předsedové vlády se rovněž dohodli na zakonzervování výše poplatků až do roku 2019. Vše bude řešeno v rámci připravené novely mediálního zákona. Ve hře je přitom i možnost snížení objemu reklamy ve veřejnoprávním vysílání.
K poplatkům v Evropě například i zde.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 3. 2014, 19:33

ERGA – vznikl (další) evropský "superregulátor" médií


Ustavující schůze nové skupiny evropských regulačních orgánů v oblasti audiovizuálních mediálních služeb ERGA (the Group of European Regulators for audiovisual media services) se konala dne 4. března 2014 v prostorách Evropské komise v Bruselu . 
Na schůzce se sešli zástupci 27(PDF) nezávislých regulačních orgánů odpovědných za regulaci audiovizuální média v členských státech Evropské unie . setkání se jako pozorovatelé zúčastnili i zástupci Lichtenštejnska , Norska a již dlouho fungující Evropské platformy regulačních orgánů ( EPRA ).

V tomto prvním setkání se program  zaměřil  hlavně na procesní otázky včetně přijetí jednacího řádu a volby vedení. Olivier Schrameck , prezident Francouzské Conseil supérieur de l’ Audiovisuel ( CSA ) byl zvolen předsedou skupiny .  Madeleine de Cock Büning , předsedkyně  nizozemské Commissariaat voor de Media ( CvdM ) a Jan Dworak , předseda polské Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji (KRRiT) byli zvoleni jako místopředsedové . Jejich mandát bude trvat až do konce roku 2015 .

Na akci byl mj. předsedou EPRA  Jeanem – François Furnémontem prezentován nově přijatý pracovní program Evropsképlatformy regulačních orgánů pro rok 2014 .

ERGA byl formálně zřízen rozhodnutím Evropské komise dne 3. února 2014 (PDF). Mezi hlavní cíle skupiny jsou oficiálně následující :

 -  radit a pomáhat Komisi v její práci , aby bylo zajištěno jednotné uplatňování  pravidel pro audiovizuální mediální služby s spolu s podporou práce v dalších navazujících aktivitách v oblasti audiovize v rámci kompetencí Evropské

-    k usnadnění spolupráce mezi regulačními orgány v EU , jak je stanoveno ve směrnici upravující audiovizuální mediální služby
-    s cílem umožnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů .

ERGA bude koexistovat a spolupracovat s jinými asociacemi a sdruženími, jejichž cíle a způsob fungování jsou s činnosti ERGA „komplementární“ – největší z nich je EPRA . Skupina bude rovněž doplňovat činnost tzv. Kontaktního výboru , který se skládá ze zástupců členských států  a byl zřízena podle článku 29 o evropských audiovizuálních mediálních službách.

Zasedání budou probíhat v Bruselu. Zasedání  EPRA probíhají rotačním způsobem v členských zemí.  Zasedání v Praze, uskutečněné před několika lety, doprovázely zásadní nejasnosti kolem financování akce, kde byla nakonec  nutná součinnost a podpora ze strany české vlády…

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 3. 2014, 15:33

Televizní diváci jsou z programů frustrováni – podle průzkumů…


Podle jednoho z mnoha aktuálních průzkumů jsou televizní diváci zcela frustrováni ze současných světových televizních kanálů. Podle dat společnosti  Digitalsmiths  jedna třetina diváků (30,9 % )  se cítí zahlcena počtem dostupných TV kanálů, které jsou jim nabízeny a 46 % respondentů tráví hledáním toho správného programu cca deset minut denně.
Více než 80 %  diváků se ve finále stejně dívá na méně než 10 oblíbených kanálů a ostatní nabídku nakonec vždy  ignoruje.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 13. 3. 2014, 14:37

Více informací o životním prostředí má zajistit nový zákon, resp. jeho novela


V rámci vládního meziresortního připomínkování je zařazen návrh novely zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Hlavním cílem návrhu je zajištění plné kompatibility české právní úpravy se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (č. 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (směrnice INSPIRE).
 

V opačném případě, tedy nepřijetí návrhu, hrozí ČR zahájení řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie ze strany Evropské komise.

Komise v rámci tzv. pilotního projektu z ledna 2013 upozornila na některé nedostatky při transpozici směrnice INSPIRE. Předmětem kritiky Komise je jednak chybějící nebo nesprávná transpozice některých definic a pojmů, se kterými směrnice INSPIRE pracuje, avšak zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfŽP“), je dosud explicitně nevymezuje.

Komise ve svých výhradách pak rovněž upozorňuje na nesprávné provedení požadavku ,aby důvody, pro které je možné odepřít zpřístupnění prostorových dat, byly vykládány restriktivním způsobem atd. (jde o  upřesnění mechanismu zpřístupňování prostorových dat.

Návrh pak chce uvést do souladu i vztahk  Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen „EVVO“), který byl již upraven na základě usnesení vlády ČR ze dne 18. ledna 2012 č. 53 k přípravě námětů na redukci agend, úřadů a institucí.

Za účelem splnění prioritních cílů předkládaný návrh zavádí:

-   -  nové legální definice některých pojmů, např. metadata nebo služby založené na prostorových datech, 
  – výslovný požadavek, aby metadata vždy zahrnovala rovněž informaci o výši úhrady za zpřístupnění prostorových dat, pokud je požadována,

-     – pravidlo, podle kterého lze v případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu požadovat úhradu za prohlížecí služby založené na prostorových datech pouze tehdy, pokud tato úhrada slouží k zajištění zachování a údržby prostorových dat a zachování odpovídajících služeb založených na prostorových datech,

-    -  povinnost restriktivního výkladu důvodů odepření prostorových dat,

-    – úpravu v oblasti EVVO. Státní program EVVO bude implementován do souhrnné Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj (dále jen „VUR“) a jediného Akčního plánu Strategie VUR – smyslem tohoto opatření je snižování administrativní náročnosti v oblasti EVVO (§ 13). V praxi je toto opatření již realizováno na základě Usnesení.

Předložený návrh představuje novelu pouze technického charakteru, která zpřesňuje stávající právní úpravu zpřístupňování prostorových dat.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 9. 3. 2014, 13:15

Evropská „Dohoda 50 %“ pro konec rozhlasového analogu

Na únorovém setkání Digital Radio Summit  2014 se diskutovalo o budoucnosti rozhlasového vysílání v digitální éře. Na konferenci se s optimismem projednávala budoucnost digitálního rádia v Evropě – především strategie přepnutí na digitální  vysílání, nezbytnost mezinárodní spolupráce, zavedení digitálních rádií  v automobilech a pozitivní prolomení smartphonového trhu pro rozhlas.


Jedním z hlavních výstupů je shoda účastníku z řad členů EBU  a  dohodě o 50% počtu digitálních posluchačů jako limitní hodnotě pro finální dokončení digitalizace s vypnutím rozhlasového analogu. Norsko, Dánsko a Velká Británie se shodly na tom, že teprve až když 50%

poslechu rádia bude digitální, přistoupí se k plné digitalizaci. Norsko již plánuje digitalizaci na rok 2017, Dánsko na rok 2019. Práh 50% platí pro všechny země, které v dohledné době chtějí vypnout FM vysílání.


K perspektivám rozhlasového vysílání se ne všichni dívají a vyjadřují optimisticky. Zejména mezi zástupci komerčního sektoru panují obavy z digitální budoucnosti. Například šéf polského vysílatele RMF Group (Bauer Media) označil digitální rádio za „velkolepý propadák“, „auto s dřevěnými koly“ a „pacienta ve vegetativním stavu, kterého při životě udržuje administrativa a peníze veřejnosti“. Zmínil i vysoké částky, které podle něj polské veřejnoprávní rádio do digitalizace neefektivně investovalo.


Šéf projektu RadioDNS Nick Piggott naopak v rámci setkání oznámil strategický průlom, kdyže Samsung nyní do chytrých telefonů integrují hybridní RadioDNS jako standard. Hybridní projekt je promován a podporován ze strany EBU.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 20. 2. 2014, 13:35

Může být reklama na e-cigarety v souladu se zákonem?


Francouzský audiovizuální regulátor CSA  ( ” Conseil supérieur de l’ audiovisuel ” ) v současnosti řeší problém s vysílanými reklamními spoty a product placementem pro elektronické cigarety. CSA se (podobně jako řada podobných institucí) „preventivně“ rozhodl, že nemůže rozhodnout, resp. že není v pozici, aby rozhodl o zákonnosti tohoto typu reklamy a obrátil se proto na ministra zdravotnictví za účelem získání potřebných formálních a legisaltivních  vysvětlení. 

Ministerstvo v médiích  skutečně potvrdilo bezprostřední přijetí ustanovení umožňujících právní kvalifikaci tohoto nového typu výrobku. Kromě toho se nedávno rovněž Evropská komise zavázala k přijetí právního rámce v této oblasti.

Ve Francii článek L. 3511-3 zákona o veřejném zdraví  zakazuje  přímo nebo nepřímo, reklamu nebo propagandu ve prospěch spotřeby tabáku. Nicméně, někteří experti zastávají názor, že e-cigarety měly být kvalifikovány  jako „humánní léčivý přípravek“. Pak by, v souladu s tímto výkladem, mohla být taková reklama bez problémů vysílána.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 20. 2. 2014, 13:20

Doporučení ICT Unie ve prospěch ICT (pro vládu)


ICT UNIE předala nové vládě doporučení pro oblast ICT ve veřejné správě  a to v podstatě již několik dní před formálním jmenováním nového koaličního kabinetu zaslala jeho jednotlivým členům, tedy budoucím ministryním a ministrům, souhrn doporučení pro efektivní fungování ICT ve veřejné správě. 

Dokument stručně a srozumitelně definuje, na co by se vláda v dané oblasti měla soustředit. V dlouhodobé perspektivě jde mj. o zaměření na občany a firmy a jejich skutečné potřeby, dále zohlednění trendu mobility, sdílení služeb a infrastruktury nebo otevřené vládnutí a zpřístupnění dat veřejné správy. 

Mezi urgentními tématy je uvedeno zejména jednotné plánování a řízení ICT ve veřejné správě či příprava čerpání strukturálních fondů EU pro tuto oblast v programovém období 2014+. 

Souhrn doporučení ICT UNIEnajdete ZDE (v PDF).

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 18. 2. 2014, 21:52

Bude konec evropského roamingu?

V aktuální zprávě Evropské komise se mj. konstatuje, že telekomunikační společnosti získají po zrušení roamingových poplatků 300 milionů dalších zákazníků. Nového průzkumu, kterého se zúčastnilo 28 000 občanů EU, omezuje 94 % Evropanů při cestách do zahraničí kvůli poplatkům za mobilní roaming využívání služeb, jako je Facebook. 
Evropská komise odhaduje, že telekomunikační společnosti tak v důsledku současných cenových strategií přicházejí o trh s přibližně 300 miliony uživatelů telefonů, což má negativní dopad na ostatní podnikatelské činnosti, např. na výrobce aplikací.
Zatímco doma jsou mobilní služby, zejména datové, hojně využívány, poplatky za roaming mají další dopady:
- 47 % by nikdy nepoužilo v jiné zemi EU mobilní internet
- pouze každý desátý by používal e-mail stejně jako doma
- více než čtvrtina při cestách po EU prostě své mobily vypne
- miliony raději posílají sms zprávy, než by platily za hovory
Podrobnější informace ke stavu roamingu v členských zemích EU v analýze v PDF zde .

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 3. 2. 2014, 15:47

Návrhy kandidátů do rad veřejnoprávních médií 2014

Navržení kandidáti do rad veřejnoprávních médií. Po formálním prověření návrhů proběhne jednání Volebního výboru a následné hlasování PSP – cca v březnu 2014

RADA ČRo

RADA ČT

zdroj LN

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 26. 1. 2014, 15:35

14.únor 2014 – Světový den rádia


Hlavním tématem letošního Světového dne rádia pod patronací UNESCO je rovnost pohlaví v rozhlase a médiích a posílení role žen obecně.
Rovnost pohlaví je jednou z hlavních priorit UNESCA a média jsou považována za jeden z hlavních prostředků pro prezentaci této problematiky.  UNESCO na svém webu mj. vyzývá k využití veškerých prostředků, které by zabránily stereotypizaci žen a umožnily jejich větší přístup do komunikačních prostředků, zejména pak médií.
V médiích má tato problematika z hlediska tématiky 2 roviny – rovnost žen a mužů pracujících v médiích a rovnost ve zpravodajských příspěvcích týkajících se žen a mužů. Podle aktuálních analýz UNESCO je v top managementu mediálních organizací více než 70% mužů. V případě hodnocení obsahu médií pak 76 % lidí, o kterých je řeč ve zpravodajství, tvoří muži. Studie UNESCO je k dispozici v PDF zde.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 22. 1. 2014, 20:42

Boj mezi televizí a broadbandem ve Velké Británii graduje…


Nová zpráva sdružení  DigitalUK  zdůrazňuje současné hlavní ekonomické výhody, které DVB-T a další
pozemní televizní služby ve prospěch  Velké Británie .

Zpráva ukazuje, že nejpoužívanější  TV platforma v zemi   přináší britské ekonomice  téměř 80 miliard liber. Autoři se tak snaží mj. zpochybnit  názor, že mobilní širokopásmové připojení  bude přinášet větší profit a hodnoty z využití kmitočtového spektra než televizní vysílání. Dosavadní způsob digitálního terestrického vysílání tak kromě jiného podporuje existenci více než 15.000 pracovních míst v rozhlasové a televizní branži a podporuje tvorbu i nezávislé produkční skupiny.
Digital UK a jeho členové ( BBC , ITV , Channel 4 a Arqiva ) vyzývají v rámci zveřejněné zprávy britskou  vládu, aby zajistila udržení platformy DVB-T a dalších terestrických televizních služeb pro další etapy tak, aby diváci nebyli nuceni hradit případné další nejasné broadbandové projekty….
Celý report je v pdf k dispozici zde.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 21. 1. 2014, 14:12

Právo: Předsdkyně RRTV míří na post náměstkyně ministra kultury

Předsedkyně Rady pro rozhlasové a televiznívysílání Kateřina Kalistová (38) se stane novounáměstkyní za ČSSD na resortu kultury pro mediální legislativu a církve. Radu proto bude muset opustit.

Podle informací Práva na její jméno už kývl budoucí šéf resortu Daniel Herman (KDU-ČSL).


Kalistová, která je členkou soc. dem., pracovala jako náměstkyně na ministerstvu kultury již za Vítězslava Jandáka. Pak ji v roce 2006 tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek jmenoval stínovou ministryní pro rodinu. Kalistová neúspěšně kandidovala na místopředsedkyni ČSSD.


Kalistová, která je vzděláním právnička, vysílací radu řídí od roku 2009, loni svoje křeslo opět obhájila. (Právo 21.1.2014)

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 20. 1. 2014, 21:19

Francouzi reformují regulační audiovizuální právo a tím posilují nezávislost veřejnoprávních médií


Loni na podzim  31. října 2013 přijalo Francouzské národní shromáždění nové právní předpisy týkající se posílení nezávislosti  a mechanismu fungování francouzských veřejnoprávních médií.
Hlavním cílem nové  legislativní úpravy je vrátit principy fungování veřejnoprávních médií do stavu před rokem 2009, kdy byla přijata dosud platná zákonná norma. Regulátor( Conseil Supérieur de l’ Audiovisuel – CSA ) bude opět jmenovat šéfy audiovizuálních společností ve veřejném sektoru .

Podle nové právní úpravy se počet členů CSA snižuje z 9 na 7. Francouzský prezident , který dosud mohl jmenovat 3 radní , bude nyní  jmenovat jen jejího prezidenta . Předsedové Národního shromáždění a Senátu budou dále jmenovat tři členy  Rady, a to v souladu s třípětinovou většinou kulturního výboru  Parlamentu .

Nový zákon si klade za cíl také posílit ekonomickou a regulační sílu CSA v nových multimediálních tržních podmínkách. Další změnou pak je například i povinnost regulátora CSA  každoročně podávat zprávu o vývoji „koncentrace a rozmanitosti” v soukromém audiovizuálním odvětví. Návrh také reorganizuje pravomoci  CSA v oblasti správního řádu, včetně sankcí.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 18. 1. 2014, 13:59

Spory kolem aukce končí, kmitočty budou vydány vítězům do konce února

Aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě s největší pravděpodobností skončí bez soudní dohry a stížností k Evropské komisi. Trojice operátorů totiž stahuje svá podání, kterými se bránila zejména proti zvýhodnění případného nováčka na trhu. 

Spor mezi operátory a Českým telekomunikačním úřadem se uhladil díky tomu, že o frekvence pro nového mobilního operátora nakonec neměl zájem žádný ze dvou potenciálních nováčků. Kmitočty pro nové sítě LTE nakonec vydražila jen stávající trojice operátorů – T-Mobile, Telefónica a Vodafone.

Definitivní konec v únoru

Český telekomunikační úřad očekává, že licence pro mobilní sítě LTE přidělí během února, kdy vyzve operátory k zaplacení částek za kmitočty vydražené v loňské aukci. Až poté aukce definitivně skončí.

“Příděly kmitočtů budou vydány v průběhu února. Rychlost celého procesu závisí na tom, zda se operátoři vzdají práva na odvolání,” řekl ve čtvrtek www.aktualne.cz předseda úřadu Jaromír Novák.
Za frekvence získá stát celkem 8,5 miliardy korun. V současnosti úřad vrací půlmiliardové kauce neúspěšným uchazečům v aukci, firmám Sazka Telecommunications a Revolution Mobile – dostanou je zpět v celé výši.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 10. 1. 2014, 14:01

Slovensko dokončilo aukci kmitočtů

Výsledky elektronickej aukcie

08.01.2014

Úrad pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb (regulačný úrad – RÚ) verejne oznamuje základné informácie o výsledkoch výberového konania na vydanie individuálnych povolení na používanie frekvencií z frekvenčných pásiem 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz formou elektronickej aukcie. Aukcie sa zúčastnili štyria účastníci: Orange Slovensko, Slovak Telekom, SWAN a Telefónica Slovakia. Vydražené boli všetky ponúkané frekvenčné bloky. Súčet jednorazových úhrad za pridelené frekvencie, ktoré zaplatia držitelia povolení je 163,9 mil. eur, čo je o cca 11% viac ako súčet vyvolávacích cien. Povolenia sú právoplatné, všetci účastníci aukcie sa vzdali opravného prostriedku – rozkladu.
     Orange získal 2 x 10 MHz v pásme 800 MHz, 2 x 4,8 MHz v pásme 1800 MHz a 2 x 30 MHz v pásme 2600 MHz. Slovak Telekom získal 2 x 10 MHz v pásme 800 MHz, 2 x 40 MHz v pásme 2600 MHz FDD a 50 MHz v pásme 2600 MHz TDD. SWAN získal 2 x 15 MHz v pásme 1800 MHz. Telefónica Slovakia získala 2 x 10 MHz v pásme 800 MHz, a 2 x 0,6 MHz v pásme 1800 MHz.
     „Sme potešení dôverou investorov, ktorá sa prejavila aj v ponúkanej jednorazovej úhrade za pridelenie frekvencií“, povedal Ladislav Mikuš, poverený predseda RÚ. „Príjemným prekvapením je vstup štvrtého operátora, čo by sa malo prejaviť v rýchlom nasadení nových technológií a v cenovo dostupných službách pre občanov“, doplnil poverený predseda RÚ. „Už pred aukciou a počas aukcie účastníci aukcie začali budovať nové siete, preto očakávame, že rozvojové kritériá budú splnené pred stanovenými termínmi“, uzavrel Mikuš. Zajtra, t.j. 9.1.2014 RÚ zverejní úplné výsledky aukcie podľa bodu 2.5 aukčného poriadku. RÚ plánuje 15.1.2014 uskutočniť pracovné stretnutie pre novinárov a odbornú verejnosť, kde bude podrobne informovať o procese prípravy a o priebehu aukcie.
     Výberové konanie sa začalo 28.8.2013, keď predchodca RÚ – Telekomunikačný úrad SR (TÚ SR), zverejnil výzvu na predloženie ponúk do výberového konania na vydanie individuálnych povolení na používanie frekvencií z frekvenčných pásiem 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. Výberové konanie sa uskutočnilo formou elektronickej aukcie, vo formáte CCA (Combinatorial Clock Auction). Všetky povolenia vydal 30.12.2013 TÚ SR. Povolenia sú právoplatné, všetci účastníci aukcie sa vzdali opravného prostriedku – rozkladu.
     Cieľom výberového konania bolo umožnenie účelného využitia frekvencií vyhradených pre zaisťovanie služieb elektronických komunikácií v súlade s efektívnym naplnením nasledujúcich cieľov: podpora technologických inovácií a rozvoja nových služieb, podpora hospodárskej súťaže a efektívne využívanie spektra. 
———-
Kompletné informácie o výsledkoch elektronickej aukcie


Bratislava, 09.01.2014  Úrad pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb (regulačný úrad – RÚ) podľa bodu 2.5 Aukčného poriadku verejne oznamuje výsledky výberového konania na vydanie individuálnych povolení na používanie frekvencií z frekvenčných pásiem 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz formou elektronickej aukcie.

Držiteľ povolenia
Pridelené frekvencie a výška jednorazovej úhrady
Orange Slovensko, a.s.
800 MHz: 801 – 806/842 – 847 MHz; 806 – 811/847 – 852  MHz
1800 MHz: 1715,1 – 1716,3/1810,1 – 1811,3 MHz;
1724,1 – 1725,1/ 1819,1 – 1820,1 MHz; 1743,9 – 1746,1/1838,9 – 1841,1 MHz;
1749,9 – 1750,3/1844,9 – 1845,3 MHz.
2600 MHz (FDD): 2620 – 2625/2500 – 2505 MHz;
2625 – 2630/2505 – 2510 MHz; 2630 – 2635/2510 – 2515 MHz;
2635 – 2640/2515 – 2520 MHz; 2640 – 2645/2520 – 2525 MHz;
 Vydané: 30.12.2013
2645 – 2650/2525 – 2530 MHz.
Finálna cena z hl. fázy aukcie: 46 700 000 eur .
Suma finálnych priraďovacích cien vo všetkých relevantných kategóriách blokov (ďalej len „priraďovacia fáza“): 9 440 895 eur.
 Právoplatné: 07.01.2014
Výška jednorazovej úhrady za pridelené frekvencie: 56 140 895 eur.
Slovak Telekom, a.s.
800 MHz: 791 – 796/832 – 837 MHz; 796 – 801/837 – 842 MHz
2600 MHz (FDD): 2650 – 2655/2530 – 2535 MHz;
2655 – 2660/2535 – 2540 MHz; 2660 – 2665/2540 – 2545 MHz;
2665 – 2670/2545 – 2550 MHz; 2670 – 2675/2550 – 2555 MHz;
2675 – 2680/2555 – 2560 MHz; 2680 – 2685/2560 – 2565 MHz;
2685 – 2690/2565 – 2570 MHz.
2600 MHz (TDD): 2570 – 2575 MHz; 2575 – 2580 MHz; 2580 – 2585 MHz;  
2585 – 2590 MHz; 2590 – 2595 MHz; 2595 – 2600 MHz; 2600 – 2605 MHz;
 Vydané: 30.12.2013
2605 – 2610 MHz; 2610 – 2615 MHz; 2615 – 2620 MHz.
Finálna cena z hl. fázy aukcie: 60 846 000 eur. Priraďovacia fáza: 0
 Právoplatné: 08.01.2014
Výška jednorazovej úhrady za pridelené frekvencie: 60 846 000 eur.
SWAN, a.s.
1800 MHz: 1710,1 – 1715,1/1805,1 – 1810,1 MHz;
 Vydané: 30.12.2013
1766,1 – 1771,1/1861,1 – 1866,1 MHz; 1771,1 – 1776,1/1866,1 – 1871,1 MHz.
Finálna cena z hl. fázy aukcie: 6 600 000 eur. Priraďovacia fáza: 0
 Právoplatné: 08.01.2014
Výška jednorazovej úhrady za pridelené frekvencie: 6 600 000 eur.
Telefónica Slovakia, s.r.o.
800 MHz: 811 – 816/852 – 857 MHz; 816 – 821/857 – 862 MHz
 Vydané: 30.12.2013
1800 MHz: 1765,5 – 1766,1/1860,5 – 1861,1 MHz
Finálna cena z hl. fázy aukcie: 38 300 000 eur. Priraďovacia fáza: 2 000 001.
 Právoplatné: 03.01.2014
Výška jednorazovej úhrady za pridelené frekvencie: 40 300 001 eur.

      

Platnosť povolení pre pásma 800 MHz a 2600 MHz je do 31.12.2028. Platnosť povolení pre pásmo 1800 MHz je do 7.9.2026. Úhrady sú splatné v dvoch častiach. Prvá do 30 dní odo dňa nadobudnutia právoplatnosti povolenia a druhá do 31.05.2014. Konkrétne výšky splátok sú stanovené v povolení.

  



Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 1. 1. 2014, 19:10

Konec analogového rozhlasu ve Velké Británii se odkládá


Britská vláda posunula konec analogového rozhlasové vysílání v pásmu FM až na rok 2018. Podle ministra kultury Eda Vaizeyho je budoucnost rádia ve Velké Británii jednoznačně digitální, ale ještě nenastal pravý čas. Přesné datum vypnutí analogového vysílání vláda neoznámí, dokud alespoň 50% posluchačů nebude poslouchat rádio digitálně. Zatím podle zveřejněných průzkumů se jedná jen o 35%.

Původně chtěla Velká Británie vypnout analogové FM vysílání v roce 2015, ale přípravy se zpomalily. Mezi hlavní anoncované důvody se řadí vysoké ceny za provoz nového digitálního  multiplexu, neúplné krytí DAB signálem v oblastech mimo velká města, nekončící protesty provozovatelů malých rádií a další vlivy. (Pro druhý rozhlasový digitální multiplex věnuje britská vláda 21 milionů liber. Vysílatelé, kteří používají první, musí platit měsíčně kolem 100 000 liber. BBC má vlastní multiplex.)

Britská vláda připouští, že až národní stanice přejdou na digitální vysílání, FM by zůstalo dál přístupné malým vysílatelům. Rostou obavy, že z FM se stane jakési „rádiové“ ghetto.

P.S. Norská vláda zatím svůj plán ukončit rozhlasový analog v roce 2017 nezměnila. To se týká pouze národních stanic; místní rozhlasové stanice budou smět zůstat dále v analogovém pásmu  FM. Tento plán ale vedl k řadě korporátních změn- zejména pak ke skupování těchto lokálních stanic velkými tiskovými skupinami.

Norsko, Dánsko či Švýcarsko ve svých plánech buď stanovily datum digitalizace, anebo přestaly vydávat či obnovovat analogové FM licence. Ve větších zemích, kde je i více komerčních vysílatelů, se FM stále drží. Francouzští a němečtí vysílatelé se svých analogových licencí zatím podle všech veřejně dostupných vyjádření nechtějí vzdát. 

Více k tématu:
http://www.telegraph.co.uk/finance/newsbysector/mediatechnologyandtelecoms/10485472/Media-groups-circle-as-Government-plans-digital-radio-licence-sell-off.html

http://www.theguardian.com/media/2013/nov/29/ed-vaizey-delays-digital-radio-switchover-date

https://www.gov.uk/government/news/more-listeners-to-get-digital-radio-choice
 
ad.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 19. 12. 2013, 19:59

Aspekty plánování kmitočtových sítí pro DVB-T2

EBU zveřejnila aktualizovaný materiál k aspektům plánování kmitočtových sítí pro DVB-T2.


Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 15. 12. 2013, 17:03

ICT UNIE – Digitální Česko nemá kdo řídit, Rada vlády pro konkurenceschopnost a IS je nefunkční…

ICT UNIE na konferenci Digitální výzvy 2013

Sekce digitální ekonomiky Ministerstva průmyslu a obchodu uspořádala v pátek 6. prosince konferenci Digitální výzvy. Vystoupil na ní i prezident ICTU Svatoslav Novák. Ve své prezentaci shrnul činnost expertní skupiny v rámci ICT UNIE, která se zabývá identifikací problémů spojených s budováním vysokorychlostních přístupových sítí NGA a připravila návrhy, jak tuto výstavbu v zájmu rozšíření rychlého internetu a splnění cílů strategie Digitální Česko 2.0 usnadnit. Mezi hlavní problémy patří nejednotný výklad příslušných právních norem, nedodržování správních lhůt stavebního řízení, vysoké správní a místní poplatky, chybějící metodika výpočtu výše úhrady za omezení vlastnických práv nebo nedostatečná deklarace veřejného zájmu pro stavby elektronických komunikací. 

Svatoslav Novák upozornil na to, že tempo výstavby sítí NGA je v ČR velmi pomalé a Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, jež má při realizaci Digitálního Česka 2.0 hrát řídící a koordinační roli, je v současné době paralyzovaná a nefunkční.

Prezentaci prezidenta ICTU najdete ZDE.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 5. 12. 2013, 20:55

Bílých míst je v ČR drtivá většina – vysokorychlostní internet chybí

Český telekomunikační úřad  zahajuje veřejnou konzultaci výsledků průzkumu penetrace infrastruktury pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu k internetu (dále jen „Průzkum“), který provedl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Do veřejné konzultace je předkládána indikativní mapa tzv. bílých, šedých a černých míst napříč celou ČR a podrobnější zobrazení v rozdělení dle jednotlivých krajů s barevným označením základních sídelních jednotek (viz geografické členění Průzkumu v konzultačním dokumentu) a tabulka s barevným označením všech základních sídelních jednotek a agregovanými získanými informacemi o počtu účastnických přípojek pro jednotlivé kraje. Předmětem veřejné konzultace je současně textový dokument Výsledky průzkumu penetrace infrastruktury pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu k internetu, který popisuje východiska provedeného průzkumu, jeho průběh a následně celkové vyhodnocení.

V rámci zpracování dat sebraných v Průzkumu Úřad přistoupil k vymezení „barevného“ charakteru základních sídelních jednotek podle parametru procentuálního pokrytí domácností disponibilními účastnickými přípojkami. Takové vymezení v souladu s Pokyny EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Sdělení Komise 2013/C 25/01 ze dne 26. ledna 2013) umožňuje přesněji identifikovat místa vhodná pro poskytnutí případné podpory na budování NGA infrastruktury. Úřad považuje veřejnou konzultaci za velmi důležitý nástroj, který slouží nejen k verifikaci získaných dat, ale taktéž k jejich kontrole a případnému doplnění. Veřejná konzultace poskytuje prostor pro vyjádření všech dotčených subjektů včetně těch, které nereagovaly na výzvu k poskytnutí údajů nebo jimi odevzdané údaje byly nepřesné.

Výsledky Průzkumu budou sloužit jako indikativní podklady pro rozhodování o poskytnutí podpory na budování přístupové infrastruktury v rámci připravovaného programu na podporu projektů zaměřených na budování přístupových sítí nové generace. Z tohoto důvodu Úřad apeluje na všechny subjekty, které disponují informacemi o příslušné infrastruktuře a nezúčastnily se Průzkumu, aby tyto informace poskytly Úřadu v rámci této veřejné konzultace tak, aby výsledná data Průzkumu v maximální možné míře reflektovala reálný stav v České republice.

Termín pro odevzdání připomínek či podání podnětů je stanoven na 24. ledna 2014. Po ukončení veřejné konzultace budou připomínky vypořádány a Úřad zveřejní konečnou verzi dokumentu i jeho příloh.

Mapa české digitální pustiny: Opravdu rychlý internet mají jen 3 procenta lidí (ihned.cz)

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 30. 11. 2013, 18:16

Polský mediální regulační orgán rozhodl o vzniku veřejnoprávní digitální knihovny


Polská Národní rada pro vysílání  ( Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji  KRRT) a 19 mediálních společností  podepsaly předběžnou smlouvu o založení Digitální knihovny  veřejnoprávních médií.  
Cílem knihovny je postupně vytvořit úplný archiv digitalizovaných audiovizuálních programů z produkce polských vysílatelů veřejné služby, který by umožnil otevřené sdílení .

Polsko tak reaguje  na  doporučení Evropské komise k digitalizaci a on-line dostupnosti kulturního dědictví  a uchovávání digitálních záznamů . Za koordinaci přípravy knihovny bude zodpovědná Telewizja Polska ( Polská veřejnoprávní televize ). Projekt má oporu v polském zákonu o veřejnoprávním vysílání. V čele projektu bude zvláštní výbor, za účasti zástupců polského Ministerstva administrace a digitalizace a Min. kultury a národního dědictví.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 20. 11. 2013, 03:14

Babiš jedná o kupi Rádia IMPULS a rozhlasového zastoupení MMS (Média Bohemia)

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 19. 11. 2013, 17:26

Aukce kmitočtů skončila, rychle….

Kmitočty pro sítě LTE v aukci vydraženy

Praha, 19. listopadu 2013 – Aukční část výběrového řízení na udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz úspěšně skončila. V aukci kmitočtů uspěly tři subjekty: T-Mobile Czech Republic, a.s. (dále jen „T-Mobile“), Telefónica Czech Republic, a.s. (dále jen „Telefónica“), a Vodafone Czech Republic, a.s. (dále jen „Vodafone“). Ačkoliv Český telekomunikační úřad vytvořil ideální podmínky pro vstup čtvrtého mobilního operátora na trh, oba noví zájemci se nakonec rozhodli český mobilní trh nerozšířit.
Aukce kmitočtů uvolněných digitalizací televizního vysílání přesto splnila vytyčené cíle. „Předpokládáme, že na vydražených blocích kmitočtového přídělu operátoři úspěšní v aukci vybudují v krátkém čase infrastrukturu pro vysokorychlostní mobilní internet, aby mohli nabídnout v Česku služby, které již může využívat většina Evropanů,“ řekl předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák. „Vzhledem k tomu, že operátoři již experimentují s LTE, počítám, že zákazníci budou moci na velké části území ČR využívat skutečně rychlý internet v mobilu či tabletu v horizontu jednoho roku,“ doplnil Novák.
Podmínky výběrového řízení zaručují, že se nebude opakovat pozdní nasazení technologie jako v případě sítí 3G, které operátoři spustili osm až devět let po získání příslušných kmitočtů. Podmínky také zaručují, že k LTE sítím budou mít přístup i virtuální mobilní operátoři. Tři úspěšní uchazeči o kmitočtové příděly musí do 30 měsíců pokrýt téměř polovinu okresů, zejména řídce osídlených, úřad ale předpokládá, že k nasazení technologie dojde rychleji, než vyžadují rozvojová kritéria.
V pásmu 800 MHz získal T-Mobile aukční bloky A1 a A2 za souhrnnou cenu 2,231 mld. Kč, Telefónica získala 2 aukční bloky v kategorii A2 za cenu 2,386 mld. Kč a Vodafone získal aukční blok A3 za 2,664 mld. Kč. Každá ze společností dále získala 4 bloky ve FDD pásmu 2 600 MHz a část bloků kategorie B2 v pásmu 1800 MHz.
T-Mobile by měl zaplatit za získané spektrum celkem 2,614 mld. Kč, Telefónica 2,802 mld. Kč a Vodafone 3,113 mld. Kč.
Aukce přinese v příštím roce do státního rozpočtu 8,529 mld. Kč. Některé z nabízených bloků kmitočtů v pásmech 1800 MHz a 2600 MHz přitom zůstaly v rámci aukce nerozděleny a ČTÚ nyní zvažuje způsob jejich dalšího prodeje. „Jde o velmi lukrativní spektrum důležité především pro takzvané kapacitní dokrývání, tedy posílení signálu v místech velkého zatížení sítě. V tuto chvíli proto ČTÚ analyzuje možnosti, jak tyto kmitočty rozdělí,“ doplňuje Jaromír Novák.
S výsledkem aukce je spokojený i ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała: „Výsledky aukce umožní lidem v Česku využívat skutečně rychlý mobilní internet pro tablety a telefony stejně jako v ostatních zemích Evropy.
Vydání rozhodnutí o udělení přídělu získaných rádiových kmitočtů ČTÚ předpokládá začátkem roku 2014 poté, co úspěšní uchazeči uhradí ceny za vydražené spektrum.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 19. 11. 2013, 15:38

Komplikace plánu na konec rozhlasového analogu ve Velké Británii?


Skupina vlastníků rádií ve Velké Británii ( zastupující  80 komerčních stanic  - mj. UTV Media, UKRD, Celador, Quidem, Media Sound Holdings, Q Radio Network, CN Radio a Anglian Radio  a další řadu nezávislých stanic) – vydala prohlášení, v němž varuje před unáhleným přepnutím na digitální rozhlasové vysílání v Británii. Plán rozhlasové digitalizace má ve Velké Británii poměrně velkou podporu vlády.
Aktuálně se již letos v prosinci  očekává, že britský ministr kultury a komunikací Ed Vaizey oznámí definitivní vládní plány a časový harmonogram přechodu z analogového vysílání v pásmu FM a AM na digitální rozhlasové vysílání v DABu.
Zástupci vybraných komerčních rozhlasových skupin varují před katastrofálními dopady ukvapené rozhlasové digitalizace, a to i přes prokazatelně pozitivní výsledky dosavadního vývoje a participace v digitálním broadcastingu. Obavy se vztahují zejména k menším komerčních rozhlasových projektů jako i v případě regionálně či lokálně zaměřených stanic a především k poměrně velkým finančním nárokům. Tato výhrada je vztahována i na samotné posluchače a nutnost pořízení nových přijímačů. zatím se podle aktéru „protestu“ ani s pokrokem v rozšíření digitálního rozhlasového vysílání ani zásadně nesnížila cena přístrojů pro příjem v DABu.  Lobbisté také varují před rizikem nevyužitelností pásma VKV po konci rozhlasového analogu.
Vláda na tento protest reaguje s tím, že vše další bude součástí prosincové prezentace harmonogramu digitalizace spolu s prověřením všech krizových míst projektu cestou odborných studií a analýz.
Plánovaný přechod národních, regionálních a lokálních stanic z pásma FM na DAB by měl naplno začít v roce 2015.

Zástupci komerčních médií doporučují mj.:
 
1. Any transition to DAB should take place carefully, gradually and be consumer led.

  • Previous successful switches – such as to FM – were gradual and took place over a far longer timescale than is likely to be proposed now.
  • The UK is the only EU country considering a DAB switchover and there are also no similar plans in other major radio markets with digital broadcast networks such as the USA and Australia.
  • An overly hasty, one-size-fits-all approach, enforced by government on the whole industry, risks leaving many consumers behind, and jeopardising the future of many smaller local radio stations. A more considered progression will allow the broadcasting market and consumers to dictate where the next commercial and government investment should be.

2. Broadcasters should be enabled to decide for themselves whether, and when, they wish to switch over their stations entirely to digital.

  • Ofcom should be asked to create a regulatory environment in which broadcasters face no impediment to ceasing analogue transmission if they choose. Broadcasters should be able to decide on a market-by-market or station-by-station basis whether and how to make the transition to digital.
  • In all other respects, Ofcom should be asked to adopt a platform-neutral position, recognising that digital switchover may not be appropriate or feasible for all stations. Broadcasters wishing to withdraw a station from DAB should be able to do so without the threat that the associated local analogue frequency will be withdrawn by Ofcom and not readvertised.
  • To protect stations remaining on FM, we advocate a combined station list as mandatory on all sets: complementary programme listings for FM and DAB so that all local and national stations have equal prominence to listeners.

3. If the government were minded to proceed with a mandated switchover plan, it should provide a clear policy rationale, and set out pre-conditions for switchover that protect listeners:

  • Without a taxpayer dividend from the sale of analogue spectrum, it is unclear what policy objectives are served by a government-mandated switchover. Any switchover proposal should clearly and rationally express what these objectives are.
  • Strict criteria for switchover should be set out to ensure as few listeners as possible are disenfranchised by any switchover plan. For example, AM / FM listening, both in general and in-car, should have reduced to 10 per cent of total radio listening; DAB coverage should be equivalent to analogue coverage for all BBC and commercial stations.
  • Any switchover plan should clarify what will happen to those stations, BBC and commercial, for which migration to digital is either technically or financially unfeasible. It should be made clear how the interests of listeners in those localities are being protected.

4. For a considered and independent Cost Benefit Analysis (CBA) of switchover viability and publication of the government’s previous assessments

  • Given the significant consumer, licence fee and industry costs associated with switchover, publication of an objective and comprehensive CBA for external scrutiny is an essential prerequisite for any switchover decision.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 14. 11. 2013, 17:23

Nová pravidla EU pro státní podporu filmu

Evropská komise přijala přepracovaná kritéria, na jejichž základě se v rámci pravidel EU o státní podpoře posuzují režimy podpory filmového a audiovizuálního průmyslu (PDF), kterou poskytují členské státy. Nové sdělení EK rozšiřuje   podporu pro další činnosti a kulturní aktivity.Platnost kritérií hodnocení státní podpory, která se používala od roku 2001, vypršela 31. prosince 2012. Od tohoto data Komise hodnotila nové režimy podpory filmu přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy o fungování EU, který umožňuje podporu kultury. Komise se také případně opírala o zavedenou rozhodovací praxi vycházející ze sdělení o filmu z roku 2001.
Komise vzala v úvahu připomínky, které obdržela během tří veřejných konzultací s členskými státy a zúčastněnými stranami.

Nová pravidla rozšířila oblast působnosti sdělení o filmu z roku 2001 (viz IP/01/1326), které se vztahovalo pouze na státní podporu filmové produkce. Nyní jsou zahrnuty všechny fáze tvorby audiovizuálního díla od námětu až po distribuci divákům. Intenzita podpory, která může být na film poskytnuta, je i nadále v zásadě omezena na 50 % rozpočtu určeného na produkci. Distribuční a propagační náklady mohou být podpořeny ve stejné výši. Avšak koprodukce financovaná dvěma členskými státy a více může nyní obdržet podporu až do výše 60 % rozpočtu produkce. Oproti tomu nejsou nijak omezeny podpory na tvorbu scénáře či předprodukci nebo na náročná audiovizuální díla, které každý členský stát definuje v souladu se zásadou subsidiarity.
Odhaduje se, že státy EU poskytují na podporu kinematografie ročně asi 3 miliardy eur: 2 miliardy eur prostřednictvím grantů a zvýhodněných půjček, 1 miliardu eur prostřednictvím daňových pobídek. Přibližně 80 % těchto finančních prostředků je vyčleněno na filmovou produkci. Největšími poskytovateli podpory jsou Francie, Itálie, Německo, Spojené království a Španělsko.
Platnost kritérií hodnocení státní podpory, která se používala od roku 2001, vypršela 31. prosince 2012. Od tohoto data Komise hodnotila nové režimy podpory filmu přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy o fungování EU, který umožňuje podporu kultury. Komise se také případně opírala o zavedenou rozhodovací praxi vycházející ze sdělení o filmu z roku 2001.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 11. 11. 2013, 09:09

AUKCE kmitočtů dnes startuje naostro

Dnes začíná přihazování v aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE. Draží se celkem 40 bloků frekvencí v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz. Souhrnná vyvolávací cena je 8,7 miliardy korun. 

Do aukce se přihlásilo pět firem, vedle trojice současných operátorů, tedy T-Mobile, Telefónica a Vodafone, to jsou dva zájemci o vstup na trh, Sazka Communications ze skupiny KKCG Karla Komárka a Revolution Mobile, která vznikla přejmenováním PPF Mobile Services po jejím prodeji řediteli Tomáši Budníkovi. Samotná PPF se rozhodla aukce neúčastnit kvůli koupi Telefóniky.

Aukce by měla mít podle očekávání předsedy ČTÚ Jaromíra Nováka proti předchozí nevydařené soutěži rychlejší průběh. S přidělením vydražených kmitočtů počítá na začátku příštího roku. 

V nejlukrativnějším pásmu 800 MHz, které umožňuje efektivně pokrýt velké území, ČTÚ vyčlenil část pro nové zájemce o vstup na trh. To se nelíbí nynějším operátorům a podmínku napadli několika žalobami a stížnostmi k Evropské komisi. Žaloby Telefóniky a Vodafonu již Městský soud v Praze odmítl jako předčasné. 

S výnosem z aukce ve výši deset miliard korun počítá návrh státního rozpočtu na příští rok. Předchozí aukci ČTÚ na jaře zrušil kvůli chybně nastaveným podmínkám, kdy se soutěž stále protahovala a souhrnná cena přesáhla 20 miliard korun. Výše vydražené ceny podle Nováka v opakované aukci rozhodně nebude důvodem k jejímu ukončení.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 7. 11. 2013, 21:05

Národní digitální koalice


V Litvě vznikla Národní digitální koalice, kterou vytvořilo 11 partnerských organizací a sdružení . Základem aktivity  je podpis společného “memoranda o porozumění”.  Litevská  Koalice si klade za cíl snížit nedostatek IT odborníků  a zajistit  podporu vzdělávacích programů a rozšíření povědomí  o významu digitální gramotnosti a ICT dovedností.
Litva je druhou zemí EU, která oficiálně zahájí činnost národní digi-koalice po Polsku , kde byla činnost podobného sdružení spuštěna letos v červenci.

The MoU was signed by Rimantas Sinkevičius, Lithuania’s Minister for Transport and Communications and representatives of the Lithuanian Municipal Public Libraries Association, the ICT Association Infobalt, Vilnius University, Association “Langas į ateitį“, Lithuanian Computer Society and ECDL, National Association of Distance Education, Lithuanian Computer Science Teachers Association, Kaunas University of Technology, the Ministry of Education and Science, and Ministry of Social Security and Labour

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 1. 11. 2013, 17:15

Formální příprava tendru pro digitální rozhlas

Rada ČTÚ na svém říjnovém zasedání (44. týden) odsouhlasila vydání opatření obecné povahy k části plánu využití rádiového spektra č. PV-P/21/11.2013-6 (pro kmitočtové pásmo 174–380 MHz).

Opatření nově upravuje podmínky využívání kmitočtů především s ohledem na záměr Úřadu zahájit výběrové řízení na kmitočty pro digitální rozhlas ve I. čtvrtletí 2014.

Schválené opatření upravuje podmínky pro to, aby ČTÚ mohl efektivně výběrové řízení provést.

Aktuální verze je zde ( v PDF)

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 27. 10. 2013, 09:13

Evropská rada odsunula jednání o zdanění digitální ekonomiky a podpořila projekt „propojeného kontinentu“ i lepší „koordinaci“ přidělování kmitočtů


Evropská rada  – Závěry z bruselského zasedání 24. a 25. října 2013:
 
I. DIGITÁLNÍ EKONOMIKA, INOVACE A SLUŽBY
1.
Pro růst a konkurenceschopnost Evropy v globalizovaném světě má zásadní význam silná digitální ekonomika. Z tohoto důvodu je nezbytné vynaložit veškeré úsilí, aby evropský průmysl získal v oblasti digitálních produktů a služeb opět na dynamice. Naléhavě zapotřebí je integrovaný, jednotný digitální a telekomunikační trh, jenž přinese prospěch spotřebitelům i podnikům. V rámci své strategie růstu musí Evropa ve všech odvětvích hospodářství podpořit digitální, daty podložené inovace. Zvláště by měla být zvážena podpora zmenšení digitální propasti mezi členskými státy.
Investice do digitální ekonomiky
2.
Aby Evropa plně využila potenciál digitální ekonomiky, podpořila produktivitu a vytvořila novou hospodářskou činnost a kvalifikovaná pracovní místa, potřebuje investice a vhodný regulační rámec. Je třeba podpořit nové investice s cílem urychlit zavedení infrastruktury, která umožní dosáhnout cílů Digitální agendy pro Evropu týkajících se rychlosti širokopásmového připojení, a urychlit zavedení nových technologií, jako je 4G, při současném zachování technologické neutrality. Je třeba urychleně přijmout legislativní opatření ke snížení nákladů na zavedení širokopásmového připojení.
3.
Důležitým faktorem, který přispívá k produktivitě a lepším službám, je několik strategických technologií, jako jsou data velkého objemu a cloud computing. Technologie cloud computingu by měla zlepšit přístup k datům a zjednodušit jejich sdílení. Cílem technologie dat velkého objemu je zpracování, sběr, ukládání a analýza velkého množství dat. Opatření EU by měla zajistit vhodné rámcové podmínky pro jednotný trh v oblasti dat velkého objemu a cloud computingu, zejména tím, že podpoří přísné normy pro bezpečné, vysoce kvalitní a spolehlivé služby cloud computingu.Evropská komise a členské státy by měly za podpory „evropského partnerství pro cloud computing“ i nadále činit vše pro to, aby Evropa při zavádění cloud computingu zaujala čelní místo. Evropská rada vyzývá ke zřízení stabilní sítě národních digitálních koordinátorů, která by mohla hrát při rozvoji cloud computingu, dat velkého objemu a otevřených dat strategickou úlohu.
4.
Pro digitální ekonomiku je důležité rovněž úsilí, které je v současné době vynakládá
no s cílem řešit otázky daňových úniků, daňových podvodů, agresivního daňového plánování, oslabování daňové základny a přesouvání zisku. Aby členské státy a EU dosáhly co nejlepšího řešení v rámci plánu OECD týkajícího se boje proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku, měly by členské státy případně dále koordinovat své postoje. Komise se při probíhajícím přezkumu systému DPH bude rovněž zabývat otázkami, které jsou pro digitální ekonomiku specifické, jako jsou rozdílné daňové sazby u digitálních a fyzických produktů. Evropská rada vítá iniciativu Komise na vytvoření skupiny odborníků, která se bude zabývat zdaněním digitální ekonomiky. K otázkám zdanění se Evropská rada vrátí na letošním prosincovém zasedání.

Podpora jednotného digitálního trhu vstřícného vůči spotřebitelům a podnikům
5.
Zcela zásadní význam má překonání roztříštěnosti trhu, podpora účinné hospodářské soutěže a přilákání soukromých investic prostřednictvím lepšího, předvídatelného a stabilního celounijního právního rámce při současném zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a poskytnutí určité flexibility členským státům pro přijetí dodatečných opatření na ochranu spotřebitelů. Evropská rada v této souvislosti vítá balíček zaměřený na vytvoření „propojeného kontinentu“, který předložila Komise, a vyzývá normotvůrce, aby se jím v zájmu včasného přijetí intenzivně zabýval. Zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat načasování a podmínky přidělování frekvenčního spektra a současně respektovat pravomoci jednotlivých členských států v této oblasti.
6.
Je nezbytné splnit závazek dotvořit jednotný digitální trh do roku 2015; současná roztříštěnost trhu brání plnému rozvinutí potenciálu digitální ekonomiky. K tomu je zapotřebí komplexní přístup podporující inovace a hospodářskou soutěž v oblasti digitálních služeb
 
7.
Je nezbytné vynaložit veškeré úsilí a urychlit práci na projednávaných legislativních návrzích, zejména pokud jde o návrhy týkající se elektronické identifikace a důvěryhodných služeb, elektronické fakturace a platebních služeb, aby mohly být přijaty do konce tohoto legislativního období. Rovněž je třeba řešit problémy související s přístupem k vlastnímu „digitálnímu životu“ z různých platforem; tyto problémy přetrvávají z důvodu nedostatečné interoperability nebo nedostatečné přenositelnosti obsahu a dat. Výše uvedené problémy znesnadňují využívání digitálních služeb a narušují hospodářskou soutěž. S cílem zajistit tuto interoperabilitu a přenositelnost je třeba zavést otevřený a nediskriminační rámec, aniž by se bránilo rozvoji rychle rostoucí digitální oblasti a vytvářela nadbytečná administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky. Poskytování digitálních služeb a obsahu v rámci jednotného trhu vyžaduje, aby byl zaveden systém autorských práv odpovídající digitálnímu věku. Komise proto na jaře roku 2014 dokončí svůj přezkum rámce EU pro autorská práva. Evropský systém autorských práv je důležité modernizovat a stejně tak i usnadnit poskytování licencí, avšak současně je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany práv duševního vlastnictví a zohledňovat kulturní rozmanitost.
8.
Je zapotřebí posílit důvěru občanů a podniků v digitální ekonomiku. Včasné přijetí pevného
obecného rámce EU v oblasti ochrany údajů a směrnice o kybernetické bezpečnosti má zásadní význam pro dotvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015.
9.
Modernizace veřejné správy by měla pokračovat urychleným zavedením služeb, jako je elektronická veřejná správa, elektronické zdravotnictví, elektronická fakturace a elektronické zadávání zakázek. Občané a podniky v celé Evropě tak budou moci využívat většího počtu digitálních služeb a ve větší kvalitě, což současně povede k úsporám nákladů ve veřejném sektoru. Oblast otevřených dat je nevyužitým zdrojem s obrovským potenciálem pro vybudování silnější a vzájemně propojenější společnosti, která lépe uspokojuje potřeby občanů a umožňuje rozkvět inovací a prosperity. Aktivně je třeba podporovatinteroperabilitu a opakované využívání informací veřejného sektoru. Právní předpisy EU by měly být koncipovány tak, aby usnadnily digitální interakci mezi občany, podniky a veřejnými orgány. Mělo by být vyvinuto úsilí za účelem uplatňování zásady, že informace jsou od občanů získávány pouze jednou, a to při řádném respektování pravidel pro ochranu údajů.
 
Zlepšování dovedností

10. Uživatelé musejí mít nezbytné digitální dovednosti. Mnoho evropských občanů a podniků v současné době informační technologie nepoužívá v dostatečné míře; v důsledku toho je stále obtížnější obsadit digitální pracovní místa. V roce 2011 bylo v Evropské unii v odvětví informačních a telekomunikačních technologií 300 000 neobsazených pracovních míst; pokud se tento trend nepodaří zastavit, do roku 2015 by mohlo být neobsazeno až 900 000 pracovních míst. Tento nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi  brání dosažení cílů naší hospodářské a sociální politiky. 
11. K nápravě uvedené situace je třeba učinit konkrétní kroky:
a)
část evropských strukturálních a investičních fondů (2014–2020) by měla být použita
pro účely vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy v oblasti informačních
a komunikačních technologií a k podpoře rekvalifikace v této oblasti v souvislosti
s Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a to i prostřednictvím digitálních nástrojů a obsahu;
b)
měl by být zajištěn vyšší stupeň integrace digitálních dovedností do vzdělávání, od raných fází školní docházky po vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání
a přípravu a celoživotní učení;
c)
s cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi je třeba posílit
tzv. Velkou koalici pro digitální pracovní místa prostřednictvím podpory cílených
programů pracovní mobility a používání nově vytvořené klasifikace ESCO (evropské
dovednosti/kompetence, kvalifikace a povolání);
d)
Komise ještě více zintenzivní práci na základě Přehledu dovedností EU pro digitální
pracovní místa v zájmu rychlejšího pokroku při přípravě celoevropských rámců
kompetencí pro digitální dovednosti.
 
12.
Ve všech třech oblastech – investice, jednotný digitální trh a zlepšování dovedností – je zapotřebí velmi pevné odhodlání, má-li být dosaženo cíle, jímž je posílení růstu,konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Evropská rada vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily pokrok v realizaci této agendy, a v průběhu roku 2014 se bude touto otázkou znovu zabývat.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 10. 2013, 14:26

DIGI rozhlas – nedostatečná legislativa, ale tendr bude

Rada Českého telekomunikačního úřadu se seznámila s vyhodnocením připomínek ke zveřejněnému návrhu Základních principů výběrového řízení na udělení práv pro digitální rozhlas ve III. pásmu (174−230 MHz). 

ČTÚ došlé připomínky šesti subjektů vypořádal, když konstatoval, že obdobně jako v případě DVB-T neodpovídá současná mediální legislativa budoucímu využití zemské digitální platformy vysílání. Navržený záměr rezervovat kmitočty pro budoucí multiplex Českého rozhlasu nebyl nikým zpochybněn.

ČTÚ předpokládá, že z hlediska harmonogramu výběrového řízení připraví podmínky pro jeho vyhlášení tak, aby vlastní výběrové řízení na celoplošnou síť mohlo začít v prvním čtvrtletí 2014 a na další příděly do konce příštího roku. Pro úspěšnou implementaci digitálního rozhlasového vysílání je nezbytné, aby mediální legislativa odpovídala novým podmínkám.

Dále ČTÚ v tomto týdnu uspořádal workshop k návrhu pravidel řízení datového provozu, kterého se vedle zástupců operátorů a provozovatelů datových sítí zúčastnila také odborná veřejnost.
Bližší informace o aktivitách regulátora naleznou zájemci v pravidelné Měsíční monitorovací zprávě ČTÚ za měsíc říjen. Viz TZ ČTÚ.

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 25. 10. 2013, 09:15

Brusel chce rychlé zrušení roamingu. Česko spíš váhá – Deník


Brusel chce rychlé zrušení roamingu. Česko spíš váhá

Návrh Evropské komise se tuzemskému regulátorovi nelíbí. Tvrdí, že jde snadno obejít

Praha, Brusel – Britský student William Harrison nevěřil svým očím, když dostal měsíční využívání mobilního internetu ve Francii. Když zjistil, že částka ve výši 6100 liber (bezmála 185 tisíc korun) není vtip, okamžitě se pokusil službu zablokovat. „Účtovali si ale další poplatek, který se týkal období mezi odesláním účtu a zablokováním služby,“ postěžoval si před třemi lety mladík listu The Guardian. Cena se tak nakonec vyšplhala na 7 649 liber (téměř 232 tisíc korun).


Podobně astronomické částky už nyní nehrozí, díky regulacím Bruselu si mohou evropští operátoři účtovat maximálně 24 eurocentů (zhruba šest korun) za minutu hovoru a v přepočtu necelých 12 korun za jeden megabyte dat.
I tak ale panují mezi jednotlivými zeměmi EU propastné rozdíly, které mají k jednotnému trhu daleko. Zatímco v Nizozemsku podle zprávy Evropské komise stála v roce 2011 minuta hovoru v průměru okolo 3,8 koruny, v nejlevnější Litvě zákazník zaplatil v přepočtu zhruba 0,49 koruny. Česko bylo v tomto srovnání osmou nejdražší zemí unie.


Evropská komise však počítá s tím, že od roku 2016 by měly roamingové poplatky v rámciEUzcela zmizet.
„Společnosti budou mít dvě možnosti. Buď nabídnou stejné tarify pro celou Evropskou unii, nebo svým zákazníkům umožní vybrat si pro roamingové služby jiného operátora, který nabízí levnější tarif, aniž by si museli kupovat novou SIM kartu,“ shrnula plán eurokomisařka Neelie Kroesová. Plánovaný návrh má ale řadu odpůrců.
Nepříliš překvapivě se ozvala trojice největších mobilních operátorů v EU, kteří rychle vyčíslili, že by je rychlé zrušení roamingových poplatků přišlo na sedm miliard eur, což by se mohlo odrazit na ceně domácích služeb.
Příliš nadšený není ani Český telekomunikační úřad. Ten chce sice roamingové poplatky zrušit, ale tvrdí, že je EK postavila před hotovou věc a plán tak obsahuje řadu dílčích nedostatků. „Bohužel návrh Komise, jakkoliv je jeho cíl chvályhodný, může umožnit některým velkým operátorům tuto povinnost obejít,“ řekl regionálnímu Deníku mluvčí úřadu Martin Drtina s tím, že operátoři například mohou začít určovat ceny podle nejdražší země. Za lepší variantu považuje stávající regulaci, podle níž bude od 1. července příštího roku možné vybírat si poskytovatele roamingových služeb nezávisle na „domácím“ operátorovi. „Dojde k výraznému posílení konkurence, což přirozeně odstraní roamingové poplatky,“ míní Drtina. Otom, kdy je faktické zrušení plateb za volání a stahování dat v zahraničí reálné, však spekulovat nechce. Návrh eurokomisařky Kroesové je i jedním z hlavních témat dvoudenní schůzky lídrů evropských zemí, která začala včera. Český premiér v demisi Jiří Rusnok na ni původně mířil s tím, že bude hlasovat proti plánu na rychlé zrušení roamingu. Důvodem byla obava z růstu cen volání v tuzemsku a z častých změn podmínek podnikání pro operátory.


Těsně před schůzkou však premiér Rusnok svůj postoj změnil, informoval
ČRo. Nikdo z Úřadu vlády to však do uzávěrky tohoto vydání nedokázal Deníku potvrdit ani vyvrátit.

„Společnosti budou mít dvě možnosti. Buď nabídnou stejné tarify pro celou EU, nebo svým zákazníkům umožní vybrat si pro roamingové služby jiného operátora.“ Neelie Kroesová, eurokomisařka pro digitální agendu

Na odhadování dopadů je brzy

Mluvčí tří českých největších operátorů se shodují, že odhadovat dopady zrušení roamingových plateb je předčasné. „Nemyslíme si, že zrušení roamingových poplatků by mělo za následek bezprostřední skokové zdražení domácích hovorů, ale každopádně by vyvolalo zpomalení poklesu cen domácích hovorů a datových tarifů a rozhodně by negativně ovlivnilo schopnost investovat do sítí budoucích generací,“ uvedl mluvčí T­mobile Lukáš Hrabal. Podle mluvčí Vodafone Adély Konopkové se roamingové platby postupně omezují nezávisle na legislativě. „Trh dlouhodobě směřuje ke snížení roamingových

 

Zobrazit   Sdílet
Zdeněk Duspiva 24. 10. 2013, 21:20

Evropská rada projednává digitální ekonomiku…

Evropská rada, v těchto dnech zasedá v Bruselu  – hlavním bodem agendy dvoudenního zasedání je téma digitální agendy.

24.10.2013 – 25.10.2013  Brusel

Na pořadu jednání summitu jsou mimo jiné tato témata:

  • digitální ekonomika, inovace a služby
  • růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost a
  • hospodářská a měnová unie  

Evropská rada povede tematické jednání o digitální ekonomice, inovacích a službách.
Evropská rada zejména:

a) projedná aktuální stav, pokud jde o Digitální agendu, s cílem poskytnout pokyny pro
dotvoření jednotného digitálního trhu do roku 2015;

b) posoudí pokrok, jehož bylo v návaznosti na její jednání v únoru roku 2011 dosaženo
v oblasti inovací, a v případě potřeby stanoví další směry pro dotvoření Evropského
výzkumného prostoru do roku 2014 a pro budoucí rozvoj Unie inovací;

c) v návaznosti na příspěvek Komise se zaměří na činnosti navazující na vzájemné
hodnocení podle směrnice o službách a bude očekávat výsledek procesu „Licence pro
Evropu“.

Zobrazit   Sdílet


Odebírejte BuzzMag na email

Zavřít